Po Krvavém finále přiveze Jiří Padevět do Havlíčkova Brodu Krvavé léto

Šestadvacáté pokračování Podzimního knižního veletrhu nabídne celou řadu autorských čtení, besed se spisovateli i autogramiád. Jednou z nich bude také autogramiáda Jiřího Padevěta, který představí novinku Krvavé léto. Čtenáři v ní najdou také události z léta 1945 na Vysočině.

uniweb weby

Po knihách Anthropoid, Topografie teroru, Pochody a transporty smrti, Krvavé finále, Vypálení Konětop 1945 a Průvodce protektorátní Prahou zpracoval Jiří Padevět v knize Krvavé léto, navazující volně na předchozí knihu Krvavé finále, informace o násilnostech, které se odehrály na území dnešní České republiky mezi květnem a srpnem 1945.
Jedná se především o události spojené s takzvaným divokým odsunem českých a moravských Němců, ale také o události, jejichž pachateli jsou vojáci Rudé armády a dalších armád operujících na našem území. Události jsou zpracovány formou místopisných hesel a autor je záměrně nijak nehodnotí, pouze se snaží popsat, co se na daném místě stalo. Při četbě si čtenář uvědomí, že násilí, které vyvolalo nacistické Německo, neskončilo 8. května 1945, ale pokračovalo dále, byť s jinými aktéry v roli pachatelů i obětí. Text doplňuje rozsáhlý obrazový materiál.

Ukázky z knihy Krvavé léto

Havlíčkův Brod

- 20. května byl ve městě ustaven neoficiální retribuční soud. Z šesti soudců neměl ani jeden právnické vzdělání, předsedou soudu byl veterinář Václav Sobek a zástupcem předsedy ředitel školy Antonín Šouba. Členy soudu byli strojník Karel Novotný, učitel Bohumil Černý, zřízenec pošty Jan Šedý, úředník Jaroslav Strádal, dělník František Halamásek a úředník drah Josef Janouch. Veřejným žalobcem byl člen místního národního výboru Jan Hlaváč. Manželský pár z Havlíčkova Brodu, manželé Karl a Anežka Rottovi,1263 oba zaměstnaní na železnici, oba německé národnosti, byli soudem vyslechnuti 22. a 30. května, poté odsouzeni za spolupráci s gestapem k trestu smrti a popraveni neveřejně na dvoře soudní budovy. Podle svědectví udali minimálně 44 osob. Karl Rott pracoval na železnici a jeho manželka umývala nádobí. Měli dvě děti ve věku asi 5 a 9 let. Po exekuci se o ně starali příbuzní.
- V Havlíčkově Brodě byl Rudou armádou zřízen zajatecký tábor, ve kterém do konce srpna zemřelo osmdesát dva osob. Během května a června zde bylo zastřeleno dvanáct zajatců. 

Jihlava
Na Stráni 270/1

- Při pokusu o útěk během domovní prohlídky byl 17. května zastřelen Josef Barak (*18. 12. 1913 v Jihlavě). Josef Barak byl předválečným členem SdP, během okupace byl členem NSDAP, SS a úředníkem přerovského gestapa. 

Dvořákova 1670/12

O V budově zasedal Lidový soud, který 6. června odsoudil k smrti devatenáct mužů. Ti byli následující den popraveni na polní vojenské střelnici na kraji Rančířovského lesa. Jeden z odsouzených, premonstrát a farář v Jihlavě Heinrich Christian Honsig, nebyl vzhledem k věku a zdravotnímu stavu schopen chůze, a tak ho museli ostatní odsouzení táhnout na vozíku. Oběti si musely vykopat hrob a pak byly zastřeleny příslušníky Československé armády. Zavražděni byli kromě faráře Christiana Honsiga Ing. Konrad Weigner (*11. 11. 1886 v Jihlavě), člen krajského vedení NSDAP, Emanuel Lang (*29. 8. 1887)1270, obchodník, Augustin Konrad (*14. 10. 1894 v Jihlavě),1271 Franz Bruna  (*14. 11. 1894 v Jihlavě),1272 Franz Howorka (*16. 7. 1896 v Jihlavě),1273 Josef Kestler (*13. 3. 1908 v Měšíně), Leopold Mattl (21. 3. 1910 v Jihlavě),1274 Rudolf Mattl (*8. 2. 1905 v Jihlavě), Franz Petschenka (*7. 10. 1879 v Dobroníně),1275 Ferdinand Piskorz (*24. 3. 1886), Johann Lachka (*8. 9. 1902 v Horním Kosově), Viktor Politzer (*2. 5. 1903 v Jihlavě), Otto Rippl (*26. 7. 1893 v Jihlavě),1276 Johann Toscher (*17. 6. 1895 v Herolticích), Rudolf Köck (*22. 12. 1910)1277, Jaroslav Dvořák (*7. 9. 1924 ve Výčapech)1278, Wilhelm Roztomily (*1. 3. 1899 v Brně)1279, Johann Ruschitschka (*7. 4. 1912 ve Starých Horách)1280, Hans Suchy (*22. 5. 1926 v Jihlavě)1281. Tento seznam nemusí být úplný. 

Stonařov

- 9. června byl ve Stonařově zřízen internační tábor pro Němce z širokého okolí, byli sem převedeni i internovaní z jihlavského tábora v Heleníně. Ženy a děti byly umístěny do takzvaného Arbeitsdientst Baracke, muži do Steinhausu. Teprve po čtrnácti dnech od zřízení tábora zde byla vybudována kuchyně, do té doby měli internovaní k jídlu pouze to, co jim přinesli místní lidé k plotu. Řada internovaných byla zřejmě bita.
- Při pochodu ze Stonařova na Slavonice a dále do Rakouska zahynulo šedesát dva osob, z toho dvacet pět dětí. O Tábor byl zrušen nařízením Okresního národního výboru v Jihlavě v listopadu, ale fakticky zřejmě fungoval do ledna 1946.
- 30. června pozdě večer dal v internačním táboře Antonín Pěnkava1302 pokyn k zastřelení bývalého zástupce okresního hejtmana Wilhelma Bardase. Bardase zastřelil Jaroslav Samuel, údajně za přítomnosti velitele tábora štábního kapitána Jana Skřipského a na příkaz podporučíka Jaroslava Širokého. 

Svatka

- 25. července ve 3.00 byla v domě čp. 5 spáchána dvojnásobná vražda. Zabiti byli manželé Josef Kříž a Jiřina Křížová, rozená Radešínská. V obci a okolí se rozšířila zpráva, že vrahem byl příslušník SS, ale během vyšetřování byl dopaden skutečný pachatel, Ladislav Kříž (*7. 11. 1913). 

Šlapanov

- 9. května byly dvě místní Němky, Mathilde Czeplová a Elisabeth Czeplová, pronásledovány vojáky Rudé armády do polí za obec.1307 Jejich těla byla nalezena o čtyři dny později v potoce.
- Místní sedlák české národnosti Klement bránil před vojáky Rudé armády svoji manželku, ale byl zastřelen.


Autogramiáda se koná na stánku Nakladatelství Academia číslo 76 v hlavním sále v pátek 14. října v 15.00.

Více na: www.academia.cz.



Komentáře

Váš komentář článku...

Zadejte vaše jméno
Zadejte váš email
Zadejte komentář

Další články z rubriky


Hlavní zprávy