Nejen o tomto tématu si v úterý 18. srpna povídali studenti jedenáctého ročníku Letní žurnalistické školy v Havlíčkově Brodě s Filipem Rožánkem, šéfredaktorem týdeníku Marketing & Media a konzultantem se specializací na sociální média.
Filipe, v posledních letech prošlo zpravodajství České televize poměrně výraznou proměnou. Myslíte si, že se tyto změny ubírají správným směrem?
Určitě je správně, že se Česká televize vydala cestou interaktivních grafik, datových sad na dotykových obrazovkách. Například Filip Horký ve Studiu 6 má vždy k tématu zadaný kontext a k tomu je přidán doplňkový rozhovor. Nikdy to však nesmí být na úkor informace samé. Ve chvíli, kdy se televize bude soustředit hlavně na atraktivní formu, by se mohlo stát, že forma předběhne obsah. A to by se České televizi stávat nemělo. Za sebe mohu říct, že jsem spokojený, kam se zpravodajství u nás vyvíjí. Sleduje evropské i světové trendy, ale ne vždy se tyto trendy dají snadno přenést k nám.
Jakou roli hrají sociální sítě v proměně českých médií?
Vy jste v roce 2013 přišel s unikátním projektem Srpen 1968 – přímý přenos z minulosti. Projekt spočíval v přidávání příspěvků na Facebook a Twitter z dnů od 21. srpna do 27. srpna roku 1968. Tyto příspěvky byly přepsané nahrávky z archivu Českého rozhlasu. Co vás přimělo k vytvoření tohoto projektu?
Prvotním impulzem pro projekt Srpen 1968 bylo 45. výročí okupace, ke kterému měl Český rozhlas připravit vzpomínkový projekt. Já jsem se rozhodl, že tentokrát by bylo dobré příblížit srpen 1968 nejmladší generaci, a to formou, která je jí nejbližší, tedy prostřednictvím sociálních sítí. Byl to úplně spontánní nápad, který mě napadl 20. srpna 2013 cestou na oběd. Když jsem se vrátil z oběda, tak jsem ihned začal myšlenku realizovat. Založil jsem facebookovou stránku, založil jsem twitterový účet a zavolal jsem pár novinářským kolegům.
Často se stává, že dnešní mladí občané České republiky nemají o nedávné historii své vlasti ani potuchy. Jaká je podle vás příčina?
Z ohlasů na projekt Srpen 1968 vyplývá, že k událostem po druhé světové válce se žáci a studenti v hodinách dějepisu kolikrát ani nedostanou. Ve výuce na školách bývá problém stihnout alespoň 2. světovou válku. Události moderních dějin, mám na mysli rok 1968 nebo Sametovou revoluci, velice často ani nestihnou probrat.
Jedná se skutečně jen o mladou generaci, která neví o přelomových událostech české historie, nebo se najdou mezery ve vzdělání i u starších lidí?
Mě až překvapilo, kolik třicátníků vlastně vůbec neznalo souvislosti srpna 68 a průběh okupace. O to zajímavější bylo, jak plasticky projekt dokázal tyto události přiblížit daleko větší skupině lidí, než jsem původně čekal.
Pocítil jste negativní ohlasy na projekt Srpen 1968?
Největší negativní ohlasy přišly částečně od kovaných komunistů, kteří brali projekt naprosto iracionálně jako útok na současné Rusko. Další negativní ohlas byl od lidí, kteří si myslí, že by se historické události měly nechat spát. Těmto lidem hlavně vadilo, že se jim projekt objevoval na Facebooku, dokonce jsem z jejich strany zaznamenal několik pokusů facebookovou stránku projektu nahlásit jako závadnou. Chtěli docílit odstranění těchto stránek, což se naštěstí nepovedlo.
Autor: Jan Brych
