O málo známém středověkém šlechtici Jarošovi z Lacemboku bychom dnešním jazykem nejspíš řekli, že se zasloužil o rozvoj českého státu. Díky dosud ne zcela přesně popsané pomoci na dvoře krále Karla IV. se Jarošovi dostalo mnoha výsad.
Někdy na počátku druhé poloviny čtrnáctého století dostal například od vládce českých zemí povolení, aby ve čtyřech českých vsích začal vařit a prodávat pivo. Díky této pravomoci pravděpodobně značně zbohatl a mohl si tak záhy dovolit založit klášter v Práčově u Nasavrk.
Kromě toho si také kolem roku 1360 severně od městečka Ledče postavil nové sídlo – hrádek Lacembok. Pobýval na něm asi deset let. Následně přesídlil do svého nového bydliště, jež si rovněž vybudoval nedaleko Nasavrk. Na nově postaveném hradě Strádov Jaroš pravděpodobně žil až do konce života.
V roce 1384 Lacembok od Jarošova syna Jindřicha koupil jistý Hašek. O něm se v regionálních spisech žádné informace nedochovaly. Dnes tak víme jen, že k hradu u Ledče tehdy náleželo také malé panství, které tvořily čtyři dvory a nedaleká vesnička Souboř.
Už na konci čtrnáctého století však Lacembok pravděpodobně začínal ztrácet na atraktivitě. Éra zakaladatele tamního panství byla pryč a hrad rychle střídal majitele. Byli mezi nimi například příslušníci málo známého rodu z Holišína nebo Václav Martin Kladný, který následně během hustsikých válek i za cenu násilí usiloval o to, aby český mincmistr pocházel z Kutné Hory.
Od Kladného získala Lacembok v roce 1415 další záhadná osoba – vladyka Petr z Kutrovic. Jeho prakticky neznámý rod sídlil nedaleko středočeského městečka Slaný. Jak se rázem Petr dostal k majetku k Českomoravské vysočině, ani k čemu jej využíval, nevíme. Stejně tak nevíme, kdy a za jakých okolností o Lacembok přišel.
Jisté je pouze to, že někdy kolem roku 1420 na panství založené Jarošem z Lacemboku vtrhli husité. Hrad zničili a se zemí srovnali také nedalekou vesničku Souboř. Hrad se z této události už nikdy nevzpamatoval a v roce 1457 je zmiňován jako pustý.
O pouhý rok později ho pak levně získal Jindřich z Říčan a na Ledči a připojil ho k ledečskému panství. V této době však už nejspíš Lacembok nikdo nijak nevyužíval.
Podle historiků byl hrad tvořen nejméně jednou obytnou budovou a dvěma věžemi. Ze zástavby se však do současnosti nezachovalo prakticky nic. Na místě, kde hrad stával, jsou patrné pouze zbytky hradních příkopů. Zřejmá jsou také místa, na nichž se v minulosti nacházely hradní budovy.
Lacembok ležel asi čtyři kilometry severně od Ledče nad Sázavou. Cesta k němu není nijak značená. Turisté by se proto měli s jeho přesnou polohou dobře seznámit už před výletem. Zbytky hradu se nacházejí v prudké stráni, přístup k nim je proto fyzicky poměrně náročný.
