Hrneček u studánky neznamená automaticky pitnou vodu. Tři zdroje u Žďáru nevyhověly rozborům

Laboratorní rozbory odhalily ve třech studánkách v okolí Žďáru nad Sázavou nadlimitní množství koliformních bakterií. Ty mohou způsobit především průjmová onemocnění. Město nechává vodu ze studánek Klafar, U Křiváku a Salvátorka testovat každý měsíc, přestože přírodní prameny nejsou automaticky považovány za zdroje pitné vody. Odborníci upozorňují, že jejich kvalita se může měnit a pití je na vlastní riziko.

obrázek: Hrneček u studánky neznamená automaticky pitnou vodu. Tři zdroje u Žďáru nevyhověly rozborům
ilustrační

Hrneček zavěšený u studánky není potvrzením, že je voda vhodná k pití. Ukázaly to také poslední laboratorní rozbory tří studánek v okolí Žďáru nad Sázavou. Ve vodě ze zdrojů Klafar, U Křiváku a Salvátorka se objevilo nadlimitní množství koliformních bakterií.

Žďár nad Sázavou přitom nechává vodu ve všech třech studánkách testovat pravidelně jednou měsíčně po celý rok. Výsledky město zveřejňuje na svých webových stránkách. Kontroly pro něj provádí laboratoř Krajské hygienické stanice Kraje Vysočina.

V červnu byly všechny tři studánky v pořádku

Podle města bývá dlouhodobě v dobrém stavu především Salvátorka, která se nachází v lese. Letos se ale její stav spolu s kvalitou vody v dalších sledovaných zdrojích změnil. Ještě v červnu byly všechny tři studánky podle výsledků v pořádku.

Při posledním rozboru už se nadlimitní množství koliformních bakterií objevilo ve vodě ze všech tří zdrojů. Výsledky tak ukazují, že stav vody ve studánce není možné považovat za trvale neměnný ani na základě předchozího vyhovujícího rozboru.

Studánky nemají provozovatele, který by ručil za kvalitu

U přírodních studánek je situace odlišná od veřejných vodovodů nebo veřejných studní. Nemají provozovatele, který by za kvalitu vody odpovídal. Krajská hygienická stanice také rozbory vody ze studánek v regionu z vlastní iniciativy neprovádí.

Testování může zajistit vlastník studánky nebo soukromá osoba. Na sledování některých zdrojů se podílejí také místní sdružení ochránců přírody. Podle odborníků ale nejde o systematický monitoring všech přírodních pramenů.

Analýzy vody provádějí akreditované laboratoře hygienických stanic, Státního zdravotního ústavu i soukromé laboratoře. Výzkumný ústav vodohospodářský podle odborníků rovněž nemonitoruje potenciální zdroje pitné vody, mezi které mohou patřit studánky, systematicky. Provádí především analýzy objednané soukromými osobami.

Hrneček u pramene není známkou pitnosti

Výsledky některých rozborů studánek jsou dostupné také v národním registru. Ani tam ale nemusí být data aktuální. Podmínky v okolí pramene se totiž mohou změnit i krátce po odběru vzorku.

Podzemní voda se sice obvykle nemění ze dne na den, její kvalitu ale může výrazně ovlivnit například znečištění živočišného původu v blízkosti zdroje. Právě proto odborníci upozorňují, že hrneček u studánky nelze chápat jako známku toho, že je voda automaticky kvalitní a pitná.

Koliformní bakterie mohou způsobit průjmová onemocnění

Jedním z největších rizik u vody ze studánek je znečištění fekálního původu. Do pramene se může dostat například z okolních pastvin, zemědělských chovů nebo průsakem ze žump. Takové znečištění může způsobit především průjmová onemocnění.

Rizikem může být u tohoto typu vody také zvýšený obsah dusičnanů, a to zejména pro kojence. Samotný vzhled vody přitom nemusí na její mikrobiologickou nebo chemickou závadnost upozornit.

Převaření nemusí odstranit všechna rizika

Samotné převaření vody není univerzálním řešením. Var sice odstraní bakterie, voda ze studánky ale může být kontaminována také viry nebo chemickými látkami, které převařením nezmizí.

Mezi možné kontaminanty patří například dusičnany, pesticidy, těžké kovy, ropné látky a další chemické látky. Záleží proto nejen na mikrobiologickém rozboru, ale také na celkové kvalitě konkrétního zdroje.

Kvalita se může změnit podle okolí pramene

Při posuzování vody ze studánky je důležité všímat si také jejího okolí. Potenciálním zdrojem znečištění mohou být například pastviny, zemědělské chovy nebo jiné zdroje v blízkosti pramene.

Odborníci proto nedoporučují považovat vodu ze studánek automaticky za vhodnou ke konzumaci. Pokud není k dispozici aktuální rozbor konkrétního zdroje, samotná existence pramene ani hrnečku u něj není zárukou zdravotní nezávadnosti.

Žďár sleduje tři oblíbené zdroje

Pravidelné městské kontroly se týkají právě studánek Klafar, U Křiváku a Salvátorka. Město jejich vodu nechává testovat každý měsíc, aby mělo k dispozici informace o aktuální kvalitě a mohlo výsledky zveřejnit pro veřejnost.

Letošní výsledky současně ukazují, že ani studánka, která bývá dlouhodobě v dobrém stavu, nemusí mít vyhovující vodu při každém odběru. U přírodních zdrojů proto nelze pitnost předpokládat pouze podle vzhledu vody nebo podle toho, že ji lidé běžně využívají.



Další články