Křížová cesta je rozdělena na obvykle čtrnáct zastavení, která odpovídají jednotlivým událostem tradičně spojenými s pašijemi: Pán Ježíš odsouzen k smrti, Pán Ježíš přijímá kříž, Pán Ježíš padá pod křížem poprvé, Pán Ježíš potkává svou Matku, Šimon Kyrenský pomáhá Pánu Ježíši nést kříž, Veronika podává Pánu Ježíši roušku, Pán Ježíš padá pod křížem podruhé, Pán Ježíš napomíná plačící ženy, Pán Ježíš padá pod křížem potřetí, Pán Ježíš zbaven roucha, Pán Ježíš přibit na kříž, Pán Ježíš umírá na kříži, Tělo Pána Ježíše sňato z kříže a Tělo Pána Ježíše uloženo do hrobu. Mirek Lhotka základních čtrnáct zastavení doplnil o tyto tři další: Zvěstování, Narození Páně a Vzkříšení Páně. Po krátké úvodní řeči autora výstavy následovala konceptuální symfonická skladba Cesta, kterou zahrál František Štibor s přáteli ve složení: Lumír Mach – didgeridoo, Václav Lindl - djembe, cajon, Libor Paulus - el.kytara, Dušan Pavlovič - bubny, perkuse a
Franta Štibor - perkuse, latě, prkna, pila, kladivo a hřebíky. „Skladbu zahráli muzikanti bez nazkoušení. Jednalo se o hudební improvizaci. Řekli si na jakých ideových základech by to mělo být. Proto skladba začala zatloukáním hřebíků, pak následovalo kácení stromů a nakonec byl pláč. Ideovým záměrem mělo být, že to vlastně začíná narozením a končí přibitím na kříž. Hudba, kterou jsme slyšeli to pojmenovala obráceně. Proto zatloukání hřebíků – přibijení na kříž a nakonec dětský pláč,“ popsal Mirek Lhotka skladbu, která trvala šestnáct minut. Obrazy vznikaly ručním malováním. Pak byly na počítači nascenované , zvětšeny a vytisknuté tiskárnou na papír. Obrazy vzhledem k rozměrům 1 metr x 1 metr nebylo jednoduché nainstalovat do prostor Svaté Kateřiny, protože autor výstavy musel své dílo řádně nasvítit. Výstava byla také součástí akce „Dny otevřených ateliérů“ ve dnech 7. a 8. října. Kdo neviděl autorský cyklus grafik v uvedených dnech má možnost se seznámit s ním a další tvorbou na webu: www.durandarte.cz.
