Odstupující hejtman podal první zprávu o Vysočině

Projev nového hejtmana kraje Vysočina Jiřího Běhounka

Vážený pane senátore, vážení páni poslanci, vážené dámy, vážení pánové, milé kolegyně a kolegové, vážení přítomní!

Chci říci jen poděkování, malý osobní slib a výzvu. Děkuji všem, kteří mi umožnili stát se hejtmanem našeho krásného kraje. Cítím vůči Vám všem vděčnost, nesmírný závazek a odpovědnost.

Děkuji Vám, pane Miloši Vystrčile, za Vaši vytrvalou pracovitost, s jakou jste Vysočinu řídil po celé čtyři roky. Děkuji předchozím radním a zastupitelům a všem pracovníkům krajského úřadu a všem dalším, kdož se na této práci podíleli.

A děkuji hlasitě všem, kteří se postavili po mém boku, abychom spravovali náš kraj k dalšímu rozvoji a bohatství. Lidé znají mé krédo, se kterým jsem kandidoval. S nasazením, rozhodně a slušně.

Celý profesní život navracím zdraví a pohodu tam, kde byla bolest a utrpení. Na operačním sále jsem se naučil rozhodovat rychle a správně. Na chyby zde totiž není místo. A stejné to bude teď.

Slibuji práci pracovitým, slušnost slušným, vděk vděčným, jistotu sebejistým a pokoru pokorným. S nasazením, rozhodně a slušně.

Vážené dámy, vážení pánové, milé kolegyně a kolegové, Vysočina je dobrý kraj. Krásný, prosperující a čistý. Takový, jací jsou lidé, kteří zde žijí.

Všichni si na tom zakládáme. Na té houževnatosti, pracovitosti, rozumu a sounáležitosti.

Vyzývám všechny politiky a všechny obyvatele kraje, sebe nevyjímaje:
pokračujme společně v dobré práci, veďme náš kraj k ještě rychlejšímu rozvoji, ještě větší prosperitě a ještě lepší budoucnosti. Jen tak splníme naše sliby.
Děkuji Vám.

První zpráva o Vysočině

Vážený pane předsedající, vážené dámy, vážení pánové, vzácní hosté dnešním dnem definitivně skončilo období čtyřletého fungování zastupitelstva kraje Vysočina zvoleného pro období 2004–2008. Dnešním dnem odevzdala svůj mandát a přestává pracovat Rada kraje Vysočina složená ze čtyř zástupců občanských demokratů, čtyř zástupců křesťanských demokratů a jedné zástupkyně z volební strany SNK- ED.

1. Poděkování za úspěšný rozvoj

Když jsem přemýšlel, jakým způsobem čtyřletou činnost dnes již bývalé trojkoalice občanských demokratů, křesťanských demokratů a zástupců SNK-ED (evropských demokratů) na Vysočině důstojně ukončit, dospěl jsem k názoru, že je správné a zodpovědné uzavřít naši čtyřletou koaliční spolupráci závěrečnou zprávou nebo chcete-li jakousi inventurou nebo rekapitulací. Pro sebe jsem si tuto rekapitulaci nazval První zprávou o Vysočině. První proto, že si myslím, že bychom si nejpozději za čtyři roky mohli poslechnout zprávu druhou, neboť považuji za vhodné opakovaně při významných událostech a zvláště potom na konci volebního období obyvatelům Vysočiny skládat účty a předkládat plány a vize politiků. Samozřejmě je jasné, že má První zpráva o Vysočině ve svém celku nehovoří pouze o práci koalice a činnosti opozice, ale že je o celém kraji. Přesto ale platí, že rozhodující regionální politickou odpovědnost za rozvoj a úspěchy či neúspěchy Vysočiny nesla v letech 2004 až 2008 výše zmíněná koalice, která vládla v krajském zastupitelstvu pohodlnou většinou a mohla tak při vzájemné shodě realizovat svůj program.
Hned na úvod svého vystoupení chci říci, že jsem hrdý na práci, kterou za uplynulé čtyři roky v tuto chvíli již bývalé zastupitelstvo, a zejména potom především bývalá koalice a rada kraje pro rozvoj a zlepšení kvality života v našem kraji odvedly.
Mám z odvedené práce velmi dobrý pocit a ještě jednou z tohoto místa všem bývalým zastupitelkám a zastupitelům a zejména potom mým bývalým kolegyním a kolegům radním za odvedenou práci pro Vysočinu moc děkuji. Bylo pro mě ctí s nimi spolupracovat.
Rovněž jsem přesvědčen, že si naše vysoké ocenění zaslouží i práce naprosté většiny zaměstnanců krajského úřadu v čele s bývalou ředitelkou i současným ředitelem, s řediteli sekcí a vedoucími odborů a oddělení.
Nerad bych také opomenul práci výborů zastupitelstva a komisí rady kraje a všech dalších s krajem spolupracujících orgánů a uskupení, jako jsou Rada hospodářské a sociální dohody, Regionální rada Regionu soudržnosti Jihovýchod, Sdružení obcí Vysočiny, Rada pro rozvoj lidských zdrojů a desítky dalších různých neziskových, zájmových a společenských orgánů a organizací.
Je pro nás příjemnou skutečností, že během několika posledních let se stala Vysočina synonymem nejen pro rychlý rozvoj, dynamiku, flexibilitu, modernizaci, pokrokovost, cílevědomost a úspěšnost, ale i pro slušnost, vstřícnost, serióznost, korektnost a spolehlivost.
Není to totiž pouze souhrn veřejně dostupných údajů shromážděných v knize Jak se žije na Vysočině, ale jsou to i mnohé další průzkumy, referenční články a závěry odborníků, které řadí naši Vysočinu k nejrychleji se rozvíjejícím krajům a často k vůbec nejlepšímu místu pro život v naší zemi. Nemůže to být náhoda, že se na základě porovnání padesáti kritérií mezi prvními pěti městy s nejlepší perspektivou pro rozvoj podnikání nachází tři města z Vysočiny (Humpolec, Žďár nad Sázavou, Nové Město na Moravě). Nemůže to být náhoda, že při hodnocení jedenácti tisíci podnikateli se na prvním místě mezi městy umístilo město z Vysočiny (Velké Meziříčí).
Několikrát jsem již dříve řekl a opakuji to i dnes, že Vysočina je nyní ve výborné kondici. Někdy říkám, že Vysočinu lze dnes s trochou nadsázky přirovnat k modernímu silnému autu s plnou nádrží, zahřátým motorem a s klíčky v zapalování, které je přes všechny kladené překážky připraveno pokračovat v doposud velmi úspěšné cestě. Především za účelem vytvoření co nejlepších podmínek a předpokladů pro další úspěšný rozvoj Vysočiny považuji za správné a potřebné seznámit alespoň v základních rysech nového hejtmana, novou radu kraje, nové zastupitele a především potom obyvatele Vysočiny se stavem, v jakém se právě dnes Vysočina nachází a zároveň Vám sdělit svoji představu o dalším směřování a rozvoji Vysočiny.

2. Politická kultura

Při psaní této zprávy jsem chvíli váhal, zda mám začít svůj popis současného stavu Vysočiny charakteristikou stavu hospodaření, anebo zda mám nejdříve promluvit o věcech nehmotných, které souvisí s našimi mravy, morálkou, etikou, politickou kulturou, výchovou a samozřejmě i vzděláváním.
Poměrně rychle jsem se rozhodl, že začnu tím, od čeho se vše ostatní odvíjí. Začnu úvahou o naší schopnosti pracovat při zachování své osobní integrity a svého světonázoru společně, produktivně a konstruktivně pro Vysočinu a její obyvatele. Pokud mám z tohoto pohledu hodnotit uplynulé volební období, potom jsem názoru, že až na výjimky, kterých pravda s blížícími se volbami přibývalo, dokázali představitelé jednotlivých volebních stran přes hájení svých programových priorit poměrně často rozumně upřednostňovat nebo alespoň zohledňovat zájmy kraje a jeho občanů.
Jako koalice a opozice jsme se k sobě v právě ukončeném volebním období chovali relativně slušně a korektně a na většině zásadních rozvojových priorit jsme se dokázali domluvit. Nebylo to zadarmo a nebylo to bez oboustranných ústupků.
Za velkou výhodu uplynulého období také považuji skutečnost, že těm, kteří se o krajskou politiku zajímali, muselo být jasné, kdo je kdo. Celé čtyři roky bylo jasné, kdo je v opozici, kdo je v koalici a kdo jaká stanoviska a názory zastává.
Pokud v tomto místě udělám svůj první exkurz do budoucnosti, potom musím bohužel říci, že současné nově nastavené krajské politické uspořádání naši regionální politickou scénu spíše znepřehledňuje a hlavně a to považuji za zásadní, oslabuje postavení skutečné opozice a s tím spojenou možnost výkonu opozici náležejících kontrolních funkcí.
Skutečné opoziční strany ODS a KDU-ČSL jsou totiž v nastávajícím novém krajském politickém uspořádání rozhodnutím zastupitelů ČSSD a KSČM nuceny se o využití opozičních možností a nástrojů včetně například míst předsedů v kontrolních orgánech zastupitelstva (finanční a kontrolní výbor) dělit i s komunisty, kteří jsou přitom koaličním partnerem sociálních demokratů.
Otevřeně uzavřená Dohoda o podpoře vytvoření rady kraje a programových priorit mezi ČSSD a KSČM není totiž ničím jiným než klasickou koaliční smlouvou, ve které KSČM kromě jiného trochu netypicky a proti zvyklostem souhlasí i s tím, že rada kraje bude jednobarevná a že bude složena pouze ze zástupců ČSSD. Přes existenci této netypičnosti však trvám na tom, že se jedná o naprosto klasickou koaliční smlouvu, která naprosto standardně, jak je v koaličních smlouvách zvykem, vymezuje pro dvě koaliční strany personální obsazení a společné programové priority. Osobně jsem přesvědčen, že deklarovaná snaha zastupitelů ČSSD a KSČM obsadit i důležitou kontrolní pozici předsedy finančního výboru není vůči ODS a KDU-ČSL ničím jiným než nekorektním a neférovým diktátem. Používání licoměrného argumentu, že KSČM je vlastně také v novém krajském politickém uspořádání opoziční stranou, je sice právně možným ale politicky a morálně chybným krokem a zároveň i nepravdivým tvrzením, které velmi narušuje a oslabuje možnosti vzniku slušného a konstruktivního vztahu skutečné opozice a skutečné koalice na Vysočině.
Pokud sociální demokraté odmítli všechny jiné existující možnosti a přizvali komunisty k vládnutí na Vysočině, měli by mít alespoň odvahu to otevřeně přiznat a neměli by za asistence komunistů hrát s obyvateli Vysočiny hru na schovávanou.
Nestalo se tak a ČSSD a KSČM se tak na základě vlastního rozhodnutí i na Vysočině vydávají cestou nastolení vztahů, které dobře známe z nejvyšších pater naší politiky. Je to obrovská škoda, neboť hned na začátku volebního období dochází v oblasti politické kultury k prohospodaření velké části rozvojového potenciálu Vysočiny, který spočíval v dosavadní existenci férových, korektních a přehledných vztahů mezi koalicí a opozicí.
Jestliže se nyní navíc podívám na perspektivy fungování krajské koalice ČSSD a KSČM z hlediska její zkušenosti a s tím souvisejících schopností efektivně a úspěšně pracovat pro rozvoj kraje, potom nemohu pominout skutečnost, že úroveň zkušeností nových radních z práce v krajské veřejné správě není velká.
V tuto chvíli i proto připomínám, že odstupující rada kraje, zastupitelstvo kraje a krajský úřad připravily návrh rozpočtu kraje na rok 2009 a schválily a nastavily celou řadu koncepčních kroků a projektů, z nichž alespoň některé následně zmíním. Zejména považuji však v tuto chvíli za důležité říci dvě věci.
Za prvé. Všichni nově zvolení zastupitelé za ODS a KDU-ČSL jsou připraveni pracovat ve prospěch rozvoje kraje a dávat své zkušenosti k dispozici všude tam, kde to bude potřeba a kde zároveň bude zájem alespoň naslouchat. Současně opakujeme svoji připravenost plnit v celém rozsahu svoji opoziční roli.
Za druhé. Vyslovuji přesvědčení, že krajský úřad je velmi dobře připraven pro naprosto profesionální a kvalitní plnění svých nadcházejících úkolů a povinností a že by bylo velmi neodpovědné ohrožovat jeho stabilitu a výkonnost. V tomto smyslu vítám opakovaná vyjádření hned několika členů nově vzniklé koalice, kteří dlouhodobě vysoce oceňovali kvalitní práci úředníků krajského úřadu. Rovněž si v této souvislosti dovoluji poznamenat, že krajský úřad již tři roky pracuje s nezměněným počtem 382 přepočtených zaměstnanců.

3. Poznávání

Pokud nyní od popisu minulosti a předpokládané budoucnosti vývoje krajské politické kultury obrátím pozornost k výchově a vzdělávání dostávám se k oblasti pro budoucnost Vysočiny velmi důležité, možná nejdůležitější.
Rada kraje i zastupitelstvo kraje se v uplynulém volebním období dlouhodobě a systematicky zabývaly stavem a rozvojem výchovy a vzdělávání, zejména v krajem zřizovaných organizacích. Speciální pozornost byla také věnována rozvoji vysokého školství na Vysočině.
Základní kámen pro stanovení směru a způsobu dalšího vzdělávání na Vysočině Dlouhodobý záměr rozvoje vzdělávací soustavy kraje Vysočina je schválen, pravidelně aktualizován a postupně realizován.
Jsem z Vysočiny - domluvím se anglicky. Jsem z Vysočiny - píšu všemi deseti a počítač je můj kamarád. Jsem z Vysočiny, proto vím, co umím a co bych měl dělat, abych využil svých schopností a nalezl v životě uplatnění.
To jsou tři věty, které by měly na Vysočině za několik let platit, pokud dokážeme správně využít evropské peníze z Operačního programu vzdělávání pro konkurenceschopnost. První kroky jsme již učinili, založili jsme organizaci Vysočina Education a připravili první projekty. Nyní je třeba pokračovat.
Na co nelze zapomínat jsou učitelé, vychovatelé a další pracovníci v oblasti výchovy a vzdělávání. Zahraniční praxe, pravidelné vzdělávání, existující motivace. Je to krajská školská politika, která v tomto směru v poslední době ušla kus cesty. Opět platí, že je třeba pokračovat.
Poznávání jako horizontální téma. Možnost poznávat jako charakteristika Vysočiny. Využít specifik Vysočiny a všech s tím spojených výhod. To jsou základní myšlenky připravených projektů z oblasti školství, informatiky, cestovního ruchu, kultury, památkové péče a dalších oblastí.
Vědeckotechnologický park, populárně technický park Vysočiny, síť Rowanet, datový sklad, bezpečnost dat, kampus, Muzeum Vysočiny, energetika. To jsou klíčová slova alespoň pro některé z připravovaných nebo rozpracovaných projektů podporující rozvoj poznávání na Vysočině.
Budou to i nástup úbytku žáků na středních školách, nekonečný boj a diskuse o přímých výdajích včetně problematiky sportovních gymnázií a věřím, že i snaha o odpovídající péči o žáky a učitele, které bude muset nové vedení kraje svými návrhy a opatřeními řešit.
Na co nesmíme také zapomínat, jsou pracovití a talentovaní lidé. Systém pravidelných ocenění, odměn a uznání je třeba nadále udržovat a rozvíjet. Podpora talentů i handicapovaných, podpora umění i sportu na krajské i obecní úrovni by měla zůstat samozřejmostí.

4. Evropské peníze a udržení pozice

Již několikrát jsem v předchozí části mluvil o krajských projektech a jejich připravenosti, považuji za nutné upozornit na fungování instituce, která v minulosti již rozhodovala a ještě bude rozhodovat o miliardách korun z evropských fondů.
Výbor regionální rady regionu soudržnosti Jihovýchod, zkráceně VRR JV, tak se nazývá skupina šestnácti zastupitelů, která rozhoduje o přidělování evropských prostředků úspěšným projektům. Osm zastupitelů zastupuje Vysočinu a osm zastupitelů zastupuje Jihomoravský kraj. Ze zákona o regionálním rozvoji je sídlem instituce s názvem Regionální rada regionu soudržnosti Jihovýchod, zkráceně RR JV, Brno. Je to právě RR JV, která je úřadem, který připravuje pro VRR JV veškeré podklady pro jeho rozhodování. Jsem přesvědčen, že bylo před čtyřmi roky velkým a pro Vysočinu nesmírně důležitým vítězstvím, že jsme v uplynulém volebním období dokázali jako protihodnotu za umístění sídla RR JV v Brně získat pro Vysočinu pozici předsedy VRR JV. Byla to právě pozice předsedy VRR JV, která zajistila Vysočině rovný přístup k informacím o činnosti RR JV a tím možnost spravedlivého čerpání finančních prostředků z Regionálního operačního programu (ROP) oběma kraji, Vysočinou a Jihomoravským krajem.
Optikou zbývajících nevyčerpaných a tedy disponibilních více než deseti miliard korun v ROPu nevidím pro nové Zastupitelstvo Vysočiny a zejména potom nového hejtmana Vysočiny v současnosti důležitějšího úkolu než obhájit pro Vysočinu pozici předsedy VRR JV. Jedině tato pozice může Vysočině zajistit pokračování spravedlivého čerpání finančních prostředků z evropských fondů v rámci využití ROPu pro oba kraje tj. Vysočinu a kraj Jihomoravský. Pokud se to nepodaří, může se Vysočina dostat při čerpání finančních prostředků vůči Jihomoravskému kraji do velmi nevýhodné pozice slabšího a tedy nerovnocenného partnera a přijít o stovky miliónů možná i miliardy korun.
Snad ani nemusím dodávat, že ODS a KDU-ČSL jsou v tomto případě připraveny maximálně pomáhat a spolupracovat, ale rozhodující stejně jako v minulém volebním období bude dohoda hejtmanů.

5. Zdravotnictví

Když se ohlédnu nazpět, připadá mi skoro až neuvěřitelné, kolika nejrůznějšími peripetiemi a událostmi jsme ve zdravotnictví za poslední čtyři roky na Vysočině prošli. Neznám žádný jiný kraj, který by musel v oblasti zdravotnictví řešit tolik specifických nikde jinde v Česku dosud neřešených problémů. Díky obrovskému nasazení a odvaze spousty lidí jsme nakonec z tragických událostí v Havlíčkově Brodě vyšli posíleni. Je to právě havlíčkobrodská nemocnice, která jako první z krajských nemocnic získala akreditaci a stala se v loňském roce třetí nejlaskavější nemocnicí v České republice. Při pohledu zpět je také zřejmé, že událost záměny novorozenců měla třebíčská nemocnice a odpovědní zástupci kraje zvládnout lépe, ale i zde platí, že následná provedená opatření dnes prakticky vylučují opakování podobného případu.
Velmi sledována byla v minulém volebním období také snaha koalice změnit právní formu nemocnic na akciové společnosti s jejich zachováním ve stoprocentním vlastnictví kraje. Zcela otevřeně říkám, že koalice následně od tohoto záměru ustoupila, neboť se ukázalo, že obstrukce opozice podporované sociálně demokratickým ministrem vnitra a sociálnědemokratickým ministrem zdravotnictví, mohly v té době zabránit nebo velmi zkomplikovat realizaci důležitých investic a jiných dalších kroků, které bylo třeba nutně v nemocnicích, které jsme převzali s obrovskými dluhy od státu, realizovat. Vždy jsme totiž jako koalice hledali nejlepší cestu pro kraj, nikoliv pro jednotlivé strany. Komplexní obnova a rozvoj krajského zdravotnictví pro nás byly a jsou vyšší hodnotou než malicherné soupeření o právní formu, které mohlo řešení daleko zásadnějších problémů zastavit. Jen tak mimochodem dodávám, že i sociální demokracie dnes uznává, že právní forma příspěvkových organizací není pro nemocnice právní formou vyhovující. Základním kamenem dalšího rozvoje a zárukou kvality zdravotnictví na Vysočině je zastupitelstvem schválený a postupně realizovaný Zdravotní plán kraje Vysočina, jehož široké přijetí je velkým úspěchem koalice.
Úspěšná transformace zdravotnické záchranné služby, kardiocentrum, centrum asistované reprodukce, získání akreditací pro výuku zdravotnických oborů na VŠP JI, postupná realizace projektu Zavedení národních akreditačních standardů v nemocnicích zřizovaných krajem Vysočina, celostátní konference Dny bezpečí, zdravotnický portál kraje Vysočina, soutěž nemocnice očima pacientů, vzdělávání - Úspěšný manažer, MMM akademie, První pomoc do škol, Prevence dětských úrazů ve školách, Protialkoholní záchytné stanice pro ženy. To jsou klíčová slova a názvy některých projektů realizovaných nebo zahájených v období 2004–2008.
Zvláštní pozornost si zaslouží započaté realizace projektů rekonstrukcí a dovybavení krajských nemocnic v celkové hodnotě více než 1,5 miliardy korun, které budou z více jak jedné třetiny hrazené z evropských fondů.
Jsou to právě dokončení zahájených rekonstrukcí nemocnic, zvýšení kvality datových zdrojů, sjednocení využívaných databází a standardizace výstupů, standardizace lékařských postupů, zefektivnění využití lékařské techniky a lékařských provozů, zvýšení dojezdnosti ZZS, dokončení projektu společné nákupy a další úkoly a výzvy, které stojí před novým vedením kraje.
V následujícím období se také ukáže, zda bude mít nové vedení kraje dostatek síly a schopností k tomu, aby udrželo krajská zdravotnická zařízení v provozu bez masivních krajských dotací za účelem pouhé úhrady jejich provozních nákladů. Zde dodávám, že běžný provoz krajských nemocnic má být financován z příjmů nemocnic zaplacených za výkony od zdravotních pojišťoven a že při konstrukci daňových příjmů krajů nebylo s výdaji krajů na hrazení běžných provozních výdajů krajských nemocnic počítáno.

6. Sociální péče

Dvojkolejnost někdy i trojkolejnost financování sociální péče z veřejných rozpočtů je trvalým problémem v České republice. V posledních letech bylo úkolem kraje, aby vyrovnával někdy nerovnoměrnou státní podporu fungování různých zařízení poskytujících sociální péči. Dařilo se nám to díky neustálé komunikaci se všemi poskytovateli sociálních služeb a neustálému zpřesňování našich propočtů, které jsme prováděli v souvislosti s vývojem poskytování státních dotací.
Nevidím v současnosti jinou možnost než pokračovat ve velmi důkladném sledování výdajů a nákladů jednotlivých poskytovatelů sociálních služeb v souvislosti s jejich potřebností a efektivitou a zároveň se zabývat všemi možnostmi získání potřebných zdrojů.
Je zajištěna dotace na výstavbu domova pro seniory ve Velkém Meziříčí a v dalším období i na projekt ve městě Jihlava s názvem Stříbrné terasy, je připravena rekonstrukce domova pro seniory ve Ždírci.
Zbývá dokončit přípravu podkladů a rozhodnout o koncepci ubytování klientů z ÚSP Jinošov a o dalším využití areálu v Jinošově.
Je nutné provést závěrečné vyhodnocení dosavadního průběhu projektů hospicové péče, sousedské výpomoci a dobrovolnictví a rozhodnout o jejich další podpoře.
Je nutné dokončit projekty na využití evropských prostředků pro financování vybraných služeb sociální prevence. Je nutné realizovat připravené vzdělávací projekty pro poskytovatele sociálních služeb.
Není tajemstvím, že česká populace stárne, nejinak je tomu na Vysočině. Je to právě sociální péče, zejména potom péče o seniory, kterou by měla nová rada kraje ve shodě s nastaveným trendem rozvinout do té podoby, aby bylo využito všech možností využití evropských fondů a aby ke stavbám a rekonstrukcím připraveným byly připojeny další koncepční kroky.

7. Kultura, památky, turistika, životní prostředí, města a venkov

Památky a krásná krajina jsou naším mořem. Čisté, bohaté a plné kultury je území kraje Vysočina.
Je to dlouhodobě fungující program, kterým kraj spolufinancuje opravy a obnovu movitých i nemovitých kulturních památek obcí, církví a dalších právnických a fyzických osob.
Zámek Třebíč, kaple Kámen, Dolnorakouská zemská výstava, Krajská knihovna Vysočiny, výročí Gustava Mahlera, využití norských fondů, galerie barokního umění ve Žďáře nad Sázavou to jsou charakteristická slova pro již realizované nebo připravované projekty.
Společná vstupenka, podpora údržby válečných hrobů, podpora společenských a kulturních akcí a podpora neprofesionálního umění, grantové programy a dotace na památky UNESCO to jsou některé z posledních krajských aktivit podporujících kulturu a cestovní ruch.
Je vidět, že Vysočina disponuje v oblasti kulturního vyžití a cestovního ruchu velkým potenciálem, který s využitím čistého životního prostředí a krásy krajiny již poskytuje a může ještě poskytnout pracovní příležitosti tisícům lidí. Správné využití schválené Strategie cestovního ruchu je proto jednou z podmínek úspěšného rozvoje turistiky na Vysočině.
Likvidace jedovaté skládky u Nového Rychnova a slib Ministerstva průmyslu a obchodu ČR o zajištění asanace skládky Pozďátky jsou velkými úspěchy končícího vedení kraje a všech jeho spolupracovníků a partnerů.
Na druhé straně je to právě Plán odpadového hospodářství a jeho dopracování a naplnění, které jsou jedním z akutních úkolů pro nové vedení kraje.
Neméně důležitá je ochrana ovzduší a to jak z hlediska monitoringu, tak z hlediska realizace konkrétních opatření. Do konce roku 2008 bude dokončen návrh Strategie ochrany krajiny, následně bude strategie doufám projednána a zapracována do aktualizace ZÚR případně do řešení přírodních parků.
V návaznosti na existenci ZÚR by určitě měla pokračovat i krajská podpora pořizování územně plánovací dokumentace obcí.
Do konce roku 2008 bude pak také dokončen návrh Koncepce environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty (EVVO), následně bude projednávána a předložena ke schválení orgánům kraje.
Podpora úspory energií a vyhlašování grantových programů zaměřených na environmentální osvětu s využitím peněz z evropských fondů je další již rozpracovanou možností posilování pozice Vysočiny jako čistého a ekologicky šetrného regionu. Hned několik projektů za desítky milionů korun v oblasti úspory energií v oblasti školství je v současné době schváleno (Gymnázium Žďár nad Sázavou, SOŠ Jihlava, SPŠ Třebíč, SPŠS Havlíčkův Brod, SŠ Pelhřimov, VOŠ Světlá nad Sázavou) a postupně realizováno.
Je důležité, abychom zůstali zdravým regionem, ve kterém se daří skloubit čisté a udržované životní prostředí, zemědělskou výrobu, naplnění potřeb turistů i podnikatelů nejen v oblasti cestovního ruchu, ale i například v oblastech výroby energií i výroby potravinářských a průmyslových výrobků.
To že na Vysočině rostou ze všech regionů nejrychleji stromy je známým faktem, který jenom dokazuje výjimečnost našeho kraje. Ještě důležitější je však role našeho kraje v oblasti péče o surovou vodu, ze které se vyrábí voda pitná. Vodní nádrže Švihov a Vír mají celonárodní význam a je úkolem nastupující koalice a rady kraje, aby dokázaly výjimečnost našeho kraje náležitě zúročit právě ve vztahu zejména k Praze a Brnu.
Memorandum s Prahou a Středočeským krajem bylo podepsáno, nyní je třeba přejít zejména v povodí Želivky ke konkrétním krokům a připravit příslušné projekty.
Podpora tradiční zemědělské výroby na Vysočině a konzumace domácích potravin byla dlouhodobou prioritou kraje. Ne nadarmo byl Havlíčkův Brod vyhlášen hlavním městem brambor a Radešínská Svratka hlavním městem strakatého skotu.
Byla to právě krajská organizace chovatelů, která jako jedna z prvních získala podporu pro svoji činnost i z úrovně kraje a postupně se přidávají další krajské organizace. Právě podpora uspořádání zájmových organizací v územním členění odpovídajícím Vysočině je jednou z dalších dlouhodobých priorit kraje. Velmi doporučuji v podpoře krajských zájmových organizací, spolků a sdružení pokračovat. Za klíčovou pro náš venkov potom považuji podporu dobrovolným hasičům, kteří zejména na menších obcích odvádějí obrovský kus práce.
Právě systematická spolupráce s městy a obcemi a dohoda na společných prioritách byla jedním ze základních zdrojů rychlého rozvoje našeho kraje. Pravidelná setkávání, spolupráce na Programu rozvoje kraje, boj za posílení daňových příjmů středně velkých a malých obcí, společná péče o technickou infrastrukturu, systémové dotace v oblasti ochrany obecního majetku, kontroly hospodaření, pořádání společenských akcí posilujících identitu obcí a kraje a zejména partnerský přístup a vzájemný přátelský respekt by měly i nadále zůstat jedním z atributů fungování kraje Vysočina.

8. Podpora podnikání a zaměstnanost

Naprosto klíčová byla naše spolupráce s podnikateli – zaměstnavateli i zaměstnanci. Nezaměstnanost v kraji Vysočina se po celé právě uplynulé volební období pohyboval zhruba půl procentního bodu pod českým průměrem. Díky dobré poloze, neustále se zlepšující infrastruktuře, schopnostem našich podnikatelů i pracovitosti lidí na Vysočině je dnes kraj Vysočina jeden z nejdynamičtěji se rozvíjejících krajů. Spolupráce s krajskou i okresními hospodářskými komorami i s jednotlivými podnikateli byla častá a vzájemná. Například strmý vzestup Vysočiny v projektu IQ Auto v porovnání s ostatními kraji je toho jedním z důkazů.
Rovněž jasný a iniciativní postoj kraje v oblasti možnosti rozvoje jaderné energetiky je významným impulsem pro vládní reprezentaci. Velmi si v této oblasti cením otevřené komunikace s obcemi Dukovany a Rouchovany a sdružením Energoregion 2020. Je potřeba korektní vztahy a vzájemnou spolupráci nadále udržovat.
Významnou roli má v našem kraji i oblast zemědělství. Proto je třeba udržovat i aktivní vztahy se všemi skupinami podnikatelů v zemědělské prvovýrobě. Významnými zaměstnavateli jsou také výrobci potravin. Nelze také zapomínat na to, že Vysočina je a do budoucna zřejmě bude významnou zásobárnou potravin.

9. Doprava a majetek

Stanovení páteřní silniční sítě umožnilo naplánovat a po realizaci půjčky 0,5 miliardy od EIB a schválení ROPu postupně realizovat masivní opravy krajských komunikací a mostů.
Zásadní opravy silnic a mostů jsou dlouhodobě naplánovány a zastupitelstvem schváleny. Je třeba dokončit přípravu projektů a ve shodě s konceptem naplánovat realizaci dalších. Důležité je také pokračovat intenzivně ve vypořádání majetkoprávních vztahů.
K velkým investičním akcím typu obchvaty Oslavičky nebo Bohdalova, k trase Brtnice–Zašovice, k objízdné trase II/602 je třeba dokončit a předložit projekty další v této chvíli rozpracované jako je například Jihlava – Heroltice, Příseka–Brtnice apod. Zároveň je nutné nezapomínat na souvislé opravy a efektivní práci Krajské správy a údržby silnic.
Co se týká dopravní obslužnosti, bude na schopnostech především nové rady kraje, případně konkrétních radních, jaké dokážou vyjednat podmínky pro šíři zajištění vlakové a autobusové dopravní obslužnosti včetně jejich vzájemného poměru. Základní podklady jsou připraveny.
V tomto okamžiku je na ministerstvo financí zaslána předjednaná žádost o dvoumiliónové posílení finančních prostředků na zajištění autobusové dopravní obslužnosti pro linky Světlá nad Sázavou – Kutná Hora a zpět na rok 2009. Je vhodné pokračovat ve sledování kvality silnic v kraji Vysočina, zahájit projekt související s jasným určením nejvíce nehodových úseků a dokončit zadanou studii sloužící ke stanovení vhodnosti zavedení IDS.
V oblasti péče o majetek se osvědčil systém postupné realizace oprav, rekonstrukcí a staveb v jednotlivých resortech s existencí rezervy pro řešení mimořádných situací a událostí. Zvláštní pozornost si zasluhuje postupná práce na majetkoprávních vyrovnáních všeho druhu.

10. Bezpečnost

Již dlouhé roky je na Vysočině nejbezpečněji. Základní i ostatní složky integrovaného záchranného systému úroveň svého vybavení i vzájemné spolupráce neustále zlepšují. Vznik krajské policejní správy od 1. ledna 2010 přivede do kraje další policisty a další zlepšení a zjednodušení komunikace.
Rozšíření stanovišť ZZS bylo předjednáno, je na nové koalici, jakým způsobem se bude dál pokračovat. Je zejména na novém hejtmanovi, aby dokázal se všemi složkami Integrovaného záchranného systému (hasiči, policisté, ZZS) nalézt společnou řeč a stal se respektovaným koordinátorem v okamžiku vzniku krizových situací. Za důležité považuji prosazení vzniku nové krizové místnosti s potřebným vybavením s možností využití evropských prostředků.
Za důležitou považuji i nadále naši aktivitu týkající se bezpečnosti a plynulosti provozu na dálnici D 1. Je důležité neztratit respektované postavení kraje, které dnes uznává Ministerstvo dopravy, dálniční policie i Generálním ředitelstvím silnic a dálnic.
Klíčovou roli by měl kraj sehrávat při realizace plánu prevence kriminality. Jsou například připraveny a domluveny společné projekty s Policií ČR, bylo by vhodné dokončit jejich přípravu a zahájit realizaci.

11. Nezadlužovat se a dělat, co je potřeba

Více než jedna miliarda a 200 miliónů korun se kromě prostředků na běžném účtu nachází ve Fondu strategických rezerv a Fondu Vysočiny. Každoročně dokázala v minulých letech krajská samospráva hospodařit s přebytkem v průměru 150 miliónů korun. A právě v loňském roce nadešel čas, kdy se v plné míře mohly začít zmíněné úspory zhodnocovat. Právě nyní totiž žijeme v době, kdy díky připraveným projektům můžeme z námi ušetřené více než jedné miliardy korun realizovat investice za miliard pět, šest i sedm. Máme před sebou neopakovatelnou příležitost, kdy u dobře zpracovaného projektu v oblasti dopravy nám společně Brusel a stát je ochoten ke každé koruně z krajského rozpočtu přidat korun devět.
Pokud se zabýváme krajskými projekty v oblasti zdravotnictví, cestovním ruchu, životním prostředí apod. můžeme se dostat k jiným možná o něco nižším poměrům krajského a evropského spolufinancování. Vše závisí na našich potřebách a kvalitě připravených projektů. Ve většině projektů, kde se nejedná o veřejnou podporu, se vždy k jedné krajské koruně přidává hned několik korun evropských. Ze všeho, co jsem napsal, jednoznačně plyne, že velkou chybou by nyní bylo naspořené peníze utrácet bez kofinancování, tedy bez toho aniž bychom k nim zároveň přidávali jednu, dvě až třeba devět sice českých korun, ale získaných z evropských fondů.
Přesně tímto směrem, směrem k několikanásobnému zhodnocení našich finančních rezerv, bylo namířeno veškeré úsilí právě končící rady kraje a já doufám, že i většiny zastupitelů. Považoval bych tedy za neodpustitelnou chybu nyní v okamžiku možnosti několikanásobného zhodnocení našich uspořených prostředků se o ně jakýmkoliv jiným lehkovážným způsobem připravit.
Co je ale určitě důležité je vědět, co potřebujeme. Jsem přesvědčen, že i ve věci zkoumání krajských potřeb jsme vykonali kus práce. K samozřejmé roční aktualizaci profilu kraje Vysočina přibyla práce odboru analýz. Je to odbor analýz, který umožňuje průběžně v podstatě on-line sledovat trendy důležitých ukazatelů, charakterizujících rozvoj našeho kraje. Je to odbor analýz, který nabízí všem odborům přípravu datových kostek, které zjednodušují a zefektivňují práci při zpracování dat a získávání výsledků.
Samospráva našeho kraje, možná jediná v České republice, má tedy možnost průběžně a velmi rychle reagovat na změny a přizpůsobovat se vzniklým situacím a zároveň je tady možnost na základě znalosti trendů určovat potřeby našeho kraje. Některé z těchto potřeb jsem se snažil výše popsat. Nešlo tedy o politické proklamace, ale výsledek dlouhodobé práce s lidmi a daty.
Co je určitě potřeba je potom dodržovat axiom, že samospráva i úřad tu jsou pro lidi a ne lidi pro samosprávu nebo úřad. V tomto duchu je koncipována činnost krajských kontrolních orgánů i interních auditorů.
V republice, v Evropě ani na světě nejsme sami. Od někoho můžeme získat poučení nebo pomoc, jinému můžeme nebo skoro říkám, že bychom měli to samé nabízet nebo přímo poskytnout. Také touto zásadou jsme se vždy řídili v naší vnitrostátní i zahraniční politice.
Na závěr si potom dovolím poznamenat, že práce pro Vysočinu je ještě pořád i o tvorbě identity a stále zřetelnějším ukazování a předvádění tváře a charakteru našeho kraje. Jako kraj ještě stále rosteme a dospíváme.
Je dobré to mít na paměti a je dobré se proto zbytečně ani neprsit ani nepoklonkovat.
Je pravdou, že jsme se již dočkali mnoha uznání i úspěchů, je také pravdou, že jsme již prošli bojišti, do kterých možná jiní nikdy nevstoupí, je pravdou, že jsme měli a máme možnost být u vzniku svého kraje od jeho narození a že jsme museli a ještě pořád musíme čelit mnoha předsudkům a pochybnostem.
Je dobré to mít na paměti a je dobré se proto zbytečně ani neprsit ani nepoklonkovat.
A konečně potřetí. Je také pravdou, že máme jedno velké štěstí, jsme svobodní a relativně samostatní. Můžeme o sobě sami rozhodovat a můžeme sami ovlivnit, jak budeme žít dnes a jak budeme žít zítra.
Je dobré to mít na paměti a je nutné dělat vše proto, aby tomu již nikdy nebylo jinak.
Na závěr skončím citátem z již jednou zmiňované knihy Jak se žije na Vysočině.
„Pokud dnes někdo říká, že naše Vysočina je chudý kraj s poli plnými hnědé neúrodné půdy a kamení, je jasné, že je buď blázen, nebo o Vysočině vůbec nic neví.“

Autor: Milan Pilař