Jihlavský festival dokumentů prozradil novinky letošního ročníku

Jubilejní dvacátý ročník oslaví Mezinárodní festival dokumentárních filmů Ji.hlava na konci října speciální sekcí Ji.hlavský manifest. Ta vrátí na plátna kin ikonické filmy uvedené v Jihlavě od roku 1997, kdy festival vznikl. Každý ročník bude zastoupen jedním snímkem. Již dva týdny před zahájením festivalu bude na Masarykově náměstí v Jihlavě otevřena výstava přibližující historii MFDF Ji.hlava i fenomén dokumentárního filmu. Do Ji.hlavy zavítá americký experimentální filmař Bill Morrison, program představí ruskou filmovou avantgardu i průřez islandskou kinematografií včetně režisérské masterclass islandské legendy Fridrika Thora Fridrikssona. Na pozvání MFDF Ji.hlava, jako host Inspiračního fóra, přijede do Česka americký psycholog Philip Zimbardo, který při této příležitosti obdrží čestný doktorát Univerzity Karlovy. Dvacátý ročník se uskuteční ve dnech 25. – 30. října a díky spolupráci s Horáckým divadlem Jihlava rozšíří festival počet kinosálů na osm.

Autory festivalové znělky jsou Johann Lurf a Artavazd Pelešjan
Režiséři Jan Němec, Woody Vasulka či Godfrey Reggio, držitelé ji.hlavské ceny za přínos světové kinematografii, byli v minulých letech autory festivalové znělky. Letos ji v dialogu s arménskou filmovou legendou Artavazdem Pelešjanem, oceněným touto prestižní cenou v minulém ročníku, připravil rakouský filmař Johann Lurf, jenž motiv cesty, který je hlavním motivem festivalového plakátu, rozvinul použitím posledního záběru z Pelešjanova filmu Konec (1992), kde se jako cestující ve vlaku blížíme k světlu na konci tunelu. „Proměnil jsem Pelešjanův metaforický film v evropský film, je to komentář k současné evropské politické situaci,“ charakterizuje svou znělku Johann Lurf, který před pěti lety v Ji.hlavě získal za svůj snímek Endeavour cenu za nejlepší experimentální film.   

Vizuální koncepce a festivalová architektura
Jubilejní ročník MFDF Ji.hlava také skrze výtvarnou koncepci Juraje Horvátha, autora festivalových plakátů od roku 2001, předkládá otázku – Co si neseme na zádech?  „Přestože výpověď autora festivalového plakátu je v mnohém metaforou vývoje nejen české společnosti, festivaloví architekti Josef Čančík a Vít Šimek nabízejí jednoduché řešení: Co sami nepotřebujeme, odložme do připravených regálů a věnujme jiným. Třeba pak i sami objevíme něco pro sebe,“ přibližuje letošní architektonickou tvář Marek Hovorka, ředitel MFDF Ji.hlava. Loňská ohniště tak letos nahradí velké dřevěné konstrukce připomínající regály. „Festivalová architektura v té podobě, jakou jí vtělili Josef Čančík a Vít Šimek, je unikátní nejen v českém, ale i světovém kontextu. Nás moc těší, že i tento ‚křehký‘ druh architektury si získal respekt odborné veřejnosti a byl zařazen do české architektonické ročenky,“ dodává Marek Hovorka.  

Festivalová výstava přímo na jihlavském náměstí
Dva týdny před festivalem se na jihlavském náměstí uskuteční vernisáž výstavy k dvacetiletému výročí festivalu. Ta bude instalována v prosklených City modulech, zajištěných firmou KOMA Modular, která v loňském roce postavila český pavilon Expo v italském Miláně.  „Výstava bude přístupná na horním Masarykově náměstí téměř tři týdny doslova 24 hodin denně a jejím cílem je zaujmout jak náhodné kolemjdoucí, tak věrné festivalové diváky. Zaměříme se na fenomén dokumentárního filmu i samotného festivalu, jeho výtvarnou podobu, festivalovou architekturu, zájem o rozvíjení města i výrazné filmové počiny,“ přibližuje unikátní projekt Marek Hovorka. „Pokud máte doma některé ze vzácných artefaktů spojených s festivalem, neváhejte se na nás obrátit, rádi je vystavíme.“
„MFDF Ji.hlava dlouhodobě patří mezi nejvýznamnější české filmové události. Tímto výstavním projektem chceme pozvat nové diváky i přiblížit, co činí jihlavský festival výjimečným. A tím je podle nás aktivní snaha o zlepšení prostředí – a je stejně podstatné, zda jde o prostředí města, filmařské prostředí nebo povědomí a znalosti o dokumentární tvorbě. Právě tento komplexní přístup, uplatňovaný důsledně a dlouhodobě, je klíčem k zájmu a respektu, jakému se k naší radosti festival těší,“ bilancuje Marek Hovorka.

Dvacet let přemýšlení o světě skrze dokumentární film
U příležitosti oslav 20. ročníku Mezinárodního festivalu dokumentárních filmů Ji.hlava představíme dvacetiletou historii přemýšlení o světě skrze dokumentární film v jedinečné sekci nazvané Ji.hlavský manifest. Ta je složena z dvaceti dokumentárních esejí v minulosti uvedených na MFDF Ji.hlava, z nichž každá měla premiéru v jednom roce 1997–2016. Můžete se tak těšit na Papírové hlavy (1997) Dušana Hanáka, Vachkův Nový Hyperion aneb Volnost, rovnost, bratrství (1998), americké Lidské pozůstatky (1999) Jay Rosenblatta, Houbu (2000) Víta Janečka, holandské Moře, které myslí (2001) Gerta de Graaffa, rakouskou esej Film je. 7–12 (2002) Gustava Deutsche, belgickou Chuť kumysu (2003) Xaviera Christiaensa, Nikdy to nepochopíš (2004) Rakušanky Anjy Salomonowitzové, El Perro Negro – Příběhy ze španělské občanské války (2005) ikony maďarského dokumentárního filmu Petera Forgácse a švédskou Poslední večeři (2006) Larse Bergströma a Matse Bigerta. 
Chronologicky druhá desítka začne Fascinací (2007) Kanaďana Mika Hoolbooma, jenž svůj film – portrét průkopníka videoartu Gaye Colina Campbella – osobně uvede. Filmový manifest Ji.hlava 20 dále uvede český snímek Plani di giardini ideali (2008) Radka Tůmy, rakousko-německé Pro srovnání (2009) Haruna Farockého a Matthiase Rajmanna, Guzmánovu Touhu po světle (2010), esej španělského režiséra Alberta Serry Hospodin činí zázraky ve mně (2011), japonsko-americkou esej Kuičisan (2012) Maika Endó, americký Dotek (2013) Shelly Silverové, skandinávsko-americký snímek O násilí (2014) Gorana Huga Olssona, divácky úspěšnou esej z loňského ročníku No Home Movie (2015) Chantal Akermanové. Dvacátým nejnovějším a v české premiéře uvedeným filmem bude Francofonia (2015) Alexandra Sokurova odehrávající se v pařížském muzeu Louvre. Sokurov se ve své mnohovrstevnaté monologické eseji zabývá především rolí muzeí v době válek.  
„Dvě desetiletí jsou obdobím jedné generace. Proto jsme připravili speciální programovou sekci Ji.hlavský manifest, která připomene každý ročník festivalu od roku 1997 jedním filmem. Protože filmovou esej považujeme za jeden z nejnáročnějších kinematografických tvarů, jsou to právě eseje, které jsme napříč festivalovou historií vyhledávali. Vždy jde o současné filmy. Neohlížíme se do hlubší minulosti. Divákům se tak vrátí na plátna ikonické filmy uplynulých dvou desetiletí a mohou se tak těšit na díla režisérů Alexandra Sokurova, Haruna Farockeho, Chantal Akermanové, Mika Hoolbooma či Alberta Serry. Z českých a slovenských tvůrců pak uvedeme filmy Karla Vachka, Dušana Hanáka, Víta Janečka či Radka Tůmy,“ vysvětluje ředitel MFDF Ji.hlava Marek Hovorka. 

Zažijte Stanfordský experiment v jihlavských kinech
Na pozvání MFDF Ji.hlava a jako host 6. ročníku Inspiračního fóra přijede do Česka americký psycholog Philip Zimbardo, známý svým stanfordským vězeňským experimentem. V něm umístil studenty do přiznaně předstíraného vězení a rozdělil je na bachaře a vězně. Po několika dnech byl však Zimbardo donucen experiment ukončit z důvodu špatného psychického stavu „vězňů“ a příliš násilného chování „bachařů“. Dodnes je jeho teorie popírající, že válečné zločiny páchali především psychicky narušení lidé, považována za provokativní a kontroverzní. V roce 2005 získal Zimbardo Cenu Vize 97, kterou založili manželé Havlovi. 
Součástí jeho pobytu v Česku bude převzetí čestného doktorátu Univerzity Karlovy, vystoupení na Foru 2000 či podpora vznikajícího památníku ticha v pražských Bubnech. Na závěr bude jeho přítomnost v Česku korunována účastí na Inspiračním fóru MFDF Ji.hlava, kde v minulých ročnících vystoupili čínský spisovatel Gao Xingjian, nositel Nobelovy ceny za literaturu, členové ruské umělecké skupiny Vojny, zakladatel Wikileaks Julian Assange či česká výtvarnice Kateřina Šedá. 

Work-in-progress: Tereza Reichová a dokument o svobodném rozhodování
V tradiční sekci nazvané Work-in-progress upozorňuje ji.hlavský festival na právě vznikající pozoruhodná díla. Letos divákům představí dokumentaristka Tereza Reichová svůj rozpracovaný snímek Epidemie svobody, v němž si klade otázku, zda má o zdraví dětí rozhodovat jejich rodič, nebo stát. Sama se svým mužem Hynkem Reichem Štětkou v souvislosti s odkládáním nebo odmítnutím povinného očkování zažalovala stát na podzim loňského roku.
„Po porodu naší dcery jsme s mužem propadli panice, že se nebudeme umět zodpovědně postavit k dětskému očkování. Měli jsme strach, že se necháme ovlivnit okolím, kde jsou jak ti, co vůbec neočkují, tak ti, co ze strachu očkují vše možné. Rozhodli jsme se natočit film o tomto rozhodování a získat tak i čas si téma pečlivě nastudovat. Již po dvou měsících příprav bylo ale jasné, že téma samotného očkování je ta nejméně důležitá věc,“ říká o svém filmu Tereza Reichová.

Průhledná krajina: nespoutaný Island
Nespoutanou islandskou krajinu spojující sopky s ledovci zachycovali Islanďané na filmové pásy už v roce 1904. Díla z tohoto roku se však považují za ztracená, nejstarší dochovaný islandský snímek je krátká aktualita o cvičení hasičů z roku 1906. Ji.hlavský festival v sekci Průhledná krajina představí průřez toho nejzajímavějšího z islandské dokumentární kinematografie. Od záznamů rybolovu a rybářského průmyslu či napínavého příběhu záchrany uvízlé lodi pod příkrým útesem The rescue at Látrabjarg Oskara Gíslasona (1949), velmi blízké záběry na vybuchující sopku Birth of an Island Ósvalda Knudsena (1964) a společensky nejvýznamnější, kontroverzní portrét malého islandského města s fabrikou na zpracování ryb Ryba pod kamenem (1974) režiséra Thorsteina Jónssona, který v 60. letech studoval na FAMU, až po současné dílo Olafa de Fleura a Fridrika Thora Fridrikssona. 
Islandský tvůrce Fridrik Thor Fridriksson, který za svůj hraný film Děti přírody (1991) získal nominaci na Oscara, na 20. MFDF Ji.hlava přednese svoji režisérskou masterclass a představí svůj nejnovější dokumentární film Horizont (2015). Ve své domovině na Islandu založil v 80. letech nyní nejvýznamnější islandskou produkční společnost The Icelandic Film Corporation, která úzce spolupracuje s dánskou Zentropou, jež produkuje filmy Larse von Triera, či americkou společností Francise Forda Copoly Zoetrope. 

Průhledná bytost: experimentální filmař Bill Morrison
Americký experimentální filmař a dokumentarista Bill Morrison pro své filmy využívá různě poškozené filmové pásy, nejčastěji však ty poničené zubem času. MFDF Ji.hlava v sekci věnované tvorbě Billa Morrisona uvede celkem 12 stěžejních děl, z nichž 11 bude poprvé uvedeno na území České republiky. Jeho dva nejnovější krátké snímky, oba z letošního roku, španělský cestopis Dokařův sen a až hororový snímek Sirotek Annie budou mít na festivalu svoji mezinárodní premiéru.  
„Archivem je přístav, místo, kde se vykládá i nakládá zboží, které se zde skladuje, dokud je dokař zas nevyskladní. Coby filmový badatel a střihač pátrám po ukrytém či prchavém filmovém materiálu,“ komentuje svůj nejnovější film Bill Morrison, který zavede diváky do tajů své tvorby během své masterclass věnované jeho unikátní metodě práce s poškozeným filmovým materiálem.  

Hudební program tentokrát na plátně
Dramaturg hudebního programu Pavel Klusák letos přichází s novinkou, kdy do festivalového programu zařadil několik hudebních dokumentů. Jedním z nich je současný americký dokument Punková zpěvačka (2013) režisérky Sini Andersonové. Ta vypráví příběh americké punkové zpěvačky a feministické aktivistky Kathleen Hannahové, která v 90. letech začínala s punkovou kapelou Bikini Kill a spolupracovala také s kapelou Green Day, Metal Church nebo také s Yoko Ono. V sekci hudebních dokumentů bude také uveden polský snímek Patnáct stran světa (2014) režisérky Zuzanny Solakiewiczové. 

Ruská filmová avantgarda jako dialog s Dzigou Vertovem
Ruská filmová avantgarda – na první nadechnutí Dziga Vertov, na druhé ti ostatní. Dziga Vertov po celý svůj život temperamentně vystupoval proti všemu umělému i uměleckému, domácími psychologickými dramaty počínaje a díly svého současníka Sergeje Ejzenštejna konče. Nešlo mu o dokumentární tvorbu, ale o nemanipulovaný pohled kamery, která stejně jako lidské oko pouze zachycuje současný život.
„Vertov je podstatně silnější v detailu než v celkové stavbě, pro filmové následovníky by jeho tvorba měla být neopomenutelným podnětem, nikoliv však cílem. Ostatně jak z jeho názorů, formulovaných v textech či na filmovém pásu, vyplývá, nešlo mu o dílo jako takové, ale o vytvoření nového filmového jazyka, který by dokument především definitivně emancipoval,“ popisuje ruského velikána členka dramaturgického týmu z Národního filmového archivu Briana Čechová. 
MFDF Ji.hlava v sekci nazvané Ruská avantgarda uvede stěžejní díla 20. a 30. let sovětské avantgardní tvorby. Nejpočetněji jsou zastoupené filmy Dzigy Vertova: Sověte, vpřed! (1926), Tři písně o Leninovi (1934) či Symfonie Donbasu (1931) a především pak světově proslulý poklad sovětské kinematografie a klíčové dílo pro oblast světové dokumentární tvorby Muž s kinoaparátem (1929). Tento film uvedeme zároveň u příležitosti Světového dne audiovizuálního dědictví, který tradičně připadá na 27. říjen, v jeho nově restaurované digitální kopii. 
Do dialogu s filmy Dzigy Vertova vstoupí jeho bratr Michail Kaufman s filmy Jaro (1929) a Moskva (1927), spolu s ním i Viktor Tyurin s filmem Turksib (1929) a Michail Kalatozov s filmem Sůl pro Svanetii (1930). 

Rodinná porota: britští manželé Silbersteinovi
V rodinné porotě tradiční soutěžní sekce experimentálních filmů Fascinace letos zasednou britští manželé původem z Izraele, videoartista a střihač Guli Silberstein se svojí ženou, profesí architektkou, Danou Wander-Silbersteinovou. Experimentální filmař Guli Silberstein ve svém díle upozorňuje na problematičnost mediální reprezentace a poukazuje na způsoby, jakými média často manipulují realitu ve svých sděleních, především v případě politických témat. 

Studentské poroty připravené ve spolupráci s Centrem dokumentárního filmu 
Další novinkou 20. ročníku MFDF Ji.hlava jsou dvě studentské poroty, jedna složená z vysokoškolských a druhá z jihlavských středoškolských studentů. Středoškolská porota bude posuzovat soutěž českých dokumentárních filmů Česká radost a ta vysokoškolská soutěž dokumentárních debutů nazvanou První světla. Obě poroty budou zcela autonomní a sekce Česká radost a První světla si i nadále zachovají své stávající poroty.
„Studentské poroty vnímáme jako vhodný způsob, jak do filmového, dokumentárního světa zapojit také mladé různorodé publikum. Mladí porotci dostanou důležitý a velmi obtížný úkol, který je ale orientován pozitivním směrem. Nebudou hledat argumenty, jak bývá zvykem, proč je film špatný nebo hloupý, ale jako porotci musí usilovat o to, aby v každém okamžiku zvažovali, proč by ten či onen film mohl být tím nejlepším,“ říká Šimon Bauer, ředitel jihlavského Centra dokumentárního filmu, jenž je garantem studentských porot.

Facebooková štafeta Můj ji.hlavský film 
Na festivalovém facebookovém profilu jsme vyhlásili filmovou štafetu Můj ji.hlavský film. Každý může na svém vlastním facebookovém profilu uveřejnit celkem tři filmy, které jej na jakémkoli ročníku ji.hlavského festivalu zaujaly natolik, že v něm rezonují ještě nyní, a vytvořit tak pomyslný štafetový kolík, který následně předá svým třem facebookovým přátelům. 
Vývoj této štafety pečlivě sledujeme a všechny filmy zaznamenáváme online. Ten nejčastěji zmiňovaný znovu uvedeme ve festivalovém programu. Abychom však mohli hlasy zaznamenávat, je důležité, aby byl každý příspěvek označen @MFDFjihlava a nastaven jako veřejný.