Duch sibiřských stepí Gendos zahájil festival Prázdniny v Telči, jeho magický tanec však nezahnal nepřízeň počasí.
V pátek 24. července odstartoval festival Prázdniny v Telči. Zahajovací večer začal opravdu mysticky. U vstupní brány se v podloubí zjevil jakýsi člověk v režné kápi a díky mikrofonu se jeho hlas nesl celým zámkem. Mystickou náladu doplnil obrovský kotlík s bílým čajem, který tamějši víly-pořadatelky rozdávaly přísedícím divákům. Celá skupina lidí, kteří pomáhají s festivalem, se seběhla do kruhu a zrychlujícím tempem odříkávali nesrozumitelná slova a hýbali se stále rychleji a rychleji.
Až když se všichni napojili a pojedli placky s mákem, představil pořadatel šamana, který pochází až z tuvinské sibiře. Nejprve vystoupil ve slavnostním cinkajícím kostýmu. Jeho nejdůležitějším nástrojem byl bubínek, ale hlavně jeho hlas. Diváci ani nedutali. Při očistném rituálu používal další tradiční nástroje jako buddhistický zvonek nebo tuvinská brumle.
Ve druhé části svého vystoupení se převlékl do zeleného úboru a čapky s bílou "anténkou". Používal nástroje, které tuzemský divák v životě neviděl. V ruce držel například chadagan, čínskou citeru a dospulur, což je tradiční třístrunná loutna s kobylkou zdobenou zvířecí hlavou.
Deštivé počasí nebylo na otevřeném nádvoří zámku zrovna příjemné. Hlavně když si diváci v první řadě otevřeli obrovský rodinný deštník, přes který nebylo vidět nic.
Potom vystoupila na pódium skupina Jablkoň v čele s Michalem Němcem. Velkým zpestřením byla jejich mladá saxofonistka Anička Duchaňová, která to dokázala na pódiu pěkně rozjet a nebála se ani odvážných pohybů. Na písničky Jablkoně si musí člověk zvyknout. Je v něm totiž směsice všeho od valčíku až po metal. Škoda jen, že začalo hustě pršet a lidé v houfu odcházeli.
Autor: Pavla Janoušková