Na Vysočinu přijelo více turistů ze zahraničí. Jejich počet meziročně vzrostl o 14 procent

Vysočina v prvním pololetí roku 2026 přivítala více než 313 tisíc hostů. Celková návštěvnost meziročně mírně vzrostla, nejvýraznější změnou je ale růst zahraničních návštěvníků o 14,1 procenta. Přesto zůstávají hlavní oporou cestovního ruchu domácí turisté, kteří tvoří více než 85 procent všech hostů.

obrázek: Na Vysočinu přijelo více turistů ze zahraničí. Jejich počet meziročně vzrostl o 14 procent
ilustrační

Vysočina hlásí růst návštěvnosti, hlavně ze zahraničí

Vysočina má za sebou první pololetí roku 2026 s mírným zvýšením počtu hostů. Podle dat Českého statistického úřadu se v hromadných ubytovacích zařízeních ubytovalo více než 313 tisíc návštěvníků, což je meziročně o 1,7 % více. V mezikrajském srovnání jde o osmý nejvyšší růst.

Vysočina – 1. pololetí 2026:
  • 313 000 hostů celkem (+1,7 %)
  • 45 600 zahraničních hostů (+14,1 %)
  • 268 000 domácích hostů (-0,2 %)
  • podíl zahraničních návštěvníků: 14,6 %
  • průměrná délka pobytu: 2,1 noci

Zahraniční návštěvníci přibývají, podíl je stále nízký

Zahraničních hostů dorazilo na Vysočinu více než 45,6 tisíce, což představuje 14,6 % všech ubytovaných. I přes výrazný růst zůstává kraj pro cizince spíše okrajovou destinací - dlouhodobě má druhý nejnižší počet zahraničních návštěvníků v Česku.

V dynamice růstu však Vysočina patří k nejrychlejším regionům. Meziročně šlo o druhý nejvyšší nárůst zahraničních hostů v republice, více přibylo jen v Moravskoslezském kraji.

Domácí turisté tvoří většinu

Domácí návštěvníci dál tvoří hlavní část klientely. V prvním pololetí 2026 se jich ubytovalo téměř 268 tisíc, tedy 85,4 % všech hostů. Jejich počet meziročně mírně klesl o 0,2 %, zatímco v celém Česku domácí návštěvnost rostla.

Němci a Slováci vedou, přibyli i Korejci

Složení zahraničních návštěvníků se výrazně nemění. Nejvíce přijeli hosté z Německa (21,9 %), těsně následovaní Slovenskem (21,2 %). Třetí místo patří Polsku.

V první desítce se znovu objevila Korejská republika, která dosáhla podílu 2,9 % a obsadila deváté místo.

Přenocování rostla pomalu, u cizinců skokově

Počet přenocování na Vysočině vzrostl o 1,2 %, což je čtvrtý nejnižší nárůst mezi kraji. Celorepublikový růst činil 2,5 %. Nejvyšší nárůst přenocování vykázal Jihočeský kraj.

Největší změna nastala u zahraničních hostů - počet jejich nocí vzrostl o 15,7 %, nejvíce v celé republice. Naopak přenocování domácích hostů klesla o 1,1 %, což řadí Vysočinu mezi tři kraje, kde domácích nocí ubylo.

Krátké pobyty: průměr jen 2,1 noci

Průměrná délka pobytu činila 2,1 noci, což je druhá nejnižší hodnota v Česku. Stejný průměr měl Středočeský kraj, nejnižší Jihomoravský kraj (1,8). Na opačném konci je Karlovarský kraj s průměrem 3,8 noci.

Co cizince na Vysočinu přitahuje

Vysočina láká na klidné prostředí, krajinu uprostřed republiky a tři památky UNESCO: Třebíč, Telč a poutní kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře. Kraj i destinační agentury dlouhodobě rozvíjejí nabídku zaměřenou na historii, cykloturistiku a přírodu.

Ukrajinští občané ve statistikách

Do výsledků jsou zahrnuti i ukrajinští státní příslušníci, kteří si ubytování hradili sami. Podle statistiků ale nelze vždy spolehlivě určit, zda šlo o turisty, nebo o osoby prchající před válkou. Část čísel tak může zahrnovat i pobyty, které neodpovídají běžné definici cestovního ruchu.



Další články