Ležáckou tragédii si lidé připomínají dodnes

Ležáky byly osadou osmi domů, kde žili kameníci a drobní chalupníci, kteří pracovali v nedalekém lomu Hluboká. V roce 1941 seskočilo na naše území několik parašutistů s radiostanicí nazvanou Libuše. Parašutisté ji ukryli právě v lomu Hluboká a telegrafista Jiří Potůček se usadil v ležáckém mlýně u Švandů. Dne 27. května 1942 v Praze Libni spáchali výsadkáři Kubiš a Gabčík atentát na Heydricha. Hitler dává K. H. Frankovi souhlas k likvidaci obce Lidice vyvraždění mužů a odvlečení žen a dětí, k vypálení obce a jejímu srovnání se zemí.

Vysílací stanice Libuše přes stoupající teror volá Londýn a podává naší vládě zprávy. Gestapo zesílilo pátrání a docílilo svého. Obyvatelé osady včetně dětí byli odvezeni do Pardubic. Ležáky nacisté zapálili. Na pardubickém popravišti zemřelo třicet tři dospělých. Z třinácti dětí přežily pouze dvě.

Dnes je v Ležákách pietní místo s tzv. hrobodomy. Místo bývalých domů zde stojí pomníky s popisem, komu dům patřil. Tamní muzeum se svojí expozicí připomíná tragickou událost, která je součástí našich dějin. „Zájem návštěvníků stoupá. Je dobře, že se lidé zajímají o naši minulost, přestože byla tak krutá. Lidé, kteří tady žili, jsou pro mě hrdinové,“ říká Hedvika Urbánková z muzea a zároveň zve všechny alespoň na krátké zastavení v Ležákách.

Autor: Eva Fruhwirtová