Páteční slavnosti piva zaplnily třebíčské náměstí

Historie vaření třebíčského piva sahá až do 15. století, kdy měšťané získali právo vařit a prodávat pivo. Rod Osovských, kterému v 16. století Třebíč patřila, postavily k stávajícímu pivovaru na zámku ještě další ve Vladislavi a na Podklášteří. Koncem 16. století se vařilo pivo nejenom na náměstí, ale i v postraních ulicích a na Stařečce. Každý dům, kde se mohlo vařit pivo, měl právo jedné várky ročně. Členové rady mohli vařit dvakrát až třikrát za rok.

V roce 1810 začala stavba pivovaru za městskou radnicí. Při velkém požáru Třebíče roku1873 vyhořel i pivovar, a tak se postavil nový a přibyla ještě sladovna. Smutná léta nejenom na pivovarnictví přišla s dvěma světovými válkami. Po osvobození se dostal pivovar do národní správy a o tři roky později byl znárodněn. Vyrábělo se pouze sedmi a desetistupňové pivo, které nestačilo pokrýt poptávku na okrese. Pivo se tedy dováželo ze Znojma, Jihlavy, Černé Hory, Českých Budějovic a z Plzně.

Na začátku 70. let jsou veškeré opravy hodnoceny jako nerentabilní, a tak je v roce 1972 uvařena poslední várka. V letech 1977 – 1978 byl pivovar včetně obranné věže zbourán, o dva roky později postihl stejný osud i sladovnu. V současné době vyrábí Třebíčskou jedenáctku pivovar Bernard. Na etiketě má siluetu baziliky a třebíčský znak. A Třebíčští si ho rádi vychutnají.

Autor: Eva Fruhwirtová