Tři nominovaná díla z Vysočiny se uchází o první Českou cenu za architekturu

Česká komora architektů (ČKA) v lednu letošního roku vyhlásila první ročník České ceny za architekturu (ČCA). Soutěžní přehlídka se setkala s velkým zájmem architektů, kteří do ní přihlásili téměř pět stovek realizací. Vysočinu reprezentují tři z nich.

uniweb weby

Sedmičlenná mezinárodní odborná porota (předseda Joe Morris, Boris Bežan, Kees Kaan, Ivan Koleček, Miriam Lišková, Martin Rein-Cano a Jan De Vylder) do užšího výběru nominovala 63 děl, ze kterých na podzim 2016 vzejde zhruba deset finalistů a celkový vítěz České ceny za architekturu.
Nominační večer se konal 14. června v kulturním prostoru La Fabrika v pražských Holešovicích. V nominacích poroty jsou pokryty téměř všechny regiony České republiky, Kraj Vysočina je zastoupen třemi architektonickými díly: obnova interiéru hradu Lipnice nad Sázavou, prototyp rodinného domu v Posázaví a rekonstrukce povrchů náměstí Republiky ve Žďáru nad Sázavou.

Soutěžní přehlídka Česká cena za architekturu byla ve svém prvním roce otevřena realizacím za posledních pět let. Mezi nominovanými projekty však byla převážná část děl dokončena teprve v posledních dvou letech (dvacet jedna děl bylo dokončených v roce 2015 a patnáct v roce 2014).

Zda některá zrealizací nacházející se na Vysočině osloví porotce natolik, že se zařadí mezi finalisty, bude jasné 7. listopadu na slavnostním galavečeru v prostoru pro nové umění – Jatka 78. Na akci budou rovněž vyhlášeny výsledky výjimečného počinu a mimořádné ceny.

Realizace na Vysočině

  • Obnova interiéru hradu Lipnice nad Sázavou

Adresa: Státní hrad Lipnice nad Sázavou

Autoři: prof. Ing. arch. akad. arch. Václav Girsa, Ing. Jana Strnadová, Ing. arch. Miloslav Hanzl (Girsa AT, spol. s.r.o.)

Plánovaná celková obnova hradu Lipnice, započatá v 80. letech 20. století rozsáhlou rekonstrukcí Thurnovského paláce a věže Samsonu byla po několika letech v rozpracovanosti zastavena. Nevhodné stavební zásahy s necitlivým používáním betonářské technologie silně poznamenaly autenticitu významného gotického hradu, podstatná část zůstala třicet let nedokončená. Úkolem bylo toto opuštěné odpudivé staveniště s minimálními prostředky napravit. Dokončovat rekonstrukci podle původního projektu z 80. let by památku ještě více poškodilo. Autoři tedy zvolili korektivní typ úpravy s kombinací konzervačního přístupu (autentické zdivo, ostění a zbytky omítek), restaurováním (torza nástěnných maleb) a rekonstrukcemi (například s obnovou cihelných kleneb na místo přemrzlého stropu z hurdisek). Zároveň byly cíleně do "do hry" zapojeny ty konstrukce z doby nedokončené obnovy (zejména masivní železobetonové stropy), které nebylo reálné odstranit.

Rozsáhlý stavebně restaurátorský zásah, doplněný strukturálními i barevnými retušemi nových materiálů a surového betonu přispěl k vytvoření výtvarně jednotného obrazu, přičemž beton se tím stav integrální součástí historických prostorů a jejich důstojnosti. Jedná se z hlediska památkového přístupu o novum - princip "korektivních úprav" je inspirací i pro návrat důstojnosti i ostatních, v nedávné minulosti obdobně necitlivě upravovaných památek o to více, že se jedná o řešení ekonomicky nejúspornější. Úpravy hradu Lipnice reprezentují jednu z prvních realizací tohoto typu.

  • Prototyp rodinného domu v Posázaví

Adresa: Kamenná Lhota

Autoři: Boris Redčenkov, Prokop Tomášek, Jaroslav Wertig, Michal Nohejl (A69 architekti, s. r. o.)

Prototyp rodinného domu se nachází v bývalém žulovém lomu v Posázaví, na hraně skály nad jezerem. Zachovává vzrostlou zeleň, zhodnocuje výhled na vodní plochu a umožňuje přístup na louku uprostřed lesa. Jednoduchá vnější kubická hmota o rozměru 15x15x4 m ukrývá složitěji formovaný interiér. Organicky tvarovaný labyrint vnitřního obytného prostoru umožňuje lepší proslunění a prosvětlení, výhledy a průhledy z hloubky dispozice. Objekt levituje nad terénem, není založen klasicky. Realizace má prověřit konstrukční, typologické a uživatelské vlastnosti prototypu a protože se jedná o demontovatelný objekt, může zmizet beze stopy.

  • Rekonstrukce povrchů Náměstí republiky ve Žďáru nad Sázavou

Adresa: Žďár nad Sázavou, náměstí Republiky

Autoři: doc. Ing.arch. Tomáš Rusín, doc. Ing.arch. Ivan Wahla, Ing. arch. Petr Mutina (Atelier RAW)

Centrální plocha náměstí má jasný nekomplikovaný tvar vycházející z klasických městotvorných kompozic a měřítek. S ohledem na historický význam tohoto prostoru byla dlažba všech ploch řešeného území navržena z přírodních materiálů. Byla použita stávající štípaná žulová dlažba, doplněná o novou žulu, vybíranou z místních lomů. Hlavní plocha náměstí zachovává výškové dělení na dvě úrovně spojené vyrovnávacími liniovými žulovými stupni. Ty se v jižní části postupně vytrácejí a umožňují bezbariérové propojení obou ploch. Barokní morový sloup je důležitým prvkem paměti místa a vnímáme jej jako nejdůležitější kompoziční prvek náměstí.

Proto autoři v jeho ose umístili časovou osu města v podobě linie z řezané deskové žulové dlažby traktované bronzovými deskami zapuštěnými do dlažby. Desky nesou základní časové mezníky vývoje města. Celá terasa pak slouží především jako pobytové místo s lavičkami a lavicemi dělícími schodiště, vyrovnávající obě úrovně náměstí.

Spodní část náměstí je koncipovaná pro pořádání nejrůznějších společenských akcí. K pobytovým účelům slouží zejména prostor kolem kašny, kruhová lavice kolem stávající lípy a lavičky podél záhonu s okrasnou zelení. Nová kašna byla umístěna přibližně v prostoru, kde se nacházel původní vodní prvek. Koncepce řešení zeleně zachovává stříhané lípy v severozápadní a jihozápadní části náměstí a vhodně je doplňuje novými výsadbami. V jihovýchodní a severovýchodní části území, podél hlavní silnice, je navrženo stromořadí volně rostoucích lip. Na náměstí je zachována letitá solitérní lípa, pod níž je vytvořeno posezení na kruhové lavici s dřevěným sedákem.

Seznam všech nominovaných staveb.

Fotogalerie

Komentáře

Váš komentář článku...

Zadejte vaše jméno
Zadejte váš email
Zadejte komentář

Hlavní zprávy