Na 11. ledna připadají nedožité devadesátiny výtvarného teoretika, historika, muzeologa a básníka Antonína Bartuška ze Želetavy.
Ačkoli se dožil pouze padesáti tří let, je autorem rozsáhlého, dosud zcela nedoceněného díla. Rodák ze Želetavy vystudoval katedru dějin umění Karlovy univerzity v Praze.
Působil v Československém rozhlase, měl jako ředitel rozhodující podíl na vytváření expozic Západomoravského muzea v Třebíči i na realizaci festivalu Nezvalova Třebíč.
Mimořádný význam mají jeho práce o uměleckých památkách Žďáru nad Sázavou, Jihlavy, Dačic a Třebíče, monografie o moravských hradech a zámcích.
Ve svém díle se inspiroval rodnou Vysočinou i tvorbou Otokara Březiny. Mimo překladů z francouzštiny a angličtiny je autorem básnických sbírek. Fragmenty, Sudba, Oxymoron, Červené jahody, Královská procházka.
Řada jeho básní, často tichých meditací, má dodnes nevšední platnost. Je jen zapotřebí zpřístupnit básníkovo dílo čtenáři.
Autor: Pavel Kryštof Novák