Havlíčkobrodské muzeum zahájí rok dvěma výstavami

0

muzeum vysočiny havlíčkův brod, výstava, havlíčkobrodsko, havlíčkův brod


Muzeum Vysočiny Havlíčkův Brod pořádá na počátku roku dvě fotografické výstavy členů Fotostřediska Havlíčkův Brod s ukázkou sochařských děl, které budou společně zahájeny v pátek 5. ledna.

„První výstava nazvaná Nepochopení představí tvorbu Miroslava Kodrle a Květy Lutnerové z Havlíčkova Brodu, kteří mají podobný pohled na svět a fotografované objekty, přestože každý fotografuje něco jiného. Miroslav Kodrle se věnuje převážně fotografii aktů, Květa Lutnerová ráda hledá detaily v krajině, architektuře, v každodenním životě. I přes rozdílné záliby jsou si navzájem inspirací a učí se společně objevovat kouzlo nových postupů a fantazijních efektů. Jak sami říkají: Náš společný pohled na svět je pro lidi, kteří rádi vidí všechno ostře, někdy lehce nepochopitelný. Výstava nabízí nahlédnutí do trošku jiného světa - světa fotografie a fantazie. Fotografie budou doprovázet plastiky Petra Schela z Českých Budějovic a básněmi Věry Bukvaldové, původem z Uherského Hradiště,“ popisuje Jiří Jedlička, ředitel Muzea Vysočiny Havlíčkův Brod.

Květa Lutnerová se fotografování se věnuje od mládí, původně ještě analogové fotografii a klasickému vyvolávání v temné komoře. V letech 1997-2000 absolvovala Pražskou fotografickou školu. Od roku 2003 je členem Fotostřediska Havlíčkův Brod. V současné době se věnuje již pouze digitální fotografii. Zúčastňuje se společných akcí a výstav havlíčkobrodského Fotostřediska a věnuje se převážně volné tvorbě. „Fotografie je pro mě krásným koníčkem s nekonečnými možnostmi vytvoření dalších a dalších snímků. Vše mě inspiruje a ráda se nechávám vším inspirovat,“ uvádí autorka.

Miroslav Kodrle začal fotografovat začal asi ve 14 letech. Členem brodského fotoklubu je od roku 1976. Fotí různé žánry, od aktů po krajinu a reportáž. Uspořádal několik autorských výstav. V současné době se věnuje fotografování aktů a aranžované fotografii.

Petr Schel žije a pracuje v ústraní v malé obci, mezi Českými Budějovicemi a Českým Krumlovem. Vystudoval Střední pedagogickou školu v Prachaticích, Střední uměleckoprůmyslovou školu sv. Anežky v Českém Krumlově, obor restaurování kamene kde později působil po ukončení studia jako pedagog. V současné době se věnuje se výhradně volné plastice a vlastním výtvarným a hudebním projektům.

Věra Bukvaldová píše básničky už od dětství, většinou jen do šuplíku. Psané slovo ve všech formách je jejím velkým koníčkem a sama říká, že se vypisuje ze smutků, radostí i nadějí.

Druhá výstava má název Podoby známé a neznámé. Autoři Zhiyi Cai, čínský fotograf žijící v Havlíčkově Brodě, a Zdeněk Hrabica, český spisovatel, který žije v Jihlavě, o své výstavě říkají: „Asi deset let jsme hledali a nalézali tváře. Tváře  známé a neznámé. Hledali jsme portréty pro fotografický objektiv. Trochu bez ladu a skladu. Bez abecedního pořádku. Tvář může být ryzí, může být i v masce. Nemusí se líbit, může se i ošklivit. Někomu může vadit tvář jiného, může  těšit a zároveň klást otázky - proč  on a proč ne jiný. Závist je lidskou vlastností. Sebehodnocení se nedá seřadit podle pravítka. Šanghajský rodák Cai Zhiyi a rodilý Jihlavák jsme si na sebe ušili bič. Nikdo nám na jeho upletení  nic nedal. Jenom jednou jsme byli na pražském Hlavním nádraží okradeni o všechny aparáty a stali  se z nás  v tu chvíli kostelní myši. Hodně jsme však zbohatli. Hodně jsme se jeden od druhého naučili; navzájem nás od sebe dělí věk, jazyk, písmo, zvyky, vkus a rozděluje nás i jiná životní zkušenost. Poznání prospívá. Občas jsme chtěli při společné práci hodit flintu do žita a skončit. Jenže jsme muži. Muži se zpravidla nevzdávají. S pochopení  jsme našli prezidenty, dělníky, sochaře, hejtmana, fotografa, malíře, sportovce, českoaustralskou výtvarnici, skláře, kováře, lékaře, truhláře, bonsaistu, „kandidáta letu do vesmíru“, mořeplavce, herce, spisovatele, básníka, historika,  ženy a muže skromné i exhibicionisty. Vinné i nevinné, bez hříchu i se hříchem. Hoď po mně kamenem. Každému jsme položili otázku kréda života a optali se, jak sami pohlížejí na sebe sama. Několik jich odpovědělo mlčením. Konečným výsledkem je fotografie portrétu. Portrét  by měl dát i konečnou odpověď. Měl by promluvit. Ke každému jinak, rovnost pohledu by byla jenom jedna velká nuda.“

Obě výstavy budou zahájeny společnou vernisáží v pátek 5. ledna od 17.00. Zazpívá Kristýna Lutnerová, úvodní slovo bude mít Stanislav Novotný, předseda Fotostřediska Havlíčkův Brod a autoři.



Související

Komentáře

Máte názor? Komentujte článek...