Počasí zkomplikovalo i školní výlety

Ke konci školního roku patří výlety, kvinta z katolického gymnázia se rozhodla pro Vltavu. „Nejprve jsme měli nácvik na řece Jihlavě. Vyzkoušeli jsme si kormidlování, nasedání i vysedání a další manévry na vodě,“ popisuje třídní Lukáš Dvořák. V pátek 19. června tedy vyrazilo dvacet studentů se třemi instruktory směr jižní Čechy. Do Vyššího Brodu, kde začínají všichni vodáci, ten den mířily další desítky vodáků z celé republiky. „Když jsme přijeli, kemp už byl plný stanů. Rychle jsme postavili i ty naše a začalo pršet. Nám to ale nevadilo,“ říká Anežka Klímová, která byla na vodě už několikrát.

Sobotní dopoledne patřilo opět nácviku, tentokrát si studenti vyzkoušeli najíždění do proudu. Hned za kempem je čekal první jez. „Přestože byl jez poměrně náročný na sjezd, zvládli to všichni. Jedné posádce se však podařilo převrhnout cizí loď, ale sami to ustáli,“ dodává s úsměvem Lukáš Dvořák. Kvečeru dorazilo jedenáct lodí do kempu Rožmberk. A protože nepršelo a bylo potřeba usušit navlhlé věci, kluci rozdělali táborák. Samozřejmě nechyběla kytara a staré známé táborové písničky. Neděle dopoledne patřila návštěvě hradu Rožmberk a mši svaté. Odpoledne se začalo kazit slunečné počasí, a tak dojez do kempu Na Pískárně byl hodně mokrý. „Naštěstí tam byly teplé sprchy. A taky bodl lunch meat z konzervy a bramborová kaše z prášku. Najedli jsme se k prasknutí a ještě zbylo,“ popisuje Markéta Coufalová.

V pondělí po obědě se zatáhla obloha a začalo pršet. „Ubytovali jsme se v kempu u Českého Krumlova a na odpoledne vyrazili do města na prohlídku. Když jsme se vrátili, pořád pršelo. Vlastně nepřestalo pršet ani druhý den. Půda už nestačila vodu pohlcovat, dokonce se dostala i do stanů. Některým natekla i do krosen a do spacáků,“ vzpomíná Lukáš Dvořák a dodává, že studenti byli stateční a všechno zvládli. Nezbývalo, než večer strávit pod střechou místní restaurace, kam se přesunuli i ostatní vodáci. „Zpívali jsme, hráli karty a povídali si,“ vypráví Pavel Tůma. V úterý ráno, stejně jako ostatní, kvinta za deště zabalila stany a zamířila na vlak domů. „Ostatní třídy se také vrátily do Třebíče, dokonce dřív než my. Myslím si, že voda byla super. Za počasí nikdo nemůže. Máme ale hezké vzpomínky a jednou se tomu všemu budeme společně smát,“ uzavírá Katka Svobodová.

Autor: Eva Fruhwirtová