Chceme, aby to zde vypadalo jako před dvěma sty lety, říká Jindřich Holub, starosta Pohledi

Mohl byste nám porovnat oslavu Velikonoc na statku před dvěma staletími s tím, jak si je připomínáte nyní?
Dříve, když byla Bílá sobota, tak se pracovalo. Proto také my tady na statku máme připravené dřevo, z něhož se osekávají trámy nebo připravují nové šindele na opravu střechy. Dříve ještě lidé dělali další práce jako například čistění zrní na zasetí. Neděle je den sváteční, tudíž by si měli obléci i sváteční šaty a už nepracovat. Uvnitř domu máme připravenou slavnostně prostřenou sváteční tabuli, tak jak asi tehdy vypadala, tedy mazanec, barevné kraslice nebo věnec z kynutého těsta. Odpoledne zde vystupuje folklórní soubor Škubánek ze Světlé, který předvádí klasické lidové tradice jako vynášení smrtky a podobně. Snažíme se vše tady zachovat tak, aby to vypadalo jako před dvěma staletími. Někdo říká, že tu přeci nic nemáme. Ale v minulosti tu také nebyly žádné stánky a lidé, kteří hráli na flašinet nebo harmoniku. Zkrátka Velikonoce byly jednoduché a skromné a my se je snažíme lidem přiblížit.

Pořádáte během roku i jiné akce, než oslavu Velikonoc?
Děláme i Vánoce, které jsou v podobném duchu jako Velikonoce, pouze s jinými tradicemi. Dále pořádáme 22. června i oslavu Svatojánské noci. Návštěvníky zde čeká od devíti do jedné večer noční prohlídka statku. Lidé si mohou zkusit skákat přes oheň, zatančit za doprovodu dudácké kapely, popít pivo nebo medovinu. Prostě je to taková staročeská zábava večer na statku. Ještě jsme přemýšleli, že bychom mohli pořádat dožínky, ale to se nedá nic moc ukazovat. Dříve se udělal dožínkový věnec a šlo se k pánovi na panství, kde se mu poděkovalo za přízeň při žních, a pak byla opět tancovačka. Ale když tomu všemu nepředchází dva měsíce tvrdé práce na poli, tak je radost z konce roboty těžko pochopitelná. Dříve lidé měli po namáhavé práci odpočinek, a to pro ně byla ta zábava. Dále bychom mohli pořádat i posvícení, zabít dvě prasata, objednat pivo. Ale opět to bude jen o tom, že lidé budou jen jíst a pít. Z oslav posvícení se nic víc nevezme, protože na posvícení nebyla žádná speciální výzdoba.

Jaké jsou na statku novinky oproti loňskému roku?
Nic se v podstatě nezměnilo. Pouze jsme dodělali novou střechu a to je vše. Zde se nedá moc měnit, pouze doopravovat, aby statek vypadal jako před dvěma sty roky a aby bylo vše funkční. Takže budeme opravovat chlív, ploty, sklepy a je třeba dodělat studnici pod kaštanem. Chceme to alespoň trochu zvelebit, aby zde vše fungovalo v souladu s přírodou i se zvířaty, jak tomu bývávalo dříve. Rádi bychom docílili toho, aby to vypadalo tak, že lidé, kteří tu dříve žili, se mohli jakoby klidně vrátit a mohli mezi námi chodit a ničemu se nedivili.

A jak získáváte na všechny tyto opravy peníze?
Chodí nám sem zadarmo pomáhat brigádníci a nějaké peníze dostáváme také od obce. Vloni jsme měli dostali dotaci asi devadesát procent od památkářů a zbylých deset procent od obce. Ale to je docela problém, protože na celý okres je to dvě stě tisíc korun (smích). Nějaké peníze jsme využili na opravu sklepa a střechy. Jinak se hodně snažím dělat sám, protože mě to baví. Tudíž je pro mne odměna to, že se něco nového naučím.

Máte zde na statku nějakou zvláštnost, na kterou jste obzvlášť pyšný?
Jen je pozoruhodné, že tu můj rod žil skoro čtyři sta let. Ale to není žádná zvláštnost, existuje řada statků takto držených z generaci na generaci.

Autor: Šárka Nevoralová