Florbal, nebo noční můra?

Torpedo Pegres Havířov – FBŠ Jihlava 9:0

FBC Pepino Ostrava – FBŠ Jihlava 34:0

Víkendovým utkáním předcházely organizační potíže v jihlavských šatnách, se sestavou i trenérským postem. Ještě krátce před ostravským vystoupením se zdálo, že se Jihlavě ani nepodaří sestavit dostatečný počet hráčů, kteří by jeli bojovat o cenné body. Nakonec se však našlo devět statečných, kteří se rozhodli hájit jihlavské barvy na hřištích soupeřů z Havířova a Ostravy. Jednalo se ale opravdu o nouzové řešení. Dosvědčuje to i fakt, že se do branky postavil jeden z hráčů. Ve spojení s náročnou, dlouhou cestou do slezské metropole tak byly jen skromné vyhlídky na alespoň trochu důstojný výsledek. Zejména nedělní utkání ale předčilo zlé sny snad všech jihlavských hráčů i fanoušků.

Jeden z jihlavských hráčů, Petr Jindra, stále plný dojmů z odehraných zápasů, se rozhovořil jak o víkendové sérii, tak o tom, co jí předcházelo.

„Je to tak zhruba půl roku zpátky, kdy jihlavský tým odjížděl do Ústí nad Labem s vedením 1:0 na zápasy v sérii o postup do nejvyšší soutěže juniorů. Štěstěna se na nás usmála, bojovný tým udolal statného i zdatného soupeře a povedl se sen generace 89 - postup do první ligy. Letní příprava sice nevnesla do žil trenéra Peterky příliš optimismu, ale začátek sezony ukázal, že nebude tak zle.
Vlastně až do ostravského dvojzápasu jsme pravidelně bodovali. Dubinou to skončilo. Remíza 5:5 s Vítkovicemi potvrdila, že na tuhle soutěž máme. Ovšem pak přišly první nezdary a s nimi i vnitřní klubové problémy. Proto konec trenéra Peterky. Na jeho místo se na dva víkendy postavil Dan Voják, který týmu udal řád, disciplínu a hlavně se měl stát potřebným impulsem k opětovnému nastartování zaseklého motoru. I přes poměrně vysokou prohru s Brnem se zdálo, že se situace začíná zlepšovat.
Přišlo zkvalitnění tréninků pod vedením Ervína, předtréninkové běhání pod vedením Hrošíka nebo týmové porady mimo tréninky. Teambilding ovšem přestal působit v okamžiku, kdy se blížil výjezd do Ostravy. Náročná tříhodinová cesta do slezské centrály není nikdy zrovna oblíbenou částí sezony, co naplat, když soutěž hraje tolik ostravských týmů.
Už minulý týden postihly horečky brankáře Kunsta, proto nemohl jet s dorostem. Na kvalifikaci o Mistrovství ČR SŠ se zranila opora Lukáš Vedra. Lídr kanadského bodování z prvních několika kol, David Prášek, ztratil motivaci hrát soutěž, o kterou bojoval s kamarády pět let. Stejný problém postihl i exreprezentanta Roberta Hrušku. První gólman Prášek měl odjezd znemožněn zraněním, které si vyžádalo několik stehů, druhý gólman Kunst z rodinných důvodů. K ostatním netřeba se vyjadřovat, snad jen dodám, že omluven byl jen obránce Marek, který odjel na hory. Slibované třetí auto Marka Melzocha skončilo mezi Pelhřimovem a Jihlavou na telefonním vysílači, a tak byla do Ostravy vyslána pouze dvě auta. Sestava bez gólmana měla jasný cíl - dostat co nejmíň! Konečnou nominaci tvořili pilíři Procházka s Maškem a Böhmem, doplněni Pojerem a dorostenci Jindrou, Trnkou, Kvasničkou a nováčkem Janů. Volba dočasného gólmana padla na Jindřicha Kavinu, který chytal poprvé v životě. To jistě brzy zjistili i hráči havířovského Torpeda, kteří v doslova tréninkovém tempu porazili Jihlavu 9:0. Poměr střel 20:12! však značí, že defenziva nepracovala zas tak špatně, protože soupeř zkoušel pálit asi tak šedesátkrát a zbytek střel byl poměrně solidně blokován.
Večer po zhlédnutí zápasu Pepino - Brno nicméně víc jak polovina týmu usoudila, že nedostat další den dvacet bude úspěch a podle toho vypadala i "příprava". Nedělní komedie začala už před zápasem, poněvadž soupeř měl nachystanou pouze nafukovací halu bez sprch a šaten, pokračování přišlo při rozcvičce. Jihlava se ani nesnažila "jít tomu štěstíčku trochu naproti", asi proto se ani na jihlavské straně žádná týmová nekonala. Stav 0:0 vydržel do sedmnácté sekundy, víc už netřeba komentovat. Snad jen mimochodem - skončilo to "jenom" 34:0 a troufám si směle říct, že výše zmíněná jména jsou podepsána pod neoficiální nový rekord soutěže. Ne však vlastní vinou.
Jménem celého týmu bych proto chtěl pogratulovat skvělému soupeři k výkonu a svým skvělým spoluhráčům k tomu, že se na nás nevykašlali a pomohli kamarádům v nouzi. Hoši, děkujem!“

Autor: Stanislav Radocha