MŽP zastavilo řízení o uranu u Brzkova. Po více než deseti letech se rozšíření ložiska odkládá

Ministerstvo životního prostředí zastavilo řízení o rozšíření chráněného ložiskového území pro uran u Brzkova na Jihlavsku. Diamo v opakovaně prodlužovaném termínu nepředložilo potřebné osvědčení o výhradním ložisku a o další prodloužení už nepožádalo. Obce Brzkov, Věžnice, Polná a Přibyslav rozhodnutí vítají, definitivní konec případné ochrany ložiska ale podle dostupných informací neznamená.

obrázek: MŽP zastavilo řízení o uranu u Brzkova. Po více než deseti letech se rozšíření ložiska odkládá
ilustrační

Ministerstvo životního prostředí zastavilo řízení o rozšíření chráněného ložiskového území pro uran u Brzkova na Jihlavsku. Státní podnik DIAMO v opakovaně prodlužovaném termínu nepředložil potřebné osvědčení o výhradním ložisku uranu Brzkov a o další prodloužení řízení už nepožádal.

Rozhodnutí přichází po více než deseti letech od zahájení snah o rozšíření ochrany ložiska. Pro obce Brzkov, Věžnici, Polnou a Přibyslav představuje zastavení řízení úlevu. Se záměrem dlouhodobě nesouhlasily kvůli možným omezením pro vlastníky pozemků a obavám z případného obnovení těžby uranu.

Žádost o rozšíření podalo Diamo v roce 2019

Možností obnovení uranové těžby v lokalitě se stát zabýval už několik let před podáním žádosti. Diamo následně v roce 2019 požádalo o rozšíření chráněného ložiskového území. Rozšířený prostor měl být chráněn pro případné budoucí využití ložiska.

Pro obce byl problematický také rozsah navrhovaného území. Podle původních informací mělo být přibližně trojnásobně větší než tehdejší chráněné území. Samosprávy proto proti záměru podávaly námitky a upozorňovaly na možné dopady na vlastníky pozemků i další rozvoj obcí.

Pro stanovení zásob uranu bylo potřeba nejprve získat odpovídající podklady a údaje o ložisku. Podle společnosti Calla nebylo Diamo schopné v opakovaně prodlužovaném termínu předložit osvědčení o výhradním ložisku uranu Brzkov. Podnik následně o další prodloužení řízení nepožádal.

Zastavení řízení nemusí znamenat definitivní konec

Současné rozhodnutí ministerstva neznamená, že ochrana ložiska už v budoucnu nemůže být znovu řešena. Podle horního zákona má stát povinnost chránit výhradní ložiska prostřednictvím stanoveného chráněného ložiskového území.

Pokud budoucí výpočty potvrdí existenci výhradního ložiska, může být chráněné území stanoveno na základě aktualizovaných údajů. Jeho hranice by přitom podle Diama mohly odpovídat skutečnému rozsahu ložiska jinak než návrh připravovaný před lety.

Zastavení současného řízení neznamená povolení ani zahájení těžby uranu. Případné budoucí stanovení chráněného ložiskového území by vycházelo z aktuálních podkladů o výhradním ložisku.

V Brzkově se uran těžil při průzkumu na přelomu 80. a 90. let

Oblast Brzkova a Přibyslavi má s uranem zkušenost už z minulosti. Průzkumná těžba zde probíhala na konci 80. a na začátku 90. let minulého století. Důl byl hluboký přibližně 300 metrů a měl pět pater. Celkem se z něj podle dostupných údajů vytěžilo 63 tun uranu.

Po ukončení prací byl důl uzavřen a zatopen. Na místě dnes zůstává mimo jiné uzavřená důlní jáma s pamětní deskou. Téma možné obnovy těžby se v regionu znovu otevřelo po několika desetiletích a obce proti němu dlouhodobě vystupovaly.

Česká těžba uranu skončila v roce 2017

Uran se v České republice přestal těžit v roce 2017, kdy skončila těžba v dole Rožná na Žďársku. Podle sdružení Calla stát do konce roku 2025 zaplatil za sanace škod po těžbě a zpracování uranu, bez sociálních programů pro horníky, přibližně 63 miliard korun. Další náklady podle sdružení souvisejí s pokračující sanací starých ekologických škod.

Společnost Calla zastavení řízení u Brzkova přivítala a označila jej za konec současné snahy rozšířit území pro těžbu uranu. Zároveň upozornila na dlouhodobé náklady spojené s následky dřívější uranové těžby v Česku.



Další články