Krajským projektům pomáhá haló efekt

Zdravý kraj Vysočina se zaměřuje na zdraví a kvalitu života obyvatel, Rodinné pasy zase nabízejí rodinám možnost trávit volného čas společně a získávat při tom nejrůznější výhody na poli kulturním, sportovním či spotřebitelském. Pouhá třetina lidí z Vysočiny ale o těchto možnostech ví. „Existuje ještě značná část obyvatel, kteří o uvedených projektech nevědí, avšak avizují zájem zjistit více,“ uvedla Lea Jozífková z firmy Dema.

Průzkum ukázal, že oba projekty se dostávají častěji do povědomí žen a osob s vyšším vzděláním. Co se týče stáří, vědí o něm spíše lidé mladšího a středního věku. Větší podíl informovaných lidí je na Třebíčsku a Havlíčkobrodku, naopak nejmenší informovanost panuje na Žďársku a Pelhřimovsku.

Informace z tištěných médií

Z výsledků je patrné, že obyvatelé se o projektech dozvídají nejčastěji z tisku. Z neoficiálních zdrojů má značný vliv neformální komunikace, takzvaný haló efekt, tedy to, co si říkají občané navzájem. „Každý druhý informovaný občan sděluje, že se o projektu, případně i jeho aktivitách, dověděl od někoho z blízkého okolí, od rodinného příslušníka, kamaráda, známého,“ vysvětlila Jozífková.

Jak je vidět, osvěta má v tomto případě smysl. Přitom je potřeba ji postavit na zdrojích, ze kterých lidé maximálně čerpají. „V první řadě je jimi tisk a projektové letáky, ale také internet a možnost dostat informace do regionálního vysílání televize či rozhlasu. Delegování informací přes uvedené zdroje je totiž cestou, jak zkvalitnit povědomí projektech a zvýšit účinnost i vypovídací kvalitu a schopnost haló efektu. Neformální komunikace mezi občany a jejich okolím se v tomto směru potvrdila jako velmi účinná,“ uzavřela Lea Jozífková.

Autor: Lucie Pátková