Příběh památníku v Leškovicích se začal psát 26. března 1945. Tehdy se gestapo dozvědělo, že se u vesničky, která se nachází nedaleko od Habrů, pohybuje skupina sedmi partyzánů, pěti Sovětů a dvou Čechoslováků. Ty pak obklíčila německá armáda.
Odbojáři s wehrmachtem svedli dlouhý a lítý boj, z obklíčení se však prostřílet nedokázali. A tak, aby nepadli do rukou německých tajných policistů, všichni spáchali sebevraždu.
Na místě jejich posledního odporu pak těsně po válce vznikl malý pomníček. Když se však blížilo desáté výročí smrti „leškovických“ partyzánů, rozhodli se komunističtí funkcionáři, že by bylo vhodné památku mrtvých odbojářů uctít pompézněji.
Za Leškovicemi proto vznikl velký památník s prosklenou vitrínou, ve které byly umístěny urny s ostatky mrtvých Sovětů i Čechoslováků. Prostor před pomníkem byl vyasfaltován a vyrostla na něm dokonce i nevábně vyhlížející tribuna.
Na tomto prostranství se pak – až do roku 1989 - každoročně 26. března a 9. května konaly pompézní režimem osnované pietní akty, které připomínaly nejen hrdinství padlých partyzánů i sovětských vojáků, kteří v roce 1945 osvobozovali Československo. Pravidelně se jich účastnili také přední komunističtí funkcionáři i sovětští hosté.
Pamětníci vzpomínají, že účast na vzpomínkových akcích bývala – podobně jako třeba v prvomájových průvodech – povinná. Účastníky z okolních vesnic i měst do Leškovic dokonce svážely autobusy. Odmítnout účast šlo jen zvážných důvodů.
S pádem komunismu se ale vše změnilo. Po sametové revoluci už pompézní pietní shromáždění nikdo neorganizoval a v Leškovicích se tak začali scházet jen nadšenci, místní obyvatelé a komunisté. A tak to zůstalo dodnes.
Třeba letos se u leškovického památníku konaly dvě vzpomínkové akce. Jednu organizoval Svaz bojovníků za svobodu, druhou komunistická strana. Obou se zúčastnilo několik desítek lidí.
Zázemí pro tisíce účastníků, tedy tribuny či toalety, tak už dávno nejsou potřeba. Samotný památník je sice udržovaný, jeho okolí ale nezadržitelně chátrá: na vyasfaltované ploše, po které defilovaly stovky studentů i pracujících lidí z celého Havlíčkobrodska, je složené dřevo, na tribuně rostou nálety, toalety jsou zničené a posprejované.
Leškovický památník se nachází za vesnicí. Až k němu vede poměrně kvalitní silnice. Od pomníku navíc vychází pěšina, po níž lze dojít kmnohem skromnějšímu a staršímu památníku obětí událostí, k nimž u Leškovic měsíc před koncem druhé světové války došlo.
