Jakub Cecek Tauber vlastní jedno z největších undergroundových hudebních vydavatelství v Čechách. Deníku Vysočina-news.cz poskytl exkluzivní rozhovor.
Díky Cecek Records spatřily světlo světa alba skupin jako je Punk Floid, Totální nasazení, N.V.Ú. a Volant. Tauber zařizuje, aby se obyvatelé Vysočiny o víkendových večerech nenudili. Pořádá jednodenní akce, ale podílí se i na organizaci festivalů.
Jak vás napadlo udělat si vlastní vydavatelství?
Tenkrát malinkých vydavatelství bylo hrozně moc. Měl jsem hromadu kamarádů a známých, kteří chtěli něco vydat a neměli kde. Tak jsem to zkusil a držím se doteď.
Proč Cecek Records?
V televizi běžel jeden dokumentární seriál o zvířátkách a byla tam zrovna divoká prasátka. Mě prostě uchvátilo, jak tam bachyně kojí svá malá selátka. Vyprávěl jsem to klukům na fotbale a ti mi dali přezdívku Cecek, která mi zůstala doteď. Nechtěl jsem vymýšlet žádný jiný inteligentní název a jako Cecka mě znali všichni.
Kolik desek za rok Cecek zpracuje?
Přiznám se, to je různé. Záleží, jaká je na scéně situace, ale celkem je na světě okolo devadesáti titulů.
Co musí kapela udělat, abyste jí vydal album?
Je to poměrně dlouhá cesta. Kapela musí hlavně často hrát, umět to a mělo by se o ní trošku vědět. Když má lidskou a hudební úroveň, tak se můžeme domluvit.
Kdyby za vámi přišla popová kapela, byl byste ochotný vydat jí desku? Nebo se specifikujete jen na určitý druh hudby?
Já si vybírám. Ale pop, který vidím v českých médiích bych rozhodně nevydal. Možná kdyby to byl inteligentní a kvalitní pop.
Co si myslíte o ilegálním stahování hudby?
Většina lidí vypaluje a stahuje. Cédéčka jsou dnes už pro milovníky hudby. Ale mně osobně to nevadí, i když by asi mělo. U zahraniční hudby, která stojí nad dvě stě padesát korun je to opodstatněné, ale u českých kapel, kde stojí album kolem sta korun, je to podle mě přehnané. Ale co je sto padesát korun? Mladí lidé to dneska třeba přepočítávají na piva. Ale podpoříte tím kapelu, která do toho vložila energii a úsilí.
Vy hudbu nestahujete?
Já hudbu nestahuji. Jsem totiž její sběratel. Je to můj koníček, baví mě pročítat si obaly a texty. Ale samozřejmě jsem pár věcí taky stáhnul.
Angažujete se v oblasti kultury ještě nějak jinak?
Občas pořádám hudební akce. Zvu české i zahraniční kapely, se kterými děláme koncerty, většinou na Vysočině. Mimo to pořádám festivaly. Z těch větších například Mighty Sounds. Navíc mám ještě malou distribuci placek, nášivek a oblečení.
Uživí Vás hudba?
To je právě to. Lidé si myslí, že mám v garáži Boeing, jídám kaviár, vytírám se dolarovkami, mám zlaté zuby a koupu se v benzínu. Hudba mě neživí, hudba je můj koníček. Snažím se dělat něco pozitivního, čemu věřím. Proto nakladatelství funguje tak dobře, protože není zdroj mé obživy. Normálně chodím do práce. Naštěstí nejsem náročný.
Hrajete sám v nějaké skupině?
S kamarády mám takovou alternativní kapelu SPD – Spermie pro Dášu. Je to taková legrace. Děláme si srandu ze sebe i z věcí kolem nás a ukazujeme začínajícím kapelám, jak se to právě dělat nemá. Je důležité, aby to kapely věděly.
Na jaký nástroj hrajete?
Pokouším se o zpěv. No a na co hraji? Co mi přijde pod ruku, na koště, lopatu, příložník nebo lampičku. Zkrátka to děláme jen proto, aby se lidé pobavili.
Autor: Pavla Janoušková