Přednášky probíhaly vmístech nejvhodněji konvenujících tématu – vbarokním zámku pánů zŘíčan a především vreprezentativním prostoru freskového sálu, jehož historie se stala námětem jedné zpřednášek, a také podkladem pro vznik propagační brožurky, která je volně kdispozici vMuzeu Vysočiny Pelhřimov.
Součástí konference byla také komentovaná prohlídka výstavy Zamlklí průvodci našich cest.
Posvátná krajina barokního Pelhřimova, zaměřené na drobné sakrální památky ve veřejném prostoru Pelhřimova, jako jsou boží muka, kříže, sochy a drobné výklenkové plastiky. K výstavě byl vydántištěný průvodce a s otevřením výstavy spuštěn provozon-line interaktivní mapytěchto památek, přístupné z webových stránek Muzea.
Přednášky nabídly velmi různorodé pohledy na fenomén Baroko. Zahajovací příspěvek PhDr. Miloše Sládka, Ph. D. zPamátníku národního písemnictví vPraze se věnoval obrazu české krajiny vbarokních kázáních, PhDr. Michaela Kokojanová zProstějova nastínila změny obrazu města po velkém požáru vroce 1697. Vzhledem ktomu, že město Pelhřimov se také stalo obětí požárů, a to hned třikrát, bylo to velmi zajímavé porovnání. Barokním mapám ve sbírkách Muzea Vysočiny Pelhřimov se věnoval Mgr. Lubomír Anděl, prim mezi nimi hrají originál Müllerovy mapy Čech a minérský plán města zroku 1777. Otázku přebírání vzorů vširším kontextu barokní umělecké tvorby na příkladu maleb vkostele Nejsvětější Trojice na Křemešníku nastolila Mgr. Anna Hamrlová zNárodního památkového ústavu vTelč, nad barokní estetikou se zamyslela ve svém příspěvku Mgr. Hana Zrno Vondrů, která také přítomným zprostředkovala „dotyk baroka“ – otisk prstů barokního hrnčíře na jednom ze sbírkových předmětů. Průběh barokních slavností vkrálovském městě se ve velmi barvitém příspěvku pokusila zprostředkovat Mgr. Lenka Martínková, Ph. D. zJihočeské univerzity vČeských Budějovicích. První den jednání byl zakončen komentovaným koncertem barokní hudby vprovedení MgA. Jany Vondrů, kterou na klavír doprovázela BcA. Tereza Plešáková.
Druhý den konference byl beze zbytku věnován pelhřimovským barokním skvostům a jejich restaurátorovi. Práci Jaroslava Bendy nejprve představil film vzniklý během restaurování vzácného raně barokního oltáře vkostele sv. Bartoloměje vPelhřimově, poté se účastníci vydali na exkurzi po pelhřimovských kostelích sv. Víta, sv. Bartoloměje a své putování zakončili vkapli Panny Marie Sedmibolestné. Společně skrátkou historií církevních objektů si vždy vyslechli zasvěcený komentář Jaroslava Bendy, vjehož rukou získaly dávné památky znovu svůj lesk a původní vzhled.
autore textu: PhDr. Miroslava Kvášová
