O Velikonocích dostanu pomlázkou na holou

Ráno nikdo nemůže ani dospat, protože Velikonoční pondělí je pro všechny společenskou událostí. Někde začíná už s kuropěním, když chlapci o půlnoci na zábavě vytáhnou žíně neboli pomlázky. Jinde si přivstanou, aby do oběda stihli obejít všechny frajárky v okolí. Jinak dostanou ledovou sprchu.

Dodržování velikonočních zvyků je spíše svázáno s menšími městy a folklorem. Horácký soubor Podjavořičan z Telče chodí po pomlázce společně. „Kroj má v sobě určitou symboliku, kterou mám rád. Chození po pomlázce je pro mě tradice, není to jen o tom, přijít, vymrskat, opít se,“ přemýšlí Aleš Šebesta z telčského folklorního souboru.

Zajímavý byl loňský přestupný rok, kdy s mašlovačkami chodila děvčata. „Do pokoje mi vběhlo asi dvacet krojovaných holek, které mě pěkně zřezaly,“ přiznává sedmadvacetiletý Martin Petrů. Podjavořičan tento zapomenutý zvyk dodržel, ale obecně chodí chlapci i na přestupný rok.

Každý doma o svátcích vygruntuje a připraví se na návštěvy. Děti mají ve škole na Zelený čtvrtek a Velký pátek prázdniny. Kluci vyráží na proutky, aby si upletli čerstvou žíni. Pondělní náplň je pro kluky většinou stejná. „Naberu dva kamarády a půjdeme k bývalé spolužačce, kde si dáme do jedné, do druhé i do třetí nohy. S někým se svezeme do vedlejšího města k dalším známým,“ popisuje jedenadvacetiletý student Jan Hájek z Třeště. V pondělí odpoledne pojede s pletencem rovnou do školy do Brna, protože v úterý ráno píše důležitou písemku. O zábavu bude postaráno.

Dívky pilně barví vajíčka. Některé si dávají větší práci a zdobí kraslice voskem, jinde rozdávají čokoládu. Pondělní ráno je u děvčat ve znamení návštěv, které si podávají dveře. Holky číhají za oknem na mládence a stíhají se dívat na dopolední pohádky v televizi. K pohoštění připravují chlebíčky a typické pokrmy Velikonoc. „U nás doma snídáme mazanec nebo jidáše z mazancového těsta a po poledni jíme beránka, kterého mamka dělá den dva předem,“ uvedla Lucie Nechvátalová z Brna.

Velikonoce jsou hlavně církevními svátky a také období přechodu zimy a jara. „Ke svátkům bezesporu patří bohoslužby spojené s ukřižováním a vzkříšením Ježíše Krista. To je jedna z podstatných náplní,“ vysvětluje Eva Fruhwirthová z Rouchovan na Třebíčsku. Velikonoce má také spojené s tím, že upravuje zahrádku.

Autor: Pavla Janoušková