Sportovec, československý reprezentant v běhu na lyžích, statečný odbojář ze druhé světové války, politický vězeň a emigrant Cyril Musil (* 1907 – † 1977) se narodil na Studnicích a prožil zde mnoho let .
„Na lyžích se stal šestinásobným mistrem ČSR i Polska, účastníkem Zimních olympijských her v roce 1936 (skončil 9. na 50 km), byl členem stříbrné mužské reprezentační štafety na 4x10 km na MS 1933. Vyhrál desítky kvalitních závodů a přátelil se s celou čs. lyžařskou špičkou. Řadu reprezentantů přivítal ve svém penzionu na Studnicích.
Za druhé světové války se aktivně zapojil do protinacistického odboje a jeho lyžařský penzion ve Studnicích se stal místem úkrytu a setkávání čelných představitelů odbojové organizace Rada tří a jejich spojek. Odbojáře a členy paravýsadků (jmenujme alespoň gen. Lužu, Štainera-Veselého, Grňu, Robotku, Svatoně, Kábeleho, Sošku, Kafku, Gemrota, Niemczyka, Pernického, Klemeše, Pešána, Hromka, Vyhňáka či Nechanského) zde se svou ženou Růženou ukrýval a živil. Během války pro ně zabil a připravil několik desítek prasat, telat a jalovic a nepočítaně drůbeže a jiných potravin. Účastnil se shozů zbraní, jako spojka běhal i stokilometrové trasy, šifroval zprávy, přenášel vysílačku a ani přestřelce se nevyhnul.
Po únoru 1948 odmítl Cyril Musil spolupracovat se státní bezpečností, v srpnu 1949 byl zatčen, mučen a v prosinci státním soudem v Brně odsouzen pro vyzvědačství a nedovolené ozbrojování na dvacet let do žaláře. V listopadu 1950 se mu podařilo uprchnout z věznice v Ilavě a později s velkou námahou přejít hranice do Rakouska. V emigraci unikl několika vražedných útokům. Usadil se nakonec v Kanadě, udržel si pověst špičkového lyžaře a stal se i trenérem kanadského národního týmu.
V letech 2015 až 2017 jsem o životě Cyrila Musila napsal román s názvem Martyrium aneb Kulak studnický. V pestrém příběhu se mihnou osobnosti, které by člověk ani nepředpokládal. Třeba Dana a Emil Zátopkovi, Bohumil Hanč, Vlasta Javořická, hrabě Podstatský, Jiří Voskovec, Václav Nedomanský, Bill Koch, misionář Jaroslav Popelka, prezident Beneš, Jiří Brady a dokonce i Josef Kábele, jenž svými pokusy s létajícím kolem zřejmě inspiroval Jaroslava Foglara k postavě Jana Tleskače,“ popisujeautor knihy Hynek Jurman.
Cyrila Musila v příběhu obklopují nejdříve hlavně lyžaři, od Dontha, Berauera, Mihaláka až po vysočinské bratry Německé, Zajíčky, Kosoura, Balvína, Fouska a nakonec i Cyrilova bratra Bohuslava a synovce Karla Dvořáka. Jen přišla válka, vystřídali závodníky uprchlíci před gestapem a parašutisté: gen. Luža, Štainer-Veselý, Grňa, Císař, Robotka, Svatoň, Pernický, Nechanský a desítky dalších. Musil je ukrýval na půdě pod senem, dole měl obyčejné hosty a na kontroly gestapa také občas došlo. V románu mají své místo přibyslavští četníci, brněnské gestapo i jejich konfidenti. Také třeba Bachmutskij, Labunskij, Chimič a další ruští partyzáni.
„Tíhu těch let s Cyrilem sdílela pracovitá žena Růženka, stárnoucí rodiče a také dvě malé dcerky. Pokud si dá někdo práci a bude hledat jiného občana, který by v letech 1940 – 1945 tolik přispěl silami i materiálem pro odboj, jen těžko takového druhého najde. Téměř každý, kdo v odboji skutečně léta něco znamenal, prošel Studnicemi. Cyril Musil byl naprostou, i když historiky dodnes tajenou, jedničkou!
Po válce mělo být lépe, ale nebylo. Cyril byl na pastvě zatčen bosý, odvezen do Brna, a tam mučen pálením a bitím. Jako vězně jej čekala ještě Jihlava, soud v Brně, Bory a Ilava. Za průtrže mračen utekl přes troje hradby a se zlomeným chodidlem se probil na Vysočinu. Naposledy se sešel s manželkou pod Paseckou skálou a poté odešel do Rakouska a Německa. Unikl třem zřejmě estébáckým atentátům a odjel do Kanady.
Tam se zpočátku živil střílením vlků! Jeho první přístřeší rozmetalo tornádo a odneslo mu všechno cenné včetně bible! Pak zbudoval penzion, půjčovnu a opravnu lyží i lyžařskou školu. Trénoval kanadskou reprezentaci, do vlasti se však už nemohl vrátit. Ve věku nedožitých 70 let zemřel v dubnu 1977 za neobjasněných okolností v chatě, okolnosti jeho smrti se nikdy nevyjasnily. Často se spekuluje, že jej zavraždila jeho družka.
V roce 1992 byla na bývalém penzionu na Studnicích odhalena pamětní deska manželům Musilovým a k tomu byla vydána drobnější publikace o jejich činnosti především za války. Dnes je bohužel jméno Cyrila Musila větší části veřejnosti neznámé navzdory tomu, že obdržel čestné občanství Nového Města na Moravě či Cenu Václava Bendy.
Kdyby se zásluhy jeho osoby i celé jeho rodiny měly vypsat a připojit jména všech osobností, které kdy našly na Studnicích útočiště, musely by pamětní desky pokrýt celý bývalý statek. Mohlo by se z něj stát jakési celonárodní poutniště, k němuž by putovali lidé, jimž nejsou lhostejné odvaha, úsilí, nezištné nasazení a nejvyšší oběť těch nejlepších z našeho středu. Cyril Musil byl jedním z nejstatečnějších lidí v celé historii Vysočiny,“ dodal Hynek Jurman.
Letos 17. dubna si připomněli 40 let od jeho úmrtí a 26. listopadu uplyne 110 let od jeho narození. „K těmto výročím vydávám knihu Martyrium, kterou pokřtíme v pátek 17. listopadu od 18.00 ve Staré radnici ve Žďáře nad Sázavou jako součást oslavy Dne boje za svobodu a demokracii. Román nejen zachycuje silný životní příběh, ale přináší též unikátní fotografie,“ uzavřel autor knihy.
