Povídání o masopustu aneb jak se bude slavit v Horní Krupé

O masopustním veselí v Čechách i na Moravě jsou dochovány písemné zprávy už ze třináctého století, i když svátek je zřejmě ještě staršího data. V některých materiálech se dočteme, že masopustní období trvalo už od Tří králů do Popeleční středy. Klasický masopust nebo karneval, na Moravě fašank, trval jen tři dny před Popeleční středou, kterou začíná čtyřicetidenní půst před Velikonocemi. Protože datum Velikonoc je pohyblivé, byl pohyblivým svátkem i masopust.

Přípravou na masopust býval čtvrtek před masopustní nedělí, nazývaný Tučný čtvrtek. Lidé byli přesvědčení, že v tento den má člověk jíst a pít co nejvíce, aby byl celý rok při síle. I o masopustní neděli se všichni věnovali především dobrému jídlu, rodina se sešla u bohatého oběda. Večer se pak všichni chystali k muzice, kde se hlavně tancovalo, někdy až do rána. Také pondělí bývalo ve znamení tance, zábavy a veselí. V mnoha vsích se konal mužovský bál, kam neměla přístup svobodná chasa, ale pouze ženatí a vdané.

Vyvrcholením masopustních radovánek bylo úterý. Na tento den si každý připravil nějakou masku do průvodu maškar, někde se hrála i divadelní představení. Lidé v maskách obcházeli jednotlivá stavení a prováděli různé taškařice. V žádném domě nechybělo malé pohoštění, dospělí často dostali i něco pro zahřátí, takže průvod byl stále veselejší. Každá maska mívala dříve svůj význam a funkci - to však během doby zcela ztrácelo smysl. Nejznámější fašankovou maskou byla maska medvěda, jemuž se přisuzovaly magické vlastnosti a to především plodnost, která mohla být přenesena na ženy i celé hospodářství. Při každé zastávce si s ním tedy hospodyně a děvčata musela zatancovat, odepřít mu tanec bylo nemyslitelné.

V průvodu také chodil kůň, žid s pytlem, kozel, kominík, bába s nůší, mužská nevěsta a mnoho dalších. Veselí však všude končilo přesně o půlnoci. Tehdy zatroubil ponocný na roh a rychtář či někdo z radních všechny vyzval, aby se v klidu rozešli domů, protože nastala středa a s ní přísný předvelikonoční půst. V dnešní době už masopustní oslavy nemají tak pevný řád. Většinou se udržela tradice karnevalového průvodu. Obchůzky masek také nemají závazná pravidla. Záleží na vtipu a pohotovosti maškar, jaké taškařice budou provádět. V některých regionech mají při průvodu hlavní roli obřadní tance. V mnoha dalších lokalitách se koná obchůzka bez těchto obřadních prvků a je tak už jen prezentací masek a formou venkovské či městské lidové zábavy.

Stejně tak k oslavám přistupují obyvatelé Horní Krupé. Masopustní průvod proběhne v sobotu 14. února od deseti hodin dopoledne. Maškarní bál pak plánují o týden později, v sobotu 21. února v místním kulturním domě. Ti, kteří přijdou v maskách, budou mít vstup zdarma. Půlnočním troubením bude ohlášeno odmaskování a nejlepší kostýmy budou odměněny. Zatančit si mohou zájemci se skupinou Iris band.

Autor: Klára Pospíšilová