Důkazem může být start v 10.00, který nabídne v Dům kultury (sál I) hned dva španělské dokumenty navazující na sebe. Oba filmy mají společného tvůrce a tím je Basilio Martín Patino. První film nese název Torerrillos ´61 a tématem je svět mladých mužů, kteří se touží stát toreadory. Avšak obrazy nenabízí „hezké“ záběry, nýbrž upozorňují na zrádnost pozlátka lákavé kariéry. Nejde o to se líbit divákům, ale cílem je zachytit podstatu jednoho ze španělských klišé. Další film od Patina se jmenuje Písně pro válečnou dobu a na rozdíl „toreadorů“, kteří trvají pouhých patnáct minut, tento dokument trvá celých 96 minut. Film je kronikou frankismu v originální formě a zároveň je emblematickým filmem moderní španělské kinematografie. Patino poskládal obraz všedního života, který nahlížíme skrz tři média lidové zábavy – hudba (dobové písně), rozhlas (mluvené slovo), film (archivní záběry), jak je režim vnímal. První veřejná projekce byla možná až po diktátorově smrti.
Pokud by někdo ze čtenářů chtěl navštívit festival dopoledne a dával přednost dokumentům z české tvorby má možnost. V sále Edison nacházejícím se na půdě kina Dukla se od 10.30 bude promítat dokument autora Ondřeje Vavrečky Ultimum Refugium, který si do titulu vytkl latinský výraz pro poslední útočiště či zbývající možnost. Rozlehlá koláž mísí situace, náladové obrazy, dokumentaci společenských událostí, dlouhé promluvy i krátké myšlenky. Zkušenost a poznání jsou cílem filmu-života. Jistá neorganizovanost materiálu se originálním způsobem podílí na intenzitě, bezprostřednosti a přesvědčivosti sdělení.
Večerní program nabídne od 20.00 další soutěžní snímek ze sekce Česká radost a to dokumentární film od Karla Vachka - Tmář a jeho rod aneb slzavé údolí Pyramid. Velmi dlouhý dokument (199 min.) pojednává o mimozemských civilizacích, které žijí nejen ve vesmíru, ale i na planetě Zemi. Snímek klasika českého dokumentu uvozují citace ze slavné operety Mam‘zelle Nitouche, kterou konfrontuje prostředí kláštera, divadla a kasáren. Do nich vstupuje i režisér, který chce poznat a pojmenovat tenkou hranici mezi niternou vírou v boha a institucionalizovaným náboženstvím.
Kdo vydrží u dokumentů až do nočních hodin, neměl by si nechat ujít Nejlepší film jaký kdy byl prodán v Domě kultury I od 20.30. Film s původním názvem Reklama vychází z režisérova nápadu natočit film o reklamě a product placementu, které jej budou zároveň financovat tím, že jim film nabídne skrytou reklamu. Satirický dokument plný bizarních situací není jen o všudypřítomné reklamě, ale především o reklamním průmyslu, který nás obtěžuje natolik, že se tomu můžeme už jen smát.
Ze čtvrtečního programu za zmíňku stojí také Povídky malostranské po 130 letech od 23.00 v Domě kultury II.
Autor: Petr Navrátil