Netopýři rezaví v Jaderné elektrárně Dukovany

Vzhledem k tomu, že se v letošním roce zdaleka nejedná o ojedinělý nález tohoto druhu netopýrů, je zřejmé, že si areál dukovanské elektrárny oblíbili.
Netopýr rezavý je vysoce sociální druh, obývající dutiny starých stromů. Na jihu nebo při zimování hledá úkryty ve skalních štěrbinách, vzácně zimuje i ve stromových dutinách. V posledních letech se ale stále častěji objevuje i v lidských budovách (skulinky ve zdech, úkryty v novostavbách, větracích šachtičkách nebo pod střešními panely). Vyletuje časně, ještě za světla, zprvu loví potravu nízko nad zemí, později loví vysoko nad korunami stromů ve výšce několika desítek metrů.
Životní strategií a ročním cyklem se podobá jiných stromovým druhům. Rodí většinou dvě mláďata a pohlavní dospělosti dosahuje už v prvním roce života, pozbývá tedy subadultním stádium (subadultní jedinec je ten, který přečkal první zimování, ale ještě se nepářil).
Mláďata se rodí většinou v polovině června. Jedná se o poměrně krátkověký druh (zatím nejdelší věk doložený kroužkováním je dvanáct let). Letní kolonie tvoří zpravidla 30-50 jedinců, nebývají tedy příliš velké. Po rozpadu letních kolonií odlétají jedinci ke svým zimovištím, před kterými se v pozdním létě a na začátku podzimu shromažďují kvůli páření. Tomuto chování, které je doprovázeno sociálními hlasy, ukázkovými lety a výběrem partnera s nejvhodnějšími vlastnostmi, se kterým se samice bude pářit, se nazývá jako „swarming“. Samice se mohou pářit promiskuitně, protože není vytvářena vaginální zátka. K páření může docházet i během zimování. Do hibernace vstupují koncem října a začátkem listopadu a trvá přibližně až do března.

Autor: Petr Ondráček