Budišovská korouhev je unikátní

Na jedné straně dříve železné, od roku 1983 měděné, plastiky je obraz postavy sv. Gotharda, na druhé straně je vyobrazena Panna Marie. Podobnou korouhev, která u nás nemá obdobu, bychom našli až ve španělské Seville. Korouhev vysokou 414 cm, širokou 250 cm o váze 400 kg otáčející se kolem železné žerdi zakotvené ve vazbě věže zhotovil mistr pasířského řemesla pan Andrle z Rájce. Při silné vichřici v předešlém roce byl poškozen otáčivý mechanizmus a hrozilo nebezpečí, že při dalším prudkém větru bude plastika vyvrácena a vezme sebou i stanovou střechu věže kostela. Na snesení této neobvyklé korouhve byl povolán jeřáb s dlouhým výsuvným ramenem.
Horolozeci a tesaři vše připravili a asistovali i při jejím uvázání k háku. Vše se po dvou a půl hodinové namáhavé a riskantní práci zdařilo a všichni účastníci si vysloužili uznalý potlesk několika desítek přihlížejících.

Připomeňme si alespoň ve zkratce historii kostela, který je dominantou Budišova u Třebíče a při dobré viditelnosti jej lze spatřit téměř ze všech stran-od Kožichovic, Stříteže, Klučova, od Salátova kopce u Zašovic. Kostel s věží je zdálky i za tmy, neboť je už několik let zvnějšku osvětlen.
Stavbu kostela poznamenaly tři stavební slohy – kněžiště je čistě gotické, chrámová loď má styl renesanční a 24 metrů vysoká věž s pavlačí, hodinami a stanovou střechou je barokní. Střecha byla dříve kryta šindelem, pak pálenou taškou a od roku 1983 ji chrání před nepřízní počasí měděný plášť. Přestože první písemná zmínka o chrámu se zmiňuje o jeho přestavbě v roce 1414, bylo zjištěno, že byl vybudován na základech kostela románského.
První písemná zmínka o Budišově pochází už z roku 1194. Nároží kostela ve výši ochozu zdobí čtyři sochy s opatskou a biskupskou mitrou v nadživotní velikosti, které podle nejnovějších výzkumů představuji profesní vývoj sv. Gotharda. Kostel je obklopen hřbitovem, jehož vstup střeží brána se sochami andělů od Lorenza Mattieliho. Nacházejí se tu pomníky dřívějších majitelů panství Pötting-Persingů a Barratů Dragono.

Kdo byl tento biskup benediktinského řádu, na jehož počest jsou u nás pojmenovány pouze další tři kostely – v Praze-Bubenči, v Českém Brodu a ve vísce Brozany nad Ohří? Jméno je složeno ze dvou slov: Gott = Bůh a hart = tvrdý, silný a v překladu znamená: v Bohu silný. Narodil se v roce 960 v dolnobavorském Reichesdorfu v rodině chudého rolníka. Ve třiceti letech se stal benediktinským řeholníkem a přes převora a opata to dotáhl v roce 1022 až na biskupa. Všemi byl velmi oblíben, neboť za jeho působení vzniklo v jeho diecézi na třicet klášterů a škol. Papež Inocenc jej v roce 1131 kanonizoval na svatého. Sv. Gothard je patronem zedníků a obrací se k němu věřící, kteří jsou postižení dnou či revmatizmem.

Autor: Rostislav Novák