Třicetiny slaví dukovanská elektrárna výstavou

„Výstava fotografií Jaderné elektrárny Dukovany, kterou jste si dnes přišli prohlédnout, ukazuje mimo jiné i dobu její výstavby. Cílem ale není detailně zmapovat třicetiletý provoz elektrárny, ale spíše ukázat její vývoj a modernizaci pohledem novinářů, kteří do ní zavítali při různých příležitostech. Výstava tak neobvyklou formou zachycuje život v ní, její provoz a zařízení, ale i životy lidí, kteří zde pracovali nebo stále pracují,“ zahájil vernisáž výstavy fotografií ředitel Jaderné elektrárně Dukovany Miloš Štěpanovský.

Vernisáž výstavy fotografií se záměrně přiblížila k datu spuštění prvního reaktorového bloku, což bylo 3. května 1985.
„Třicet let v lidském životě není mnoho a všechno velké je ještě před námi. Třicet let v životě elektrárny je čas velké zralosti. Zvláště je-li to čas, kdy je nutné žádat o obnovení licence k provozování. Je to věk nutnosti zhodnotit, zrevidovat, zrekonstruovat, upravit a požádat a po obdržení provozovat dál. Sleduji průběžně, co se na EDU děje a mám radost z toho, že elektrárna stále patří mezi nejlepší na světe. Jak kulturou provozování, stavem zařízení i výsledky. K tomu všem, co k tomu přispěli, gratuluji,“ říká Aleš John předseda Občanské bezpečnostní komise.
Své fotografie interiérů i exteriérů Jaderné elektrárně Dukovany ve vstupní hale vystavují: Josef Pavelka (in memoriam); Jan Sucharda (fotograf a vydavatel); Luboš Pavlíček (fotograf ČTK); Tomáš Blažek (redaktor a fotograf MF Dnes a týdeníku 5+2); Kamil Černý a Libor Plíhal (redaktor a fotograf Vltava – Labe – Press, regionální deníky – Vysočina); Petr Lemberk (fotograf MF Dnes); Jakub Mertl (fotograf).
„Na elektrárnu jezdím už téměř dvacet let, ale při každé mé návštěvě nebo i cestě kolem mě elektrárna překvapí. Nikdy není stejná. Jednou je zahalena do mlhy, podruhé do slunečního svitu a nemohu opomenout různorodost páry vystupující z chladicích věží,“ uvedl za vystavující autory Luboš Pavlíček, fotograf ČTK.
„Jsem (alespoň prozatím) ostražitým příznivcem jaderné energetiky, takže i z toho důvodu mám dukovanskou elektrárnu rád. Jsem na ní svým způsobem jako obyvatel Vysočiny hrdý, protože její přínos do tuzemské výroby elektřiny rozhodně není zanedbatelný. A mám elektrárnu asi ještě raději jako fotograf, protože se mi líbí z vizuálního hlediska. Pohled na ladné linie chladicí věže je pro mne přiznávám se, stále stejně povznášející – v tom smyslu myslím nebyl nadnesený název normalizačního filmu o stavbě elektrárny, nazvaný Atomová katedrála. Lze si jen přát aby i dále a vždy bylo možné nejen dukovanskou elektrárnu vnímat jen pozitivně a nepotkala ji nikdy žádná nepříjemnost, neřku-li havárie,“ konstatuje v úvodu prvního výstavního panelu Tomáš Blažek, redaktor a fotograf MF Dnes a týdeníku 5plus2.
Výstava je zdarma přístupná do poloviny června.

Autor: Jiří Bezděk