Hipoterapie ovlivnila můj pohled na svět

Potřebujete pro vaši profesi nějaký kurs?
Absolvovala jsem Doplňkové pedagogické studium na Masarykově universitě v Brně a kurs Instruktor léčebně pedagogicko-psychologického ježdění tamtéž. Podmínkou účasti je mít právě doplňkové studium vychovatelství. Kurs probíhá v Brně víkendově, učí se základy psychologie, pedagogiky, speciální pedagogiky a základy práce s koněm. Dále pak bezpečnost, využití koně v psychologii a praktické ukázky.

Co vás vedlo k výběru povolání?
Od malička jsem toužila dělat s lidmi a hlavně s dětmi. Chtěla jsem být učitelka a měla jsem hrozně ráda zvířata. Když vyšel inzerát spojení koní a práce s lidmi, tak to bylo pro mě velké lákadlo.

Co prožíváte při práci s dětmi a co při tom cítíte?
Mám hlavně radost z úspěchu, třeba když se tu lidé zlepšili po emoční stránce, že se usmáli a začali komunikovat. Jeden klouček tu začal chodit. Motivace nakrmit koně vedla k tomu, aby udělal první krůčky. Takovou radost prožívám s nimi.

Do jaké míry je vaše práce náročná?
Hlavně po psychické stránce považuju moji práci za náročnou.

Ovlivnilo povolání terapeutky váš normální život?
Myslím si, že to ovlivnilo můj pohled na svět, na lidi, na vztahy a podobně…

Monika Kuchtová se podílí na pořádání letošní benefice

Nadační fond pro hipoterapii Pirueta pořádá již osmý ročník veřejné benefice, která se uskuteční ve středu 26. srpna v prostorách Psychiatrické léčebny Havlíčkův Brod. Na programu benefice pod názvem Pod kopyty koní země zazpívá je předvedení rehabilitačních koní, ukázky canisterapie, drezura na hudbu, prodej výrobků terapeutických dílen a mnoho dalších. Akci podpoří svou účastí i slavné osobnosti jako Marta Kubišová, Josef Pejchal či Kateřina Dušková.

Hipoterapie je alternativní rehabilitační metoda z druhé poloviny dvacátého století, která využívá pozitivního vlivu koní na tělesné, psychické i sociální zdraví člověka. V Havlíčkově Brodě se zaměřují na pedagogicko-psychologické, neboli psychoterapeutické ježdění. Tato metoda slouží pro hospitalizované pacienty a v menší míře i pro klienty ambulantní.

Pro handicapovaného je mnohdy snazší vytvořit si vztah ke zvířeti, než k člověku, kůň tedy slouží jako prostředník mezi pacientem a terapeutem. Hipoterapie využívá impozantnosti zvířete s přirozenou autoritou. V různých technikách se tak pacient učí podřídit se a v jiných zase být dominantní. Handicapovaný překonává strach ze zvířete, veškerou svou pozornost věnuje jízdě a práci s koněm a díky tomu se nesoustředí na svůj handicap a jeho příznaky.

Autor: Pavla Janoušková