První dotazy se přirozeně týkaly přímo nové knížky. Humorně laděné ironické pokračování prvního dílu (Krátké pohádky pro unavené rodiče) psal autor podle svých slov s velkou chutí a představuje po dlouhodobé nemoci jakýsi návrat zpět do spisovatelského života. Po deseti letech se vracíme zpět k rodině manželského páru herce, lékárnice a jejich dvou, nyní už dospívajících, dcer.
Michal Viewegh se nerozpakoval rozpovídat i o svém soukromí, a dokonce prozradil děj svého rozepsaného románu. Vyprávěl o dezorientaci, zmatení a výpadcích paměti po prodělaných zdravotních komplikacích. Dlouhou dobu psal pouze deníkové zápisky, které vyšly knižně roku 2013.
Ke svým starším dílům se spisovatel prý nikdy nevrací, filmová zpracování ho však velice baví. „Pouštím si je třeba neustále dokola, a to už třeba jenom z úcty k hercům,“ prohlásil. „Při psaní se často inspiruji tím, co zrovna prožívám. A samozřejmě něco jiného vám přijde normální v osmadvaceti, něco jiného v padesáti. Nechci si za své knihy připadat trapně, proto je radši nečtu.“
Ke konci debaty padaly hlavně pragmatické otázky. Dá se povoláním spisovatele uživit? A kdy se začal této profesi věnovat naplno? Michal Viewegh doporučuje vykonávat i jiná zaměstnání, psaní samo o sobě nepřináší jistotu. On sám přesně neví, kdy s psaním začal, první básně a povídky ale psal už kolem osmnácti let.
Po besedě proběhla autogramiáda a s autorem se mohli hosté potkat i celý zbytek veletrhu v prostorách KD Ostrov v Havlíčkově Brodě.
Autorka: Natália Kudrnová, absolventka Letní žurnalistické školy Karla Havlíčka Borovského 2017
