Bude číslo třináct pro Štěpánov šťastné či nešťastné?

Štěpánov se svým okolím býval v minulosti znám jako menší těžební oblast různých rud, hlavně stříbra, mědi a železné rudy. Celý tento kraj je známý jako štěpánovský rudný revír, nejstarší zpráva o zdejší těžbě pochází ze středověku.

V současnosti u Štěpánova už těžební činnost ustala, ale dodnes nás o její přítomnosti přesvědčuje množství štol v okolních kopcích. K nejzajímavějším patří třípatrová Měděná štola, přístupná novou chodbou Cechhaus, štola Mír v Borovci a chodba Jeřábek, jejíž průzkum v letech 1993-94 vyvrátil pověst, že jde o tajnou chodbu ze Zubštejna. Do štol u Borovce často míří sběratelé minerálů.

Ve 12. a 13. století vypukla v českých zemích stříbrná horečka. Těžebních míst bylo mnoho a centrem tohoto podnikání se stala Jihlava. Doly na stříbro od ní zasahovaly až ke Žďáru nad Sázavou a podle prastarých kutišť lze usuzovat, že doly zasahovaly až k Bystřici nad Pernštejnem a okolí Štěpánova. Ze 13. a 14. století pochází mnohé listiny, které nepřímo poukazují na těžbu ve zdejším okolí. V 15. století byly už určitě v provozu stříbrné doly v Cumberku u Švařce a u Horního Čepí. V této době se stalo ze Štěpánova městečko a díky těžbě zde sídlil horní cech a horní soud.

Během 18. století dolování u Štěpánova ustalo, i když byl ještě v letech 1916 – 1919 učiněn neúspěšný pokus o těžbu mědi. Střediskem železářství se staly obce Borovec a Olešnička, které už obě se Štěpánovem splynuly. V letech 1640 - 1692 vznikla první vysoká pec, druhá byla zprovozněna v roce 1761 a třetí v roce 1862. Zdejší železo patřilo k nejlepším na Moravě a například v 17. století dodávaly místní železárny nejvíce zbraní ze všech moravských železáren, a to ve výborné kvalitě. Vysoká pec byla odstavena v roce 1876 a zbourána 1952. V nynější slévárně se odlévají odlitky ze šedé litiny, především pro elektrotechniku i kamnovinu. Železárny Štěpánov jsou známe po celé republice.

Fotografie: www.montanya.org

Autor: Lucie Pátková