Osmdesátiny Blahoslava Smišovského

Jeho maminka byla výborná zpěvačka, tatínek bubeník, starší bratr hrál na bicí a na housle a on sám jako malý kluk na bubínek v místní výborné Konířově kapele. Naučil se hrát na harmoniku, na trombon a baskřídlovku, později i na basu a na klavír.

Hudební výchovu a češtinu studoval na Filosofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně. V Bzenci na Slovácku vojančil. Tam poznal jiný svět, výbornou muziku, pěvecké soubory, chrámové sbory. A také lásku. V Uherském Ostrohu se oženil a zůstal. Působil jako učitel na středních školách, jako učitel hudby na LŠU i jako muzikant v četných kapelách. Spolupracoval se soubory Bojané, Mistříňanka, Stříbrňanka, Moravanka a dalšími.
Slávek Smišovský je autorem asi pěti set prací. Už jako desetiletý kluk napsal skladbičku Šípkový květ. Později psal pro dětské sbory, písně taneční i poslechové, vánoční pastorely i chrámovou hudbu. Spolupracoval asi s třiceti textaři a básníky. Jsou to samá známá jména: František Kožík, Růžena Sypěnová, Václav Babula, Václav Renč, Stanislav Pěnčík, Vladimír Salčák, Marie Kolomazníková, Jarda Hájek. Jen zřídka si psal i texty k vlastním skladbám, jako například Písničku pro mámu, k polce Jihlávka a k jiným. Smišovského písničky Za tichú Moravú, Zahrada Moravy, Měšťanská hospůdka, Pod dubňanskú horú a hlavně Falešná frajárka už takřka zlidověly.
Blahoslav Smišovský je čestným občanem Uherského Ostrohu i rodné Dolní Cerekve.

Úvodní foto: Blahoslav Smišovský se starostou Moravských Budějovic Vlastimilem Bařinkou

Autor: Pavel Kryštof Novák