Chci si trochu užít normálního života, plánuje vicemistr světa

Chyběly dva body a Milan Šádek se domů do Zlína mohl vrátit s titulem mistra světa v klasické kulturistice. Ale i se stříbrnou příčkou, kterou student Masarykovy univerzity v říjnu vybojoval na šampionátu v Polsku, jsou on a jeho žďárský trenér Vladimír Pajič spokojeni. „Kulturistikou žiju,“ přiznal mladý reprezentant.

Letošní titul vicemistra světa je váš první velký úspěch?
Největší úspěchy mám dva: tento a pak ještě v roce 2007, kdy jsem skončil také na druhém místě v klasické kulturistice juniorů.

Odkdy se kulturistice věnujete?
Trénuji od svých třinácti let. Dostal jsem se k tomu přes mého tátu. Navštěvuje posilovnu a vždycky vypadal lépe než ostatní tátové, měl velké bicepsy. Dívali jsme se spolu na filmy s Arnoldem, mě to fascinovalo, a tak když chodil cvičit, šel jsem občas s ním, alespoň se dívat, jak trénuje. A až mi bylo těch zhruba třináct, tak jsem začal zvedat činky.

Kulturistu ze Zlína na mistrovství světa v Polsku doprovázeli rodiče.

Jaké plány ještě s kulturistikou máte?
Já studuji v Brně na Masarykově univerzitě obor trenérství, takže si chci příští rok dát pauzu, protože potřebuju dohnat předměty, které teď trpěly. Možná v roce 2011 nebo 2012 se znovu připravím, uvidíme, ale myslím, že ano, protože já ten sport miluju a určitě se k tomu vrátím. Teď si sice nejsem jistý, ale já se znám, kulturistikou žiju.

Chcete tedy v budoucnu trénovat?
Dal jsem do toho hrozně moc, dělám i internetové stránky Kulturistika.net. Chtěl bych se tomu dál věnovat, protože jsem nikdy skoro nic jiného nedělal, tak bych rád pokračoval v tom, co mám rozjeté. Určitě se chci u tohoto sportu udržet, možná k trenérství přiberu výživu, ještě nevím.

Jak často trénujete?
Když jsem se připravoval na mistrovství světa, tak jsem cvičil občas i třikrát denně, to bylo opravdu hodně.

Věnuje se kulturistice ještě někdo z vaší rodiny kromě vás a otce?
Můj mladší bratr začal před rokem a půl pořádné trénovat. Dokonce jsem ho letos připravil na soutěž kondičních kulturistů. Umístil se velmi pěkně, vždycky na prvním nebo na druhém místě. A tátu, toho jsem letos připravil na Mistrovství České republiky masters, kde vyhrál titul absolutního mistra.

Na stříbrné placce má svůj podíl i trenér Vladimír Pajič.

Býváte při závodech nervózní?
Při svých ne, ale při bratrových jsem byl nervózní, to jsem prožíval hodně. Fandil jsem mu. Když stojím na pódiu já, tak mám ten pocit hrozně rád. Dřív jsem byl takový zakřiknutý, ale jak jsem začal dělat kulturistiku, tak se ve mně něco změnilo. Začal jsem být tak trochu exhibicionista, mám rád diváky.

Takže vás kulturistika změnila?
Myslím si, že jsem se nezměnil v tom ohledu, že bych byl třeba nějaký namyšlený, možná se mi zvýšilo sebevědomí, ale nedávám to najevo. Že bych si myslel, že jsem něco víc než ostatní, to ne.

Máte čas také na nějaké koníčky?
Nemám. Přece jenom ta škola, cvičení, všechno mi zabralo hodně času. Ani zábavy jsem nestíhal. Musím si to teď trošku vynahradit.

Ani na holky nebyl čas?
Ani na ně. Dá se říct, že s holkama moc zkušeností nemám, skoro žádné, opravdu na to nebyl čas.

Vy máte vypracované tělo. Kladete u potencionálních přítelkyň důraz na postavu?
Přiznám se, že na postavě mi záleží hodně, docela dost na to hledím. Je to asi hlavní rys, který vyhledávám, aby měla holka dobrou postavu.

Vrátím se k vašemu vítězství. Uspořádali vám doma nějakou velkou oslavu?
Oslavu teprve budeme dělat. Připravoval jsem bratra a ještě jednoho kamaráda, tak ještě společně čekáme, až bude nějaká vhodná chvíle a oslavíme to. Možná to necháme na moje narozeniny, které mám 18. prosince.

Tudíž nejbližší plán je oslava. Co potom?
Potom dohnat školu a začít si trochu užívat toho normálního života. Najít si snad nějakou tu přítelkyni a pomaličku se připravovat na další soutěž (smích).

Chtěl byste dodat něco na závěr?
Chci poděkovat za podporu nejen svým rodičům, ale také opravdu ochotnému trenérovi a kamarádovi Vláďovi, kterému vděčím za hodně. Kdyby bylo v kulturistice lidí jako je on, ten sport by byl úplně někde jinde.

Autor: Lucie Pátková