Návod k použití dobročinnosti aneb Shrnutí účinků Tříkrálové sbírky

Po vánočních svátcích provoněných cukrovím a smrčkem přichází čas tříkrálového koledování, čas dobrých skutků. Jak se ale zachovat, když u vašich dveří zazvoní tři lidé s korunkou, kteří mají u sebe zapečetěnou kasičku, informační letáčky a malou pozornost od Charity v podobě cukříků?

Pokud se tak stane a ony výše popsané osoby zazvoní u vašich dveří, nebojte se a otevřete. Pak záleží už jen na vás – máte několik možností: můžete se pěkně usmát a vyslechnout si píseň My tři králové, nebo jen poděkovat za návštěvu a jít si dále po svém. A také sami dle Vašeho uvážení, vlastní finanční i jiné situace a nejlepšího vědomí a svědomí vhodit svůj příspěvek do kasičky. Pro zvýšení pozdějšího kladného účinku můžete zkřehlým dobrovolníkům nabídnout i něco teplého pro zahřátí…

Účinky
Po odchodu koledníků zažijete neopakovatelné a nečekané věci. Ihned po zavření dveří (u někoho to může být dokonce okamžitě po vhození příspěvku) se totiž dostaví nezvykle dobré pocity, po celém těle se rozlije příjemné teplo a na obličeji se vám rozsvítí úsměv, který vydrží po přečtení informačního letáčku a ještě mnohem déle. A když si sednete do křesla k horkému čaji a osladíte si ho charitními cukříky, máte dokonce až euforický pocit, že byste snad mohli samou radostí vzlétnout.

"Nicméně všechna tato slova jsou vlastně zbytečná, pojďme se společně podívat přímo do terénu:

"Vánoční období trávíme s manželem střídavě v malé zapadlé vesničce, nebo ve městě. Na vesnici je téměř nemožné potkat v období sbírky koledníky, jen proto se tak těším do města, to abych je mohla doma přivítat a přispět jim alespoň drobným příspěvkem do jejich kasiček. Proč to všechno? Já vlastně ani nevím, ale jsou to chvíle, na které vzpomínám z celého roku nejraději. Pokud jde na mě náhodou splín, že končí Vánoce, nabídnu králům něco dobrého, a jejich vděčné úsměvy všechny deprese zaplaší. Prostě vím, že tříkrálová sbírka vždycky něco kladného přinese i mně, proto koledníky už od rána netrpělivě očekávám a naslouchám, zda se od sousedů neozývá jejich zpěv za doprovodu kytary. Jednou se stalo, že náš dům minuli. Běžela jsem za nimi, abych jim přispěla. Asi bych byla smutná, kdyby se tak nestalo. Je to takový můj každoroční rituál," uvedla šestapadesátiletá Zdeňka.

"Bylo to v sobotu ráno, ležela jsem v posteli a byla příšerně unavená. Den předtím jsem byla totiž na diskotéce a vrátila se až hodně pozdě. Bolela mě hlava – alkohol a cigarety udělaly svoje. Ležela jsem v posteli a také trochu brečela, protože jsem se pořád ještě nevyrovnala s nedávným rozchodem, když vtom náhle zazvonil zvonek. Vůbec se mi nechtělo otevírat, ale nakonec jsem se přece jenom donutila vstát. Napadlo mě, že by se mohl třeba stát nějaký zázrak, a u dveří by mohl stát… Ne, ON tam nebyl, ale zato jsem uviděla svoji spolužačku, se kterou jsem se nikdy nijak moc nebavila, byla převlečená za krále a s ní tam stály ještě další dvě slečny našeho věku. Prvně jsem vůbec nepochopila, co má všechen ten cirkus znamenat, ale brzo mi to došlo. Vzpomněla jsem si totiž na to, jak jsem kdysi dávno zaslechla cosi o tříkrálovce v televizi... Ihned jsem svolala celou rodinu a společně jsme všichni přispěli holkám – králům, já jsem dala docela dost ze svého kapesného. Celá tato záležitost mi vrtala hlavou ještě hodně dlouho, vyptávala jsem se spolužačky a… Světe div se, nakonec jsem se i já stala dobrovolnicí v Charitě. Naši z toho byli nejdřív dost v šoku, ale podařilo se mi je přesvědčit, jde přece o dobrou věc. Nakonec mi dali za pravdu a já mám pocit, že dělám něco smysluplného. A navíc jsem se začala více bavit s onou spolužačkou. Zjistily jsme, že si toho vlastně máme hodně říct, a staly se z nás nerozlučné kamarádky," prozradila svůj příběh sedmnáctiletá Kateřina.

"Chci poděkovat za Tříkrálovou sbírku. Myslím, že je to velmi dobrá věc a Pán Bůh vám to jednou zaplať. Nemůžu už moc chodit, ale jsem vždycky moc rád, když si můžu zazpívat a podívat se na mladé, kteří dělají dobré skutky. Pokaždé mi to dodá chuť do života… Pán Bůh Vám to zaplať. Snad se dožiju i dalšího roku! Díky vám všem!“ řekl sedmasedmdesátiletý Jan.

Narozdíl od jiných vám nebudeme tvrdit, že je naše sbírka něčím zvláštním výjimečná až zázračná. Ne, není, ale může obrovskou měrou přispět ke zkvalitnění lidských životů. Tedy nejen těch, pro které je vlastně celá sbírka pořádána, ale i pro zkvalitnění Zdenčina, Katčina, Janova, mého, tvého, vašeho, jeho, jejího,… Nevěříte? Myslím, že vám nezbývá, než si to vyzkoušet na vlastní kůži!

Marushka, toho času Baltazar

P.S. „Tříkrálovku“ můžete libovolně kombinovat i s jinými dobrými skutky. A vedlejší účinky nejsou zatím známy…

Autor: Lucie Pátková