Dům v Třešti a socha sv. Jana Nepomuckého kulturními památkámi Vysočiny

Bývalý nadační dům Nathana Meissnera v Třešti

Nachází se na západní straně Nádražní ulice ve směru na Batelov. Stojí na jedné z hlavních průjezdních ulic města, která je navíc historickou součástí specifické zástavby bývalé třešťské židovské čtvrti. Patří k nemnoha měšťanským domům, jejichž fasády přečkaly modernizační vlnu 30. let 20. století a zejména druhé poloviny 20. století.

Jde o řadový trojpodlažní objekt barokního původu pocházející nejpozději z druhé poloviny 18. století s klasicistními úpravami, který se zachoval v téměř intaktním stavu včetně vnitřních prostor, z větší části zaklenutých. Průčelí bylo po požáru v roce 1824 klasicistně upraveno. Architektonicky cenná je především vnitřní dispozice objektu, dále dochované autentické konstrukce i detaily, zejména truhlářské prvky (dveřní i okenní výplně), dochovaný klenební systém, štuková výzdoba stropů, klasicistní výmalba tzv. Parádního pokoje, dlažby na chodbách a prkenné podlahy v pokojích. V přízemí jsou pak patrné pozůstatky černé kuchyně. Dům je také nepochybně součástí historie, kultury a způsobu života dnes zaniklé židovské komunity. Jedná se o významný doklad židovského osídlení v urbanistickém celku bývalého ghetta v Třešti.
„V této souvislosti je třeba připomenout dosavadní citlivý přístup současného vlastníka, který zcela zdevastovaný objekt v 90. letech 20. století zachránil před demolicí a v rámci svých finančních možností provizorně staticky zajistil a opravil. Bývalý nadační dům Nathana Meissnera náleží mezi klíčové objekty Městské památkové zóny Třešť“, sdělila ředitelka územního odborného pracoviště Národního památkového ústavu (NPÚ) v Telči Martina Indrová.

Kamenná nika s barokní sochou sv. Jana Nepomuckého u Radostína na Havlíčkobrodsku

Nachází se v polích jihovýchodně za Radostínem na mírném návrší mezi dvojicí vzrostlých lip, u dnes zaniklé cesty. Socha je umístěna v kamenné kaplici, která stojí na kamenném soklu. Jde o cenné umělecko-řemeslné dílo z roku 1734. Tato práce neznámého autora, která se naprosto vymyká z obvyklé produkce kraje, je dokladem svébytného uměleckého pojetí. Jedinečnost zpracování ještě umocňuje umístění sochy mezi mohutnými lípami na návrší za obcí u dnes zaniklé cesty, která byla zakreslena na císařském otisku stabilního katastru z roku 1838. Tím socha získává také významnou historicko-dokumentační hodnotu, jež dokládá existenci a polohu původní historické komunikace spojující jednotlivé sídelní útvary.

„Představuje nejen hodnotný krajinotvorný prvek, ale i cenné svědectví o zbožnosti tehdejších obyvatel a o pronikání barokní estetiky do venkovského prostředí,“ dodala Indrová. Celá socha s kamennou kaplicí prošla koncem roku 2009 neodbornou obnovou. V současné době by si objekt zasloužil odborný restaurátorský zákrok.
Nové kulturní památky byly prohlášeny ministerstvem kultury na základě podnětu územního odborného pracoviště NPÚ v Telči.
Kromě 2968 nemovitých kulturních památek a šestnáct národních kulturních památek se na území Vysočiny nacházejí tři městské a tři vesnické památkové rezervace, dvaadvacet městských a pět vesnických památkových zón a jedna krajinná památková zóna. Na Seznamu světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO jsou zapsány: Telč - historické jádro města, Zelená hora - poutní kostel sv. Jana Nepomuckého, Třebíč - soubor židovské čtvrti, židovského hřbitova a baziliky sv. Prokopa, což znamená, že Kraj Vysočina se může pyšnit nejvyšším počtem památek UNESCO v rámci ČR (celkem 3).

Úvodní foto: Dvorní pohled na bývalý nadační dům Nathana Meissnera v Třešti

Autor: Ilona Ampapová