Na bystřické Hoře se kdysi popravovalo

Bystřice nad Pernštejnem vzniká na počátku 13. století jako správní a hospodářské centrum nově kolonizovaného území. Lze předpokládat, že městečko bylo nadáno jistou mírou výkonu spravedlnosti v okruhu svého působení. "Nejstarší doklad o výkonu spravedlnosti v našem městě nacházíme v jihlavských smolných knihách," uvedla Oľga Königová z úseku vnějších vztahů v Bystřici nad Pernštejnem.

V roce 1416 se na mučidlech přiznal k páchání trestné činnosti lapka Šrám, člen družiny Michka Benedova z Rozsoch, loupící ve službách pana Viléma z Pernštejna. Po výslechu byl oběšen. "S jistotou můžeme tvrdit, že popraviště bylo už v té době na vrcholku Hory, v listinných pramenech nazývaných Šibennou horou," pronesla Königová.

Jedno z nejstarších mapových zobrazení Bystřice tak zvané První vojenské mapování z let 1764 – 1768 má v místě Šibenné hory kresbu šibenice a jasné pojmenování Galgen Berg, tedy Šibenná hora. "Popraviště bylo samozřejmě v průběhu staletí mnohokráte využíváno," poznamenala Königová. Například roku 1483 na Hoře došlo k oběšení tří mužů - Hynka, Šimona a Sedláka.

Samotný výkon spravedlnosti vykonával kat, pro kterého se jezdilo nejčastěji do Poličky. Náklady na spravedlnost nebyly malé, a proto se o ně dělily všechny obce v okolí městečka. Jmenovitě třeba Rokytno, Sklenné, Olešná, Nedvědice nebo Štěpánov nad Svratkou.

Krutost trestů odpovídala době. Šibenná hora bývala vždy nezalesněným vrchem, aby těla oběšených byla viditelná z dálky. K zalesnění došlo v roce 1853 a o rok později 1854 tam nechala vdova Šašková postavit tři kamenné kříže.

Ilustrační foto: lietava.rajce.idnes.cz

Autor: Lucie Pátková