Podzimní prázdniny na tábořišti v Mrákotíně

„Už několik let jezdíme všichni na letní tábory a také na vodu. My starší jsme odrostli a ti mladší zase dorůstají. Na letošní podzimní prázdniny jsme vymysleli pobyt v Mrákotíně,“ přibližuje jeden z organizátorů a také bývalý student katolického gymnázia Ladislav Chloupek.

Čtyřdenní aktivity spojovalo jedno téma. Účastníci tak absolvovali několik úkolů a postupně dávali dohromady tajuplný příběh starého vězně. „Vylezla jsem Míchovu skálu, mám z toho radost,“ říká Katka Svobodová. „Nabídka podzimních prázdnin byla fakt velká, ale já jsem chtěl jet se svými spolužáky do míst, kam jezdíme na tábory a prožít něco drsnějšího,“ sdělil Vojta Janata.

Kromě legrace a pohybu mají tyto aktivity také výchovné aspekty. Například v pondělí večer sehráli vedoucí příběh o dívce, která se přestěhovala do města, a protože ráda jedla, spolužáci se jí smáli. Rozhodla se tedy nejíst vůbec. Příběh měl varovat před současným problémem – anorexií. Aby se účastníci mohli do scének také zapojit, vedoucí sehráli divadlo ještě jednou s tím, že do něj mohl kdokoliv vstoupit a zahrát jej jinak. „Mluvili jsme o tom celý večer a myslím si, že základem všech těchto problémů je špatná komunikace mezi rodiči, dětmi a školou,“ konstatuje svůj postřeh Václav Chloupek.

Autor: Eva Fruhwirtová