Potraviny Hejkal slaví devadesátiny

---

---

Potraviny Hejkal jsou v současnosti jediným obchodem s plným potravinářským sortimentem v historickém centru Havlíčkova „Výročí chceme oslavit především poděkováním našim zákazníkům. V prvním červnovém týdnu jsme pro ně připravili několik ochutnávek, mj. oblíbených želé cukrovinek česko-finské firmy Candy plus, tradičních jihočeských brambůrků z firmy Golden Snack a dalších, a dárků k nákupům k nákupu nad 400 Kč velkou čokoládu s motivem Havlíčkova Brodu, k nákupům nad 100 Kč malé čokoládičky, tužky nebo propisovačky,“ uvedl Martin Hejkal, který pokračuje v tradici rodinného obchodu.
Podle jeho slov mohou zákazníci vyhrát také televizor o úhlopříčce 127 cm, věnovaný českým národním potravinářským řetězcem Flop - stačí, když od 1. do 30. června vhodí do losovací schránky účtenku se svým jménem, adresou a telefonním či e-mailovým spojením.

Obchodování Josefa Hejkala zastavil únorový puč

V roce 1925 začal v Dolní ulici čp. 153 prodávat potraviny dědeček současného majitele Josef Hejkal s manželkou Boženou. Koupili dům od Františky a Františka Bílkových za 195 000 korun československých.

„V celkové ceně trhové v obnosu 195 000 Kč jest již také obsažena cena trhová za celé zařízení obchodní místnosti. Toto spoluprodané zařízení obchodní místnosti sestává z těchto předmětů: veškerých regálů a pultů, v místnosti té se nacházejících, dále tří kávostrojů, jedné kompletní pražírny, dvou stolků ve vinárně, čtyř židlí světlé barvy, jednoho psacího stolu a tří kusů vah a to jedné balanční, jedné rámové bílé a jedné rámové mosazné s veškerým závažím v počtu dvaceti tří kusů,“ uvádí smlouva trhová z 27. dubna 1925.
Zakladatel firmy Josef Hejkal se narodil roku 1899 v chalupnické rodině vesnici Kyjov nedaleko tehdejšího Německého Brodu jako druhý ze šesti dětí. Vyučil se v obchodě Václava Novotného ve Stráži nad Nežárkou, později pracoval v Přelouči, Mělníku a Kutné Hoře. V roce 1920 začal samostatně podnikat - s bratrancem Karlem Valentou obchodoval v Lípě s bramborami. V roce 1923 si - už s manželkou Boženou - pronajal obchod ve Světlé nad Sázavou, a konečně v roce 1925 koupil dům v Dolní ulici. Josef Hejkal byl podnikavý člověk a obchod se mu dařil. Prodával běžné i exotické potraviny (mj. jižní ovoce), v plynové pražírně pražil kávu a burské oříšky, nabízel vlastní likéry... V roce 1936 dům přestavěl na moderní obchodní podnik (v takové podobě, v jaké existoval až do roku 1991) a také založil velkoobchod, který zásoboval celé široké okolí. V době největšího rozmachu měla firma kolem patnácti zaměstnanců.
Hejkalův obchod byl znárodněn brzy po komunistickém puči v únoru 1948 jako jeden z prvních v Havlíčkově Brodě. Josef Hejkal v něm mohl ještě necelé dva roky zůstat jako řadový zaměstnanec, ale v roce 1950 musel odejít a až do důchodu pak pracoval v různých dělnických profesích. Nadále ovšem bydlel v bytě nad obchodem. Dům mu patřil až do 16. listopadu 1961, pak byl také znárodněn a Josef Hejkal se stal ve vlastním domě nájemníkem městského bytového podniku. V domě čp. 153 bydlel až do své smrti v roce 1974. Potraviny se v domě prodávaly i po znárodnění a obchod patřil k nejoblíbenějším v Havlíčkově Brodě. Od poloviny osmdesátých let se stal tzv. večerkou - ve všední dny měl otevřeno až do 21.00, a navíc i v sobotu a v neděli dopoledne.

Vnuk Martin pokračuje v rodinné tradici

Hejkalova rodina získala dům zpátky 10. prosince 1990. Vedení obchodu se ujal vnuk zakladatele firmy Martin Hejkal (nar. 1963). Dům mu byl vrácen, ale jak zásoby, tak veškeré zařízení obchodu si musel od státního podniku Potraviny koupit. Martin Hejkal otevřel obchod pod svým jménem 1. června 1991.

Také on obchod brzy rozšířil. Při první rekonstrukci v roce 1994 změnil orientaci původního obchodu jak stavebně, tak co do sortimentu. V menší pultové prodejně v Dolní ulici se začaly prodávat lahůdky a dárkové zboží, běžné potraviny se přesunuly do samoobslužné prodejny, vybudované z bývalého skladu. V roce 1997 se obchod zapojil do národního řetězce potravinářských prodejen Flop. „Zapojení do řetězce bylo tehdy nutností, protože se v České republice nekontrolovaně na rozdíl od jiných zemí rozšiřovaly prodejní plochy velkých obchod. Pokud bychom to neudělali, dnes by obchod v Dolní ulici nebyl,“ vysvětluje Martin Hejkal. Při další rekonstrukci v roce 2000 se prodejní plocha samoobsluhy rozšířila i o prostory bývalého dvora. V roce 2001 byl veškerý prodej zboží digitalizován. Zákazníci poznali tuto změnu tak, že staré mechanické pokladny byly nahrazeny elektronickými.
Přibylo i zaměstnanců. V roce 1991 v obchodě pracovalo pět prodavaček a jeden prodavač, dnes jich je více než 25. Na každé směně pracuje jedenáct stálých prodavaček a prodavačů a ještě několik brigádníků.
„Nadcházející rekonstrukce míří do prvního patra, kde jsou dnes skladové prostory, šatny, kanceláře firmy a také nakladatelství Hejkal a Podzimního knižního veletrhu. V budoucnu se v prvním patře domu v Dolní ulici otevřou nové obchodní prostory. Právě tam snad oslavíme 100. výročí firmy v roce 2025,“ doplňuje Martin Hejkal.

V domě se obchodovalo už v dávnější minulosti

Obchodu a řemeslům se v domě čp. 153 v Dolní ulici ovšem dařilo už o několik století dříve. V archivních pramenech je dům čp. 153 poprvé zmíněn roku 1695. Vdova Marie Alžběta Jeníková, rozená z Levenfelsu, ho prodává Jindřichu Františku Klobásovi.

31. července 1714 zasáhla město ničivá povodeň a podle dobových pramenů dosahovala voda až k "domu pana Klobásy". Roku 1742 koupila obec (tj. město) od dědiců Jindřicha Františka Klobásy jak dům čp. 153, tak jeho další poměrně rozsáhlý majetek (sousední dům čp. 154 a hospodářský dvůr za hradbami) a následně tento majetek postoupila mnišskému řádu bosých augustiniánů. Právě tady má zřejmě kořeny pověst, tradovaná v Hejkalově rodině, že v zadní části domu byl kdysi klášter. Už v roce 1746 koupila dům od konventu augustiniánů Dorota Tencianová - a v roce 1754 ho prodala Marii Magdaleně Krichtalíkové. Roku 1761 prodala Magdalena Krichtalíková dům jistému Janu Ráčkovi. Ráčkovi dědicové dům pak v roce 1781 prodali v licitaci Janu Koudelovi.
V první polovině 19. století se v domě vystřídali - jako majitelé i nájemníci- příslušníci několika řemesel. K roku 1830 je uváděn pekař Wenzel Lampein, Valentin Posch či Matyáš Svoboda. V roce 1840 obchodník Johann Wodiczka (Vodička), v roce 1850 v domě sídlí krejčí Jan Blažek a Franz Vodička s manželkou Františkou. V roce 1851 dům kupují řezník Jan Vodička s manželkou Johannou. V roce 1887 zřizuje Jan Veselý v zadním traktu domu v ulici Na Valech továrnu na pletené, vlněné a bavlněné zboží, tj. výrobu oblečení od rukavic, ponožek, až po punčochy, kamaše a vesty. Továrna zaměstnávala až 70 lidí. Továrna zde působila až do roku 1901, pak se přestěhovala na místa, kde dnes sídlí firma PLEAS.
Po smrti manželů Vodičkových (Johann zemřel r. 1900, Johanna r. 1901) získávají dům jejich čtyři děti: Gottfried Vodička, Vincenc Vodička, Emilie Haasová a Pavlína Pařízková. V roce 1905 (13. prosince) koupili dům Jakub a Marie Petrovi, a v roce 1923 manželé František a Františka Bílkovi. Právě od nich dům v roce 1925 koupili Josef a Božena Hejkalovi.

Potraviny Hejkal slaví se zákazníky

Na první červnový týden připravil obchod Potraviny Hejkal ochutnávky, v pondělí 1. června cukrovinky česko-finské firmy Candy plus, v úterý 2. června uzeniny od firmy Sláma z Velké Bíteše, ve středu 3. června suché plody v čokoládě od slovenské firmy Dr. Ensa, ve čtvrtek 4. června osvěžující letní nápoje od Poděbradky a v pátek 5. června jihočeské brambůrky od firmy Golden Snack.

Úvodní foto: Martin Hejkal s výměrem, kterým jeho dědovi po únoru 1948 odebral režim obchod

Autor: Milan Pilař

Fotogalerie

---

Komentáře