Atmosféra noční prohlídky želivského kláštera

Každou sobotu až do 29. srpna dávají bratři premonstráti možnost návštěvníkům kláštera v Želivě zhlédnout jeho interiéry během působivé noční prohlídky. Ta začíná vždy ve 21.00.

Procházka po klášteře začíná prohlídkou potemnělých chodeb s výstavou obrazů představujících minulé opaty. Atmosféra tmavých koutů a bratra premonstráta oblečeného do bílého úboru, v rukou hořící louč, přináší lehké šimrání v oblasti okolo žaludku. Budova samotná budí zvláštní respekt za bílého dne, v noci je tento pocit několikanásobně větší.

Další zastávkou na cestě je kostel Narození Panny Marie. Zde se naskýtá jedinečná možnost projít se po kůru a skrz obrovské varhany s vzácnou ludvíkovskou korunou. Jedinečný strop, dílo architekta Santiniho, je téměř na dosah ruky.

Díky zajímavému a zábavnému vyprávění bratra Pia, který nás klášterem provází, se dozvídáme mnoho zajímavostí o přestavbě kostela po jeho několika požárech. Po tom ve čtrnáctém století zůstaly z kostela jen sloupy a obvodové zdi. Do toho nastoupil Santini a z ruiny vytvořil opět kostel, který má být na co hrdý. Příprava projektu údajně Santinimu trvala jen šest týdnů, samotná přestavba pak zabrala celých sedm let. I tehdejší stavitelé se potýkali s nedostatkem financí. Při průchodu kostelem dokonce smíme projít za hlavním oltářem, který je postaven na velkém kameni ze čtrnáctého století.

Dále se jdeme podívat do zakristie, místnosti, kde se v překrásném intarzovaném nábytku uchovávají obleky pro duchovní.

Bratr Pio rychle rozptýlil obavy z toho, že absolvujeme prohlídku kláštera s nudným průvodcem hovořícím s typickou průvodcovskou dikcí. Díky němu se například dozvídáme, jak si poradit s morem kostelů - červotočem. Že nevíte jak? Je to jednoduché. Kostel se neprodyšně utěstí a pustí se do něj plyn. Červotoč to zpravidla nepřežije.

Z kostela se přesouváme do malovaného reflektáře, což je nejzachovalejší místnost celého kláštera. Bylo možné ji vidět ve filmu Dobří holubi se vracejí.

Nakonec následuje malé občerstvení v jídelně. Dostáváme chléb se sádlem a s cibulí, který si většina návštěvníků hezky pocukrovala v domnění, že sypou sůl. Na to pozor, slánky jsou na stolech.

Přejeme všem budoucím nočním návštěvníkům premonstrátského kláštera v Želivě příjemný zážitek a slaný chléb.

Autor: Lenka Čtvrtečková