Předín chystá expozici knoflíkářského řemesla

Perlorodka, ušeň, donka, křídlatec – to jsou některé druhy měkkýšů, z jejichž schránek, lastur, byla po staletí získávána surovina – perleť. Ta byla průmyslově zpracovávána především na výrobu ozdob a knoflíků. Do Předína se umění zpracovávat perleť dostalo díky třem chudým tovaryšům, dnes bychom řekli učňům, kteří sem přišli v roce 1872 z Vídně. Řemeslo se v Předíně i jeho okolí rychle rozšířilo a stalo se základem rozvoje této obce. Surová perleť se do Předína dovážela ze zámořských lovišť prostřednictvím velkých firem přes Terst a Hamburk. Zpracovávala se zde perleť horší kvality na výrobu knoflíků a i v době krize mohl Předín pokrýt svou výrobou spotřebu knoflíků v celé republice.

Předínské knoflíky však putovaly především do Německa a Rakouska a díky nim se tak zvyšoval hrubý národní produkt. Práce perleťářů byla náročná, vznikalo přitom množství prachu, které škodilo dýchacímu ústrojí. Rozvoj knoflíkářského řemesla v Předíně zastavilo především stále častější používání knoflíků umělohmotných.

Nyní si Předínští, kteří mají sedm zlatých knoflíků dokonce i ve svém znaku, chtějí připomenout téměř už zapomenutou tradici a zřídit zde malé knoflíkářské muzeum. Pro svou expozici sbírali předměty na půdách za přispění několika nadšenců. Muzeum chtějí Předínští otevřít při příležitosti oslav stého výročí školy a Dne obce, které jsou naplánovány na 26.–28 září letošního roku.

Autor: Petr Novák