Evangelické modlitebny z 18. století stojí i na Vysočině

Toleranční modlitebny, nebo-li osvícenské kazatelny, se u nás objevují v osmnáctém století. Jejich vznik souvisí s tolerančním patentem, který vydal císař Josef II. roku 1781. Jedná se o malé kostely, které na první pohled připomínají spíše obyčejné vesnické chaloupky. V období, kdy jediným povoleným náboženstvím bylo katolictví, se jednalo opravdu o radikální změnu. Tolerance ze strany panovníka byla však omezená. A tak evangelické kostely nesměly mít věž ani hodiny a vchod směřoval od obce. Kazatelny mohly být postaveny v místech, kde bylo více než sto evangelických rodin nebo více než pět set věřících.

V České republice se jich nachází čtyřicet osm a Vysočina patří mezi lokality, kde jsou tyto modlitebny soustředěny nejvíce, najdeme jich zde rovných třináct. Důvod je prostý. Po bitvě na Bílé hoře v roce 1620 bylo katolictví jediným náboženstvím, evangelíci se museli schovávat nebo emigrovali. Právě Českomoravská vrchovina plná kopců a lesů umožňovala snadnější přežití.

Evangelické modlitebny najdeme například v Humpolci, v Krucemburku na Havlíčkobrodsku nebo v Daňkovicích na Žďársku.

Právě kostel v Humpolci patří mezi nejstarší dochované toleranční stavby v Čechách. V roce 1785 ho vystavěl Bartoloměj Krpálek. Vnitřní mobiliář pochází z 18. století a je historicky velmi vysoce ceněn.

Foto: www.kr-vysocina.cz

Autor: Eva Fruhwirtová