Divem může být také kopec Hradisko v Rožné

Za dávných časů lidé říkali, že když pasák na kopci po krávě hodil kamenem, měl ten kámen větší cenu než kráva celá. O Hradisku se dá říci, že je součástí obce, i když stojí poněkud v ústraní. V dávných dobách na něm údajně býval dřevěný hrad, obehnaný kamennými a dřevěnými valy. Věrohodné zprávy o něm však nejsou.

Koluje pověst, že původní štola vedla z Hradiska až na hrad Pernštejn a byla takto jednou z únikových chodeb z mocného hradu v případě obležení. Ale o této domněnce chybí seriozní doklad, pamětníků není a štola je už dávno zavalená. Přesto nepřímé důkazy nálezů z vykopávek svědčí o těchto možnostech, například stará popelnice, zbytek železného kopí a jiné památky, které jsou uložené v muzeu v Brně.

O cennosti kamene vrženého pastevcem ovšem existuje mnoho důkazů. Hradisko je nalezištěm vzácných nerostů a v mnoha mineralogických příručkách se o nich často hovoří. Roku 1785 zde Karel Ručínský objevil lepidolit, rubellit a další vzácné horniny. Dřívější obyvatelé vesnic neměli představu o možné ceně obyčejných barevných kamínků, jak jim říkali, ale našli se jiní, kteří cenu těchto nerostů znali a také ji pro sebe využívali. V roce 1858 si pronajal Hradisko velkostatek roženský za 20 zlatých ročního nájmu a dobyl na něm asi 70 krychlových sáhů lepidolitu, který prodával chemickým továrnám do Berlína a do Brna. Později dala se obec sama do kopání a vyvážela lepidolit firmě Lehmann. Odměna dopravců, tehdy obyčejných sedláků - formanů, byla nizoučká a sotva stačila k živobytí. Odměna pro obec se ale vyšplhala vysoko, čistý zisk za několik let dosáhl kolem 5 000 zlatých.

Kronika se zmiňuje o tom, že zůstává hádankou, zda i nitro Hradiska neobsahuje další cenné nerosty. Za druhé světové války se tuto hádanku pokusili rozluštit Němci. Věděli o vzácném nerostu lepidolitu a věděli i o jeho významu v chemickém průmyslu, proto nelitovali peněz a prozkoumali vnitřek roženského kopce. Státní výzkumný ústav z Berlína sem poslal odbornou komisi a hned v červnu 1942 se začalo pracovat. Na boku Hradiska byla otevřena štola dlouhá 130 metrů, široká asi 2 metry a vysoká kolem 180 centimetrů. Dále byly raženy boční štoly v délce 60 metrů, asi 100 metrů od vchodu. V bočních štolách pak ještě Němci prorazili kolmou šachtu na povrch, dlouhou 42 metrů. Těžilo se asi 10 měsíců a výsledek byl nepatrný – jenom asi 50 kilogramů lepidolitu. To byl důkaz o malé produktivitě dolování. Za zmínku stojí ještě pokus provést průzkum Hradiska za první republiky ze strany Českého geologického ústavu, ale pro nepřijatelné podmínky stanovené obcí toto uskutečněno nebylo.

V současné době klid Hradiska narušují pouze hrající si děti nebo výpravy studentů mineralogie, nejčastěji z brněnských škol. Každoročně zde pořádá trempská osada Falešná karta setkání u ohně.

Zdroj: www.rozna.cz
Fotografie: www.hrady.me.cz

Autor: Lucie Pátková