Čerství absolventi rozšiřují řady nezaměstnaných

Konec školního roku přinesl vlnu absolventů všech typů škol. Někteří z nich se rozhodli pokračovat ve studiu, nebo nastoupit do zaměstnání, kterému se věnovali už na škole. Malé procento studentů odjelo za prací nebo zkušenostmi do zahraničí, a nezanedbatelná část se přihlásila na úřad práce.

Nad nárůstem nezaměstnaných mladých lidí se na začátku července v pořadu Studio Stop Českého rozhlasu 6 zamýšlel ministr práce a sociálních věcí Petr Šimerka: „V rámci celé republiky sledujeme velmi silný nárůst počtu uchazečů o zaměstnání ve věkové kategorii do pětadvaceti let, což je věc velmi nepříjemná. Bedlivě sledujeme a očekáváme vstup dalších absolventů z různých škol na trh práce.“

Situace na Havlíčkobrodsku je jiná. „Vzhledem k tomu, že celkový počet uchazečů o zaměstnání roste, podíl mladých do pětadvaceti let v evidenci úřadu práce v okrese Havlíčkův Brod klesá,“ řekl Martin Kouřil, ředitel brodského úřadu zprostředkujícího zaměstnání, a dodal, že ke konci června byl podíl uchazečů do pětadvaceti let v jeho evidenci necelých sedmnáct procent. Hlavním problémem je podle něj nedostatek praxe. „Další faktory, které absolventy znevýhodňují, jsou neznalost, jak se efektivně o pracovní místo ucházet, a často nerealisticky vysoké požadavky na výši výdělku. Není málo ani těch, kteří se nástupu do zaměstnání vyhýbají, a nezaměstnanost jim vyhovuje.“

Čerstvý absolvent čeká na práci v našem okrese průměrně pět a půl měsíce. „Je to ovšem dosti zavádějící číslo. Někteří absolventi jsou v evidenci velmi krátce - i méně než měsíc, jiní zůstanou dlouhodobě přesto, že se jim úřad práce snaží při nalezení práce pomáhat – individuálním akčním plánem, rekvalifikacemi nebo motivačními kurzy,“ řekl Martin Kouřil a upřesnil, o jaké obory je největší zájem: „Nejsnáze se uplatňují absolventi některého z oborů služeb, jako je například kuchař nebo číšník, řemeselných oborů jako truhlář nebo stavební profese, a lékaři. Naopak nejhůře si práci hledají absolventi různých podnikatelských oborů a oborů zaměřených na běžnou administrativu.“

V souvislosti se zanikáním průmyslové výroby se mění skladba uchazečů o zaměstnání – narůstá poměr mužského pohlaví a nejvíce ohroženi jsou lidé s nízkým nebo žádným vzděláním. „Za první čtyři měsíce tohoto roku stát na podporu v nezaměstnanosti vydal zatím zhruba 4,5 miliardy korun, což je skoro dvojnásobek toho, co jsme za tímto účelem vyplatili za srovnatelné období v loňském roce,“ zveřejnil číselné údaje Petr Šimerka. V současné době je výše nezaměstnanosti 7,9 % a podle ministra do konce roku ještě vzroste.

Autor: Aneta Štefánková