Její začátky spadají ještě do období studia na vysoké škole, před tím docházela jako dobrovolnice do K – centra v Brně.
Pro koho je služba na Následné péče určena? Komu pomáháte?
Snažíme se pomáhat všem lidem, kterým byla diagnostikována jakákoli forma závislosti a kteří jsou motivování k životu bez drog. Přičemž motivace našich klientů je v celém procesu stěžejním prvkem.
V čem spočívá služba Následné péče a co vše zahrnuje? (co je smyslem, posláním, cílem…)
Následná péče Jihlava je doléčovací program ambulantní nebo pobytové formy pro osoby, které mají ukončenou léčbu závislosti (min. 3 měsíční). Program se snaží vytvářet takové podmínky, aby naši klienti mohli abstinovat a zároveň se znovu začlenit do běžného života. Také se snažíme klienty vést k úplné samostatnosti a k vyrovnání se či pochopení sebe samých v každodenním životě. K tomu využíváme skupinových aktivit 2x týdně v podvečer (psychodynamické skupiny, skupiny prevence relapsu, arteterapie), dále jsou v programu individuální sezení, ranní komunity, sociální či rodinné poradenství.
Z jakých zdrojů je služba Následná péče financována?
V současné době jsme financováni z MPSV, Kraje Vysočina, RVKPP protidrogová politika, města Jihlavy a z plateb za pobytovou formu.
Jakou zaznamenáváte odezvu na poskytování Vaší služby?
Arteterapie
Ze strany klientů cítíme potřebnost služby, zvláště pak pobytovou formu. V podstatě většina našich klientů cítí potřebu vstupovat do běžného života postupně a s pomocí (ať už v osobních a vztahových věcech, pracovních či sociálních záležitostech). Mezi odbornou veřejností je jasně kladná odezva – doléčování je jedním ze základních prvků v léčbě závislé osoby (nachází se na konci celého procesu léčby závislého klienta). Co se týče neodborné veřejnosti, je velký rozdíl mezi lidmi, kteří se se závislostí potkali (např. v rodině) – ti jsou vděčni, že takové služby existují. Zbývající veřejnosti je mnohdy velmi těžké vysvětlit důvod existence naší služby, názory některých lidí jsou často velmi odsuzující a netolerantní. V rámci služby Následná péče poskytujete tzv. arteterapii.
Co je principem této terapie a jakým způsobem uživatelům pomáhá?
V Následné péči máme s klienty arteterapii jednou za dva týdny – jedná se o skupinovou formu arteterapie. Protože existuje mnoho směrů a pojetí arteterapie, pokusím se nyní osvětlit směr, kterým se ubíráme v naší službě.
Jedná se o větev tzv. rožnovské interpretační arteterapie, kterou mohou pracovníci různých služeb vystudovat na katedře Psychologie – Pedagogické fakultě Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Ačkoli absolventi získávají titul Bc., studium probíhá formou sebezkušenostního výcviku.
V našem pojetí arteterapie se v dialogu terapeut – klient objevuje i třetí prvek a to je obraz. Ten se stává nejen komunikačním prostředkem. Je předmětem, ale i prostředkem terapeutických intervencí. Klient maluje dle určitých instrukcí založených na vnímání a popsání reality a výtvarném gestu – výtvarný projev je kultivován – a je tak sledován i vývoj výtvarných prací, který by měl korespondovat s vývojem klientova stavu v terapii.
Při hlubší práci s výtvarnými artefakty, záleží na délce setrvání klienta v programu, na individuálním nastavení, je můžeme s klientem analyzovat a interpretovat a nacházet tak díky těmto postupům různé komplikované vztahové vzorce či krizové momenty v psychickém vývoji klienta.
Co se týče témat k malování - jsou to např. klasické pohádky (Šípková Růženka, Perníková chaloupka, Červená karkulka atd.), biblické příběhy (Adam a Eva, Betlém atd.), aktuální témata (Morana, Pálení Čarodějnic, Pouštění draků) atd. Z výtvarných technik to jsou potom akvarel, koláž, uhlová rezerva, „smejvák“ aj.
Mám s touto formou arteterapie v práci se závislými velmi pozitivní zkušenosti. Jednoduše řečeno: klient Vám při terapii může sdělit cokoli, pokud ale před ním leží obraz, který sám vytvořil, lze jej s různými tématy velmi funkčně konfrontovat nebo jej podpořit v pochopení jeho komplikovaných vzorců chování.
Naplňuje Vás tahle práce?
Práci se závislými jsem si vybrala už při studiu na vysoké školy. Práce mě velmi naplňuje a jsem vděčná, že i po odchodu z komunity v ní můžu pokračovat. Pro mě jsou závislí lidé zvláštní a často kontroverzní skupinou v celém systému sociálně potřebných skupin. Ale pokud se s nimi člověk setká při bližší práci, nabídne jim „vztah“ a nahlédne po povrch jejich „feťácké osobnosti“, vidí bolest, smutek a často i osobní tragédie a získá novou motivaci při práci s těmito lidmi stojící často na samém okraji společnosti. To je pro mě každodenní pracovní výzvou – bořit různé hranice – směrem ke klientům, ke společnosti, snažit se nevidět věci „černobíle“ a toto vidění nabízet i jiným lidem.
Co Vám při poskytování služby dělá radost a co Vás nejvíce trápí?
Pokaždé, když se dozvím, že to nějaký klient „zvládnul“, že abstinuje, že vede pro sebe naplněný život a neničí život svůj či svých blízkých, je to velká radost. Stejně tak je pro mě radostí každý další den klientů ve službě Následné péče Jihlava, každý den, který netráví s jehlou na ulici.
Trápí mě, že nemáme více pobytových míst (v současnosti odmítáme více než polovinu žadatelů o chráněné bydlení). Trápí mě podfinancování drogových služeb obecně, přičemž stát ani státní instituce nemají možnost naše služby sanovat. Trápí mě určitá nespravedlnost většinové společnosti vůči drogově závislým.
Autor: Radka Běhalová
Radka Běhalová
