Bystřickým divem se může stát také veselský kostel

Veselí se pro široké okolí stalo jakýmsi evangelickým centrem. Přičinil se o to zejména kantor Tomáš Juren, který zde konal hned po vyhlášení tolerančního patentu první kázání pro evangelíky pod třešní na gruntě Tomáše Břeňka. Po vyhlášení patentu poslal Juren císaři Josefu II. děkovný list, který složil a nechal vytisknout v Litomyšli.

V roce 1783 byla vystavěna ve Veselí modlitebna a fara, v níž kantor Juren bydlel. Ke zdejšímu sboru se počítalo 1720 věřících z 21 obcí. Juren působil ve Veselí jako první kantor v letech 1781-1794 a byl zde pak i pochován na místě pod třešní, kde poprvé kázal.

Roku 1877 byla modlitebna přestavěna na dnešní evangelický kostel s mansardovou střechou a nízkou věží. Nejdramatičtější události se dočkal kostel dne 12. února 1945, kdy se uvnitř skrývali partyzáni po útěku z Koníkova. Němci prohledávali celou vesnici a už stáli na kostelním prahu, jen shodou šťastných okolností nedošlo k prozrazení a k tragédii.

Evangelická fara je i dnes obsazena, ke sboru náleží evangelíci ze širokého okolí. Autorem pískovcových plastik u vchodu na hřbitov je Julius Pelikán.

Zdroj: www.bystricko.cz

Autor: Lucie Pátková