HASIČI VYSVĚTLUJÍ, JAK V ČESKU FUNGUJE UKRYTÍ OBYVATEL A CO DĚLAT PŘI MIMOŘÁDNÝCH SITUACÍCH

Ministerstvo vnitra – generální ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR v návaznosti na současnou bezpečnostní situaci ve světě eviduje zvýšený zájem veřejnosti o téma ukrytí obyvatelstva. Lidé se ptají, kolik je v Česku stálých úkrytů, proč jich není více, zda se mají jejich kapacity navyšovat a jak se připravit na mimořádné události.

Hasiči proto zveřejnili odpovědi na nejčastější otázky. Připomínají, že stálé úkryty jsou pouze jednou z možností ochrany obyvatelstva a že pro běžné mimořádné události se počítá především s využitím přirozených ochranných vlastností budov, tedy s takzvaným improvizovaným ukrytím.

V Česku je necelých 1 600 stálých úkrytů

Na území České republiky se v současnosti nachází necelých 1 600 stálých úkrytů. Jejich celková kapacita je přibližně 310 tisíc osob.

Další možnosti ukrytí nabízí také některé velké dopravní stavby. Ochranný systém metra má teoretickou kapacitu pro dalších zhruba 332 tisíc osob. Strahovský tunel může podle uváděných údajů poskytnout ukrytí přibližně 15 tisícům osob.

Proč nemá Česko kryty pro většinu obyvatel?

Podle HZS ČR není ukrytí většiny populace ve stálých úkrytech zajištěno ani v České republice, ani v drtivé většině ostatních států. A neplatilo to ani historicky.

Stálé úkryty byly navrhovány především jako ochrana před účinky zbraní hromadného ničení v době války. Počítalo se přitom s včasným varováním obyvatelstva a s tehdejšími typy zbraní, které byly vyvíjeny na konci druhé světové války a v 50. letech minulého století.

V Československu se stálé úkryty začaly budovat přibližně od 50. let minulého století. Nevznikaly však rovnoměrně po celém území. Stavěly se hlavně ve vybraných lokalitách, kde se předpokládalo vyšší riziko použití zbraní hromadného ničení.

Nejvyšší počet stálých úkrytů byl k dispozici v roce 1995. Tehdy bylo možné zajistit ukrytí zhruba pro 10 procent obyvatel. Od té doby jejich počet klesá. Důvodem je mimo jiné privatizace objektů, ve kterých se úkryty nacházely, ale také vysoké náklady na údržbu a povinné revize. Tyto náklady nese vlastník stálého úkrytu.

Proč se se stálými úkryty mimo válku běžně nepočítá?

Stálé úkryty jsou jednou z možností, kam a jak se ukrýt v případě vyhlášení stavu ohrožení státu nebo válečného stavu. Mimo tyto stavy se ale s jejich využitím pro ukrytí obyvatelstva obecně nepočítá.

Důvody jsou podle hasičů hlavně praktické. Zprovoznění, tedy takzvané zpohotovení, trvá velmi dlouho. V některých případech může jít o týdny i delší dobu. Stálé úkryty zároveň nejsou vhodné pro řadu mimořádných událostí typických pro Českou republiku, například pro povodně.

Praxe podle HZS ČR ukazuje, že lidé tyto stavby ve větším rozsahu k ukrytí nevyužívají. Jako příklad hasiči uvádějí Ukrajinu, kde i na začátku války v roce 2022 byly úkrytové prostory v kyjevském metru využívány jen přibližně z 15 procent.

Nové kapacity stálých úkrytů se plošně plánovat nemají

Navýšení kapacit stálých úkrytů v přepočtu na počet obyvatel se podle HZS ČR neplánuje.

Realizace takového záměru by navíc znamenala mimořádně vysoké finanční výdaje ze strany státu. Hasiči uvádějí odhad přibližně 6 bilionů korun. Zároveň by šlo o výstavbu na desítky let a efektivita takto vynaložených prostředků by byla značně diskutabilní.

Jak je tedy ukrytí obyvatelstva zajištěno?

V současnosti se počítá s několika způsoby zajištění ukrytí. Pro mírový i válečný stav je základní možností využití přirozených ochranných vlastností budov. Tomu se říká improvizované ukrytí.

Výhradně pro válečný stav pak připadá v úvahu ukrytí v takzvaných improvizovaných úkrytech. Jde o předem vytipované a následně upravené či zodolněné existující stavby. Mohou to být například podzemní prostory, garáže nákupních center nebo obytných budov či tunelové stavby.

Hasiči reagují i na změnu bezpečnostní situace

Přístup Ministerstva vnitra – generálního ředitelství HZS ČR k ochraně obyvatelstva vychází ze strategických dokumentů schválených vládou, zejména z Bezpečnostní strategie České republiky. V roce 2023 vláda schválila také Obrannou strategii, která nově identifikuje bezpečnostní hrozby pro občany České republiky.

Závěry bezpečnostní a obranné strategie podle hasičů ukazují, že je nyní nutné soustředit se nejen na nevojenské mimořádné události, jako jsou požáry, povodně nebo úniky chemických látek, ale také na hrozby související s válečným konfliktem.

Jde zejména o možné použití konvenčních zbraní, případně taktických jaderných zbraní. V minulosti byly stálé tlakově odolné úkryty budovány především proti následkům výbuchů strategických jaderných zbraní.

V reakci na změny ve strategických dokumentech připravuje MV–GŘ HZS ČR novelizace právních předpisů, požadavků na systém ukrytí i požadavků na samotné úkryty.

Změny má zohlednit také nová Koncepce ochrany obyvatelstva, jejíž příprava se dokončuje. Dokument má obsahovat strategii dalšího rozvoje ochrany obyvatelstva s důrazem na varování a vyrozumění, informování, ukrytí, zajištění prostředků individuální ochrany a evakuaci.

Na to má navazovat také úprava systému přípravy a vzdělávání obyvatelstva. Ten se dosud zaměřoval hlavně na řešení nevojenských mimořádných událostí.

Připravuje se Cell Broadcast i centra bezpečí v krajích

Současně se podle hasičů aktivně buduje systém pro výměnu a analýzu dat během krizových situací.

Připravují se také konkrétní projekty v oblasti informování obyvatelstva. Patří mezi ně například zavedení systému Cell Broadcast. Další projekty se mají zaměřit na výchovu obyvatel k ochraně při mimořádných událostech, například formou takzvaných Center nebo Městeček bezpečí v jednotlivých krajích.

Kde najít seznam stálých úkrytů?

Podrobné informace k zajištění ukrytí jsou dostupné na webových stránkách Hasičského záchranného sboru České republiky. K dispozici je také mapa stálých úkrytů.

Informace mohou lidé získat rovněž od své obce. Obec podle zákona o integrovaném záchranném systému zajišťuje varování, evakuaci a ukrytí osob před hrozícím nebezpečím. Zároveň vede evidenci a provádí kontrolu staveb civilní ochrany a staveb dotčených požadavky civilní ochrany na svém území.

Informacemi disponují také příslušné hasičské záchranné sbory krajů. Ty podle zákona o integrovaném záchranném systému vedou evidenci a provádějí kontrolu staveb civilní ochrany a staveb dotčených požadavky civilní ochrany v kraji.

Kde najít doporučení pro mimořádné události?

Hasiči připomínají, že praktické informace jsou k dispozici na stránkách HZS ČR v sekci rady obyvatelstvu. Týkají se mimo jiné ukrytí a chování při mimořádných událostech.

Ke stažení je také Příručka pro obyvatele „Pro případ ohrožení“, dostupná v sekci příruček na webu HZS ČR.

Příručka popisuje například způsoby varování obyvatel při hrozící nebo již nastalé mimořádné události, možnosti ukrytí, postupy evakuace včetně doporučeného obsahu evakuačního zavazadla i základní zásady improvizované ochrany při úniku nebezpečných látek.

Uvedené rady jsou obecně použitelné pro různé typy mimořádných událostí a krizových situací. Jsou doplněné také o odkazy na další informační zdroje.

Domácnosti by měly mít zásoby alespoň na tři dny

HZS ČR výrazně doporučuje, aby se domácnosti na mimořádné události většího rozsahu připravily předem.

Doma by lidé měli mít zásobu potravin alespoň na tři dny pro všechny členy domácnosti. Důležitý je také dostatek pitné vody, ideálně nejméně 2 litry na osobu a den.

Součástí základní připravenosti má být také spolehlivý zdroj informací, který bude fungovat i při výpadku elektrické energie. Hasiči doporučují například rádio na kliku, rádio na solární energii nebo bateriové rádio s dostatečnou zásobou baterií.

Další doporučení pro zvýšení soběstačnosti domácností nabízí příručka Ministerstva vnitra „72 hodin“, která byla distribuována do poštovních schránek a je dostupná také online.

Shrnutí

V České republice je necelých 1 600 stálých úkrytů s celkovou kapacitou přibližně 310 tisíc osob. Další kapacitu nabízí ochranný systém metra, který má teoreticky pojmout asi 332 tisíc osob, a Strahovský tunel s kapacitou zhruba 15 tisíc osob.

Ne. Stálé úkryty nebyly ani historicky plánovány pro celou populaci. Vznikaly hlavně ve vybraných lokalitách a původně měly sloužit především pro ochranu před účinky zbraní hromadného ničení v době války. Nejvyšší kapacita byla v roce 1995, kdy mohly stálé úkryty pojmout přibližně 10 procent obyvatel.

Plošné navyšování kapacit stálých úkrytů se neplánuje hlavně kvůli vysokým nákladům, dlouhé době výstavby a diskutabilní efektivitě. Podle hasičů by vybudování kapacit pro výrazně větší část obyvatel znamenalo výdaje v řádu bilionů korun a trvalo by desítky let.

Improvizované ukrytí znamená využití běžných ochranných vlastností budov. V praxi jde například o úkryt uvnitř domu, školy, úřadu, bytového domu nebo jiné pevné stavby. Důležité je zavřít okna a dveře, vypnout ventilaci nebo klimatizaci, držet se mimo okna a sledovat pokyny úřadů a složek IZS.

Při mnoha mimořádných událostech je nejvhodnější ukrýt se v nejbližší bezpečné budově. Vhodné mohou být vnitřní místnosti, chodby, sklepy, podzemní garáže nebo jiné prostory bez přímého kontaktu s venkovním prostředím. Vždy záleží na typu události a na pokynech hasičů, policie, obce nebo krizového řízení.

Stálý úkryt je speciálně vybudovaný nebo upravený prostor civilní ochrany. Jeho zprovoznění ale může trvat dlouho a běžně se s ním mimo válečný stav nepočítá. Improvizovaný úkryt je naopak běžná budova nebo její část, kterou lze využít rychle podle aktuální situace.

Při varovném signálu je vhodné rychle se ukrýt v budově, zavřít okna a dveře, vypnout ventilaci nebo klimatizaci a sledovat ověřené informace. Důležité je nepanikařit, zbytečně netelefonovat a řídit se pokyny složek integrovaného záchranného systému, obce nebo krizového štábu.

Hasiči doporučují mít doma základní zásoby alespoň na tři dny. Patří mezi ně trvanlivé potraviny, pitná voda nejméně 2 litry na osobu a den, pravidelně užívané léky, svítilna, náhradní baterie, powerbanka, lékárnička, hygienické potřeby, přikrývka a základní doklady nebo jejich kopie.

Při rozsáhlejší mimořádné události může dojít k výpadku elektřiny nebo internetu. Proto je vhodné mít doma bateriové rádio, rádio na kliku nebo rádio se solárním napájením. Pomoci může také nabitá powerbanka. Ověřené informace je dobré sledovat z oficiálních zdrojů, například od HZS ČR, obce, kraje nebo dalších složek IZS.

Informace k ukrytí obyvatel jsou dostupné na webu Hasičského záchranného sboru ČR. Lidé se mohou obrátit také na svou obec, která podle zákona zajišťuje varování, evakuaci a ukrytí osob před hrozícím nebezpečím. Údaje mají také příslušné hasičské záchranné sbory krajů.

Nejlepší příprava je klidná a praktická. Domácnost by měla vědět, kde má základní zásoby, léky, doklady, svítilnu, rádio a nabíječky. Rodina by si měla domluvit, jak se spojí, kde se sejde a komu zavolá, pokud by nastala mimořádná situace. Důležité je nepodléhat neověřeným zprávám a řídit se pokyny odpovědných orgánů.