Rozhovor o Domu sv. Antonína v Moravských Budějovicích I.

Ředitel Ladislav Chloupek říká, že za tím stojí tvrdá práce a také boromejský duch.

Pane řediteli, jak dlouho funguje Dům sv. Antonína v Moravských Budějovicích a jaké je jeho poslání?
Dům sv. Antonína v Moravských Budějovicích funguje od roku 1936. Původně zde sestry boromejky provozovaly dívčí školu, mateřskou školu a zároveň Dům sloužil jako klášter. Po válce se zakázaná předválečná činnost obnovila, ale jen nakrátko, do roku 1947. Tehdy byl v Domě zřízen domov důchodců a přestal se používat název Dům sv. Antonína. Zajímavostí je, že zde sestry boromejky sloužily obyvatelům domu až do roku 1989. Společně s velkým zástupem civilních zaměstnanců se sestry boromejky snažily a snaží naplňovat po celou dobu svoje základní poslání, tedy prokazovat milosrdenství zvláště všem potřebným. Posláním Domu sv. Antonína je pak konkrétně umožnit obyvatelům důstojné a kvalitní prožití života s důrazem na tradiční křesťanské hodnoty.

Jak vás vnímají obyvatelé Budějovic?
Myslím si, že Dům je za ta léta už nedílnou součástí města. Jsme tradiční poskytovatelé sociálních služeb pro seniory zdejšího regionu. Ale nejenom. Zvláště v posledních letech přibývá zájemců z celé republiky. Jedná se o takové zájemce, kteří hledají kromě tradiční péče i duchovní hodnoty a servis v této oblasti.

Jak velký personál se stará o klienty domova?
Jsme významným zaměstnavatelem města Moravských Budějovic. Našim klientům slouží okolo padesáti zaměstnanců různých profesí. Nejvíce žen pracuje v přímé obslužné péči. Jedná se fyzicky téměř o třicet zdravotních sester a ošetřovatelek. Ostatní zaměstnanci tvoří servis pro hlavní činnost Domu.

V čem se lišíte od ostatních nekřesťanských zařízení?

Položená otázka by mohla vyvolat špatnou reakci čtenářů. Slovo nekřesťanská zařízení nezní pěkně. Spíš, možná lépe, jak se lišíme od ostatních pobytových zařízení pro seniory. Myslím, že v základní péči o klienta by rozdíl neměl být. Tak jak jsem už uvedl a máme to i v základním poslání Domu, snažíme se propagovat, udržovat a především v praxi konkrétně naplňovat křesťanské ideály lásky a milosrdenství. Jsme rádi, že i návštěvníci našeho Domu tuto atmosféru vnímají, postřehnou a dost často se nás ptají po příčině takto pohodového prostředí. Všechno je v lidech a v jejich přístupu k bližním. Jsem rád, že valná většina našich zaměstnanců, respektive zaměstnankyň, v praxi dokazuje, že povýšily svůj zaměstnanecký poměr na službu našim obyvatelům. A i když je to služba nesmírně fyzicky i psychicky náročná, vykonávají ji s láskou a pokorou. Vážím si jejich práce o to víc, že velkou většinu z nich čeká doma v rodinách další péče o svoje blízké.

Autor: Eva Fruhwirtová