Festival dokumentů 21. Ji.hlava zná vítěze

0

mfdf, festivaly na vysočině, jihlava


Ji.hlava celkem uvedla 70 snímků ve světové, 12 v evropské a 22 v mezinárodní premiéře. Z více než 3 600 přihlášených program festivalu představil 342 snímků. Filmy soutěžily v deseti sekcích. V sobotu 28. října rozdělovali v Jihlavě ceny nejlepším snímkům.

Nejlepším českým dokumentem jsou Hranice práce Apoleny Rychlíkové. Cenu za nejvýraznější světový dokument si odnesla Zeď ruského filmaře Dmitryho Bogolubova. V sekci Mezi moři zabodovala Opera o Polsku. Nejlepším celovečerním debutem jsou Meteory tureckého režiséra Gürcana Kelteka a Panoptic libanonské filmařky Rany Eidové. Režisér Marcel Ophuls převzal cenu za přínos světové kinematografii. 

„Dokumentární film tu není proto, aby dával falešnou naději, ale aby se snažil přiblížit pravdě. Protože bez pravdy skutečnou naději nezískáme. Jakkoli mohou dokumentaristé reflektovat politiku, nikdy by ji neměli vytvářet, protože v rukou politiků by se jejich filmy staly nástrojem ideologie nebo marketingu,“ řekl v Ji.hlavě režisér Marcel Ophuls. „Film v jeho rukou byl příležitostí poznat sebe sama,“ uvedl o Ophulsovi ředitel ji.hlavského festivalu Marek Hovorka. „Letošní 21. Ji.hlava zopakovala úspěch předchozího jubilejního ročníku. Nabitý program i desítky inspirativních diskuzí přenesly na diváky energii i radost z objevování. I letošní ročník potvrdil, že Ji.hlava je Mekkou
dokumentárního filmu, jak ji kdysi nazval Manoel de Oliveira. Jsem rád, že se stala
skutečnou slavností tvořivého a zvídavého přístup
u,“ dodal Hovorka.

Česká radost Hranicím práce

Hlavní cenu České radosti si odnesla Apolena Rychlíková za film Hranice práce. „Porota oceňuje lidský vklad Saši Uhlové, která se na všednodenní skutečnost vykořisťovaných lidí dokázala podívat poctivě, konkrétně, empaticky, bez ideologizování. Ocenili jsme režijní přínos Apoleny Rychlíkové, která se stejně dokázala podívat na Sašu Uhlovou,“ uvedla porota, ve které zasedla Andrea Hanáčková, Miroslav Janek, Tomáš Bojar, Rozálie Kohoutová, Alice Krajčírová a Krištof Kintera. Film vznikl v cyklu České televize Český žurnál. Snímek Hranice práce získal také letošní cenu diváků. Porotci udělili také dvě zvláštní ocenění. „Zaujala nás radikalita provedení, sugestivní minimalistický přístup a unikátní autenticita,“ zdůvodnila porota ocenění filmu Poslední šichta Tomáše Hisema režiséra Jindřicha Andrse. Poetikou obrazu a svobodou filmového jazyka oslovil porotu snímek Všechno má svůj čas filmařky Violy Ježkové. „Je to haluzivní film, abstraktní výpověď o konkrétním životě,“ uvedli porotci.

Opus Bonum ovládl Stalin

Nejlepším světovým dokumentem festivalu se stala Zeď ruského filmaře Dmitryho Bogolubova o zneklidňujícím kultu J. V. Stalina v současném Rusku. „Cenu uděluji za použití filmového jazyka k vyjádření nevyjádřitelného,“ uvedla dokumentaristka Laila Pakalnin¸a, jediná porotkyně soutěže Opus Bonum. „Představte si tisíce Židů modlících se u Hitlerova hrobu. Že je to nemožné? Jak mohou lidé uctívat někoho, kdo je vraždil ve velkém? V současném Rusku lze podobnou paradoxní situaci spatřit,“ říká o svém snímku režisér.

Mezi moři ocenilo Operu o Polsku

Ocenění za nejlepší dokumentární film ze střední a východní Evropy si odnesl polský dokumentarista Piotr Stasik a jeho cestopisná koláž o hledání polské identity s názvem Opera o Polsku. „Mezinárodní pohotovost! Hysterická analýza. Ničivá mozaika. Heretická esej. Audio útok. Anti-katarze. Opera o Polsku Piotra Stasika,“ zhodnotila film pětičlenná mezinárodní porota ve složení: Nicole Brenezová, Tiffany Pritchardová, Robert Kirchhoff, Ilja Gladštejn a Thomas A. Ostbye. „Myslím, že potřebujeme psychoterapii. Ale předtím bychom se měli podívat na naši zemi a nás samé. Věřím, že existuje něco jako duch země a duch času,“ říká ke svému filmu Stasik. Speciální ocenění sekce Mezi moři získal experimentální snímek Lidé-oblázek režisérské dvojice Jivko Darakchiev a Perrine Gamot. „Harmonizace roztříštěné krajiny. Experimentování s texturou. Pošmourné snoubení horizontu a jeho rámování,“ zní komentář poroty.

Ve Fascinacích zvítězila migrace

Nejlepším experimentálním filmem letošní Ji.hlavy se stal film Lidé lodí britské režisérky Sarah Woodové. Snímek porotce oslovil kombinací subjektivního pohledu, historické reflexe a hlavně role pohyblivého obrazu v zobrazování tragických událostí spojených se ztrátou domova. „Film je zamyšlením nad rolí migrace v dějinách lidstva. Na základě převzatých výjevů z filmů a poetického textu voiceoveru skládá obraz migrace na pozadí dějin Británie jako námořní velmoci a nepředvídatelného pohybu lidských mas,“ uvedla komise složená z umělce Zdeňka Baladrána a jeho rodiny. „Zaujalo nás také téma pohostinnosti jako klíčového lidského prvku přístupu k těm ostatním,“ dodává rodinná komise.  Čestné uznání získal makedonský filmař Milcho Manchevski za snímek Konec časů. „Film na půdorysu několika minut ukazuje několikavteřinový výjev z každodenního života. Otevírá tím časové okno s množstvím skrytých detailů oslavujících život. Zaujala nás přímočarost režisérova přístupu a schopnost vybudovat napětí ve zdánlivém bezčasí kubánské ulice. Drobné příběhy odhalené nestejným zpomalením pohyblivého obrazu dají vyniknout malým zázrakům, které unikají vnímání při běžné rychlosti toku času,“ zhodnotili pětiminutovou filmovou miniaturu Baladránovi.

Porota Exprmntl.cz ocenila Konzervu

Sekci Exprmntl.cz ovládla filmařka Lucie Navrátilová, která do Ji.hlavy přivezla filmovou koláž s názvem Konzerva. „Film vtipně rozvíjí téma uchovávání a konzervování, s ambicí být také sám uchovávatelem nejen hanáckého folkloru, umírajících stromů, ale i forem vyprávění, které se stávají neadekvátními a pomalu zanikají,“ uvedla porota, která ocenila humorný nadhled, hravost i práci s formou. „Jde o koláž několika různých vyprávěcích rovin, spojujících se do velmi osobní výpovědi o končícím mládí a nezadržitelném konci všeho, co je spojené s intimním poznáváním světa,“ dodali Baladránovi. Zvláštní ocenění získal osmiminutový snímek Tradice studentky FAMU Kateřiny Turečkové. „Film, který vznikl jako studentské cvičení, poeticky reflektuje kyjovské tradice spojené se slováckým folklorem a konzumací pervitinu rozšířenou mezi mládeží,“ přibližuje film porota, jež ocenila jemnou ironii v kloubení starých i nových tradic. „Oceňujeme také pokus integrovat pervitin do citlivé vrstvy filmu, kde působí jako zobrazení sněti zabraňující společenské reflexi. Věříme, že se film stane katalyzátorem diskuze i změn ve městě, které na film také finančně přispělo,“ dodává.

První světla zazářila třikrát

Cenu za nejlepší dlouhometrážní debut získal turecký režisér Gürcan Keltek s filmem Meteory. Stejnou cenou porotci ocenili i libanonskou filmařku Ranu Eidovou a její snímek Panoptic. „Naše rozhodnutí je výsledkem kolektivního a stejnoměrného nadšení pro oba snímky. Nejedná se o kompromis plynoucí ze dvou rozporných názorů,“ zdůrazňuje porota. „Vybrané snímky se od sebe vzájemně liší jak formou, tak i vyzněním, oba však promlouvají o temných podtónech doby, ve které žijeme. Přinášejí komplexní studii kořenů konfliktů v Turecku, v Libanonu a v dalších krajinách. Na pozadí válek, které jako by nebraly konce, vidíme tím nejbrutálnějším možným způsobem obnaženy staré zášti. Tvůrci těchto snímků Gürcan Keltek a Rana Eidová zde plní své vznešené dokumentární poslání a podávají ostatním svědectví o utrpení, které je před námi účelově skrýváno. Poetičnost jejich krutých obrazů prohlubuje naši vnímavost vůči bolesti jiných. Skýtají nám naději, že dokážeme vystoupit z temnoty, která nás všechny obklopuje. Vidíme v nich novou inspiraci i šanci pro budoucnost dokumentárního filmu,“ dodává porota, ve které zasedl Giona A. Nazzaro, Hisam Falláh, Josh Siegel, Evženyj Gusjatinskij a Augustín Masaedo. Vysokoškolská porota této sekce vybrala film Tvoření spravedlnosti režisérky Sarah Vanhe. „Ocenili jsme tvůrce, kterému se podařilo svou jasnou vizí, sebevědomou režií a velkou dávkou lidskosti narušit konvenční pohled na odsouzené. Skrze osudy konkrétních postav a za použití minimalistických filmových prostředků reflektuje obecnou povahu spravedlnosti,“ zdůvodňují členové poroty svůj výběr.

Studenti zvolili Mildu

U studentské poroty zabodoval film Milda režiséra Pavla Křemena. „Chtěli jsme upozornit na to, že i my, kteří tuto absurdní dobu nezažili, máme zájem o zamyšlení se nad zvěrstvy tehdejšího komunistického režimu. Chtěli bychom, aby se dokument dostal především do povědomí mladší generace, která je podle našeho názoru jediná, jež má šanci naši společnost změnit a nedopustit se stejných chyb," uvedl za středoškoláky Daniel Bauška. 

Cenu Silver Eye získal snímek Krev a písek

Cenu Silver Eye, kterou uděluje Institut dokumentárního filmu nejlepším dokumentům zařazeným do trhu East Silver, si odnese Rakušan Matthias Krepp se snímkem Krev a písek. „Snímek vypráví o ozbrojených konfliktech v Iráku a Sýrii a o válečných uprchlících z těchto oblastí, a to prostřednictvím jejich vlastních záběrů a domácích videí. Oceněný film přináší srdcervoucí, syrové a drsné svědectví, které je však nezbytné pro pochopení složitosti lidské povahy a konání za podmínek extrémní konfrontace a násilí,“ uvedla porotkyně Elena Subira i Roca. 

Nejkrásnější plakát nakonec 

Cenu za nejkrásnější filmový plakát získal srbský festival Beldocs. Vítěze vybírali v hlasování jak návštěvníci festivalu, tak filmoví profesionálové: festival Beldocs zvítězil v obou kategoriích.


Související

Komentáře

Máte názor? Komentujte článek...

Zadejte vaše jméno
Zadejte váš email
Zadejte komentář
Opište kontrolní kód