Nový dvůr nebyl jen obyčejný statek

Areál Nového dvora, který se nachází jižně od města Bystřice, představuje téměř zapomenutý a dosud historicky a památkově zcela nedoceněný objekt.

„Průzkum ukázal, že objekt, který byl všeobecně považován za obyčejný statek, je svým komplexním pojetím zajímavým příkladem palladianismu, stylu užívaného na začátku devatenáctého století, který aplikuje tradice italského renesančního stavitele Andrea Palladia z první poloviny 16. století,“ informoval Jaroslav Sadílek, který zkoumal stavební historii bystřické památky.

Stavba z předminulého století nahradila, ovšem kompozičně ponechala původní projekt staršího dvora, který stával zhruba ve stejných místech, ale nedochovalo se z něj skoro nic. Jednodušší panské sídlo v podobě zámečku s navazujícími obytnými trakty pro zaměstnance a správce stáje, vydrželo asi sto let, zhruba do pozemkové reformy, která se uskutečnila ve dvacátých a třicátých letech první poloviny dvacátého století. Pak došlo na dílčí úpravy jako je například výměna oken nebo účelové přizpůsobování vstupů.

Bystřická památka se vyznačuje symetrickou čistotou, inspirací venkovskými domy vznešených Benátčanů nebo dochovaným užitím klasicistních a empírových prvků. Další rekonstrukce, kterou stárnoucí bývalého vrchnostenský dvůr nutně potřebuje, už by měla být pod taktovkou města Bystřice nad Pernštejnem.

Autor fotografie: Ondřej Švára

Autor: Lucie Pátková